Zvětšit obrázek

Mozek – největší pohlavní orgán.

Gen Sry se nachází na savčím chromozomu Y určuje u této skupiny živočichů vývoj samčího pohlaví. Tento gen je vysoce aktivní na dvou místech těla samce – ve varlatech a v mozku. Není divu.

Eric Vilain – francouzský lékař působící na UCLA

Mozek má do rozmnožování hodně co mluvit a někdy bývá označován za největší pohlavní orgán lidského těla. Tým vedený Ericem Vilainem z University of California v Los Angeles pátral po aktivním genu Sry v mozku potkanů a našel jej na krajně nečekaném místě. Gen nebyl aktivní v hypothalamu, který řídí pohlavní funkce, ale v tzv. substantia nigra – tedy v centru zodpovědném za řízení pohybu.

„Opakovali jsme pokusy mockrát, protože jsem tomu nemohli uvěřit. Ale je to tak,“ řekl Vilain v rozhovoru pro Nature. Výsledky výzkumu Vilainova týmu zveřejnil vědecký časopis Current Biology.

Vědci potvrdili výsledky pozorování experimentem, při kterém inaktivovali potkanům  gen Sry v subsatntia nigra a pozorovali u takto ošetřených zvířat poruchy pohybu. Jakmile byl blok genu Sry uvolněn, zvířata se „uzdravila“ a problémy pominuly. Zablokování genu Sry v substantia nigra vyvolávalo stav, který nápadně připomíná projevy Parkinsonovy choroby.

Zvětšit obrázek

Bílkovina syntetizovaná podle genu Sry vstupuje do interakcí s DNA a řídí přepis vybraných úseků DNA na RNA.

Ne náhodou. Gen Sry patří mezi tzv. transkripční faktory, které spouštějí do akce další geny. Pod velením genu Sry  se tak v substantia nigra ocitá gen pro enzym tyrozin hydroxylázu, která sehrává významnou roli při syntéze dopaminu. Parkinsonovu chorobu vyvolává právě pokles hladiny dopaminu v mozku potom, co v substantia nigra hynou neurony, které tuto látku produkují. 

Samci, kterým jejich gen Sry zapíná v mozku tyrozin hydroxylázu, mají v subsatantia nigra ve srovnání se samicemi asi o pětinu více neuronů produkujících dopamin. To je zřejmě důvod, proč jsou muži vystaveni asi 1,5krát vyššímu riziku Parkinsonovy choroby a proč jsou podstatně náchylnější k dalším chorobným stavům spojeným s poruchami funkce dopaminu, např. ke schizofrenii nebo různým typů závislostí. V občasné době se Vilain a jeho kolegové zabývají studiem aktivity genu Sry v subsatntia nigra v mozcích lidí, kteří zemřeli na Parkinsonovu chorobu.
Vilainův australský spolupracovník Vincent Garley mezitím zjistil, že se gen Sry v mozku zřejmě nezříká ani řízení pohlavních funkcí. Je aktivní v limbickém systému, konkrétně v corpus mammillare, o kterých se ví, že se na řízení pohlavních funkcí podílejí.

V substantia nigra se nacházejí neurony produkující dopamin. Pokud je produkce dopaminu drasticky snížena, projeví se to jako Parkinsonova choroba. Svou roli v tom zřejmě hraje i gen Sry, u kterého jsme zatím předpokládali především funkce spojené se samčím pohlavím.

Pramen: Current Biology, Nature