Nizozemští vědci zjistili, že častěji se uchylují k užívání zakázaných drog právě ty osoby, jež jako děti trpěly nějakou formou deprese.
Anja Huizink je docentkou na Erasmus Medical Center v Rotterdamu, je vedoucí kolektivu, který zpracoval studii, která v tomto týdnu vyšla v British Medical Journal . V ní se tvrdí, že objevení se mentálních problémů v pozdějším věku nemusí být primárně způsobeno tím, že dotyčný používal extázi. Požití Extáze zřejmě jen zvyšuje riziko, které zde již bylo. Toto tvrzení je dost odvážné protože dosavadní studie se svorně shodují natom, že Extáze sama vede k depresím. Huizinková k tomu dodává, že sice nemůže zcela vyloučit, že v některých případech by mohla být na vině samotná Extáze, nicméně z jejích pokusů vyplývá, že mnohem více by mělo být těch případů, kdy se jedná o osoby, u nichž zvýšené riziko depresí hrozilo ještě předtím, než se s Extází setkaly.
Extáze, methylenedioxymethamphetamine, neboli MDMA, se v sedmdesátých letech používala k léčbě depresí. Byla předepisována na to, aby pomáhala tělu se uvolnit, aby snížila celkový útlum, zvýšila energické chování, aby u pacienta navodila pocit euforie.
Nyní tuto látku užívají miliony mladých lidí po celém světě. Především v tanečních klubech, kde jak říkají, jim dovoluje protančit celou noc.
Statistiky Spojených národů naznačují, že módní vlna používání extáze se šířila v období mezi lety 1995 až 2000, tehdy její užívání stouplo o 70%.
Ke kontroverzním závěrům, vyznívajícím tak trochu jako obhajoba Extáze, opravňují Huizinkovou lékařské záznamy z roku 1983. Tedy z doby ještě předtím, než se Extáze stala široce používanou rekreační drogou. Do jejích sledování byly zařazeny děti, jimž v v inkriminované době byly 4 až 17 let. Vlastní pokus trval 14 let a v sítích uvázlo 1580 sledovaných osob. Ukázalo se, že s Extází začaly experimentovat mnohem častěji ti jedinci, kteří již před braním drog měli ve svých zdravotních kartách zapsáno: “ trpí stavy úzkosti, mívá deprese“.
Studie má celou řadu nedostatků. Například to, že nebere v úvahu další faktory, které by mohly ovlivnit chování a mít také vliv na to, proč se někteří ze sledovaných rozhodli brát Extázi. Touto výtkou máme na mysli sociální podmínky, povahové rysy, jako je třeba snaha podléhat módním vlivům, nebo to z jakého prostředí osoba pochází, zda rodiče nebyli také konzumenty podobných látek.
I když je studie v tomto směru nedokonalá a na spoustu otázek nedokáže odpovědět, jedno se jí nedá upřít – zpochybnila často omílané tvrzení, že požívání Extáze je primární příčinou depresí.
Pokud někdo zde presentovaná fakta pochopil jako obhajobu konzumace Extáze, tak vlastně nic nepochopil, a pro něj raději znovu připomeneme - Extáze je spojená se zdravotními problémy a ty narůstají když osoba bere tuto drogu dlouhodobě a ve větším množství.
Jedno z největších rizik užívání MDMA, které dřívějším poživačům Extáze nehrozily a těm nynějším hrozí, je nevědomé požití látek, které jsou za MDMA pouze vydávány. Zvláště nebezpečné jsou syntetické drogy, které se také vyskytují v tabletách a které jsou mnohdy za Extázi (tedy klasickou MDMA), jen vydávány. Bývají to ParaMetoxyAmfetamin a ParaMetoxyMetAmfetamin, označované zkratkami PMA a PMMA. Jako diskotékový konzument prakticky nemáte možnost takovou záměnu „produktu“ bez laboratorní analýzy zjistit. Mezi nectnosti výše jmenovaných patří snadný návyk a především snadné předávkování, které na rozdíl od MDMA vede ke smrtelnému konci. O náhražkách Extáze ale tento článek není, pro podrobné informace máte ale možnost zavítat na stránky Ústavu farmakologie 3.LF UK.
Diskuze: