Obtížně představitelná exploze o rozměrech tisíců výbuchů sopky sv. Heleny během nejmladší doby ledové zdevastovala velkou část Asie a dramaticky se podepsala i na osudu našeho vlastního rodu.

Alespoň tak zní vysvětlení amerických vědců z NASA. Kosmická sonda TIMED totiž zdokumentovala výrazný pokles teploty horních vrstev atmosféry.

...hrůzopták z indiánských mýtů?

Zrno bylo možná součástí lidského jídelníčku mnohem dříve, než uvádějí současné učebnice.

...pravidelně a často, podlehne, podobně jako člověk, závislosti na alkoholu. Dvě americké bioložky podrobily octomilky dlouhé řadě experimentů, aby našly odpověď na otázku, v čem se ukrývá magická síla přitažlivosti jinak nechutného etanolu.

NASA konečně vypustila orbitální teleskop Wide-field Infrared Survey Explorer, který bude na polární oběžné dráze zkoumat blízký i daleký vesmír v infračervené části spektra.

Britští vědci předčetli genom zhoubného melanomu a malobuněčného karcinomu plic.

… tvrdí na základě analýz dosavadních povstaleckých válek a výsledků matematických modelů skupina amerických vědců.

Ženy mají větší cit v prstech jen díky tomu, že jejich prstíky jsou obvykle menší než mužské.

Vykácené deštné lesy odhalují hustě obydlenou kulturní krajinu, která rozhodně neodpovídá našim romantickým představám o panenských pralesech. Ještě v době Přemyslovců na mnoha místech Amazonie neexistoval souvislý deštný les.

Malá chobotnice sbírá prázdné skořápky od kokosových ořechů a nosí je s sebou, aby se v nich mohla schovat před nepřáteli.

U většiny obratlovců se zdravý jedinec narodí buď jako sameček, nebo jako samička. Vědci experimenty na myších dokázali, že dospělé samičky nemusí mít jednoznačnou příslušnost ke svému něžnému pohlaví zcela zajištěnou. Závisí to od správné funkce Foxl2 genu po celou dobu jejich života.

...aneb další svrchnotriasový teropod z Nového Mexika

Když kolonie tropických kočovníků Dorylus molestes přijde o královnu, tak se osiřelé dělnice buď odhodlají k výchově malého počtu vlastních samců anebo se ve většině případů elegantně připojí k sousední kolonii, kde dožijí ve službě příbuzné královně.

Američtí vědci geneticky modifikovali sinici, ta nyní začala z oxidu uhličitého, známého to oteplovacího plynu, produkovat isobutyraldehyd – látku, na níž může jezdit většina dnešních automobilů.

Nové analýzy ledovcových jader z Východní Antarktidy mluví jasně. V nejmladší době meziledové - čili před 125 tisíci lety - bylo v Antarktidě o 6 stupňů Celsia tepleji, než dnes!

Novou neinvazivní metodou lze snadno zabránit, aby se nám hrůzy uložené v dlouhodobé paměti neustále vracely. Mělo by jít o nový směr v léčbě psychických poruch.

Záhadná struktura na severním pólu Saturnu je jedním z cílů pro kamery sondy Cassini i pro vědecký výzkum astronomů NASA. Již téměř třicet let představuje známý obrovský útvar, do kterého by se naskládaly téměř 4 Země, tajenku, která vzdoruje vyluštění.

Vojenští vizionáři uspořádali úžasnou hru pro uživatele světové sítě k poctě kulatého výročí internetu. Tým Media Lab z MIT sehnal GPS souřadnice 10 červených balónů na území USA za pohádkových 9 hodin.

Oxid uhličitý nevzbuzuje obavy jen jako skleníkový plyn přispívající ke globálnímu oteplení Země. Podílí se na pocitech hrůzy a panice přímo. Průnik oxidu uhličitého do mozku aktivuje centrum zodpovědné za pocity strachu.

Ak niekomu pri téme klimatická zmena, či globálne otepľovanie stúpa adrenalín, je to pochopiteľné. Už dávno sa táto otázka vymanila z pút kritického a výlučne len pravdu hľadajúceho vedeckého bádania a stala sa nástrojom na presadzovanie osobných záujmov. Politických, ekonomických, kariérnych. Z výsledkov rôznych štúdií a najmä z klimatických modelov sa stala neprehľadná burza viac, či menej katastrofických scenárov. Ešte dlho potrvá, kým sa všetko vráti do racionálnych koľají. Len aby dovtedy všeobecne prezentované predstavy o tom, že za zmeny môže najmä ľudstvo a že je v našich silách beh klimatických dejín zvrátiť, neviedli k rozhodnutiam, ktoré budú mať vážnejšie následky, ako klimatické zmeny samotné.

Základním požadavkem kladeným na výsledky vědeckého výzkumu je možnost jejich verifikace, tedy potvrzení (aneb vyvrácení) jinými, nezávislými experimenty, nebo studiemi. To praví teorie, ale praxe v jednotlivých oblastech vědy dokazuje, že vedle sebe celé léta koexistují různé, navzájem protichůdné výsledky, jež jsou pak citovány podle toho, jak se komu hodí. A stále jde o výsledky „přísně vědecké“. Tento paradox žel není výjimečnou výsadou jenom současné globální oteplovací hysterie. Týká se i jiných hrozeb, nebo „hrozeb“. Například na otázku: Zvyšuje telefonování přes mobilní telefony riziko vzniku mozkových nádorů?, přibývají nové a nové, společností dobře přeplácené odpovědi. Ta nejnovější, ze Skandinávie, zní NE. Odpůrci však s nadějí čekají na výsledky další megastudie. Její případné ANO by bylo argumentem pro další a další „verifikace“.

Typický les mírného pásu není žádná příroda. Je to jenom omyl zcela nedávného data. Ve skutečnosti tu vždycky byl park, který před námi pečlivě udržovali sloni a další velká zvířata. Pokud necháme krajinu totálně zarůst lesem, tak tu zůstaneme sami, protože v lese skoro nic nežije.

...aneb další výročí "válečné" paleontologie

Lidské ostatky z doby neolitu možná dokládají, že na území dnešního Německa se soukmenovci pojídali.

Aneb fascinující příběh o milionech super-Zemí v naší Galaxii.

Jezera tekutých uhlovodíků na povrchu Titanu se zřejmě nevypaří každé titanské léto, ale existují desítky tisíc (pozemských) let. To prý podstatně zvyšuje naděje na evoluci maličkých obyvatel Titanu.

… tak se může rozletět úplně celý a nezůstane po něm žádná černá díra. Již několik desetiletí je známý teoretický model supernovy, která rozmetá i jádro své původní supermasivní hvězdy. Jednoznačnější důkaz správnosti předpokladů však poskytla až supernova 2007bi. Odborný článek o jejím objevu uveřejňuje dnešní vydání časopisu Nature.

Kanáří samičky jsou přirozeně tichými stvořeními - nezpívají. Dvojitý hormonální „šťouch“ jim změní mozek a udělá z nich pěvkyně sexy árií.

Slavný meteorit z Marsu ALH 84001 už před pár lety všichni odepsali. Teď ho ale překvapivě vrací do hry jeho duchovní otec David Mckay s novou detailní analýzou údajných stop života.

Sluneční erupce vyvolají v horkém plazmatu vlny, kterých amplituda, rychlost a energie jsou nepředstavitelné.

Ve filmu „Den poté“ nastala doba ledová a vše zmrzlo „na kost“ za několik týdnů. Vědci nyní odhalují, že tento scénář nemusí být daleko od pravdy.

První zprávou je, že 29. listopadu urychlovač LHC poprvé urychloval protony a po půlnoci dalšího dne dosáhl nového světového rekordu, když o „chlup“ překonal stávající rekord urychlovače Tevatron v laboratoři Fermilab (USA). Druhá se týká první publikace s fyzikálními výsledky urychlovače LHC, která byla vypracována na základě analýzy dat získaných při předchozích testech srážení protonů za nižších energií týmem experimentu ALICE.

Vezměte si encyklopedii Sluneční soustavy a nalistuje na stránce, věnující se planetě Jupiter. Téměř jistě se na ní dočtete o klíčové roli obra Sluneční soustavy při vzniku a vývoji života na Zemi.

Samci smilodonů se podle analýzy čelistí fosilií z asfaltových jezer velikostí nelišili od svých samic, což ukazuje na menší agresivitu. Byli by z nich oblíbení domácí miláčci?

Ve světě nanorozměrů se dějí neobvyklé věci – můžete v něm vytvořit síto, které stíní víc, než celistvá folie bez perforace.

Kanibalská galaxie Centaurus A si před pár stovkami miliónů let pochutnala na menší spirální galaxii. Dnes máme díky novým technologiím možnost pozorovat finále této vesmírné svačinky ještě ostřeji.

K zajímavému objevu dospěl anglický vědec při zkoumání mušího sexu. Látka, kterou mušáci obalují svoje spermie přiměje partnerky vzdát se odpočinku. Samičky se místo odpolední siesty začnou horečnatě věnovat shánčivým aktivitám.

Recese, výzkum?

Když se hráč pohybuje virtuální realitou, tak se do své postavy intenzivně vcítí, mohutně zapojí mozkové centrum fantazie a přitom je stále pohodově ukotven v realitě. Tak to vidí magnetická rezonance.

O zvláštních, i když běžných rybkách a jejich ještě zvláštnější formě rozmnožování, ve které hraje táta téměř mámu. A přitom některé své potomky živí a jinými se živí.

Nad záchranou hladových v globálně otepleném světě se v New Scientistu zamyslela Debora MacKenzie. Zachrání nás snižování všemožných emisí anebo investice do zemědělského výzkumu a infrastruktury?

Nemají žádný elektrický náboj, téměř žádnou hmotnost, přesto jsou tyto částice superdůležité.

Dnešní krokodýli jsou docela nudní ve srovnání s obyvateli druhohorního krokodýlího ráje na území dnešního Nigeru a Maroka. Pět z nich nedávno představil paleontolog Paul Sereno.

Po najväčšom urýchľovači Európa plánuje vybudovať aj najväčší pozemný optický ďalekohľad.

Na kukuřici závisí obživa miliardy obyvatel Země. Genetici nyní ohlásili přečtení kompletního genomu této plodiny. Otevírají se tak nové možnosti pro šlechtění odrůd, které budou mít nejen vyšší výnosy, ale budou odolnější k nepřízni počasí, chorobám či škůdcům.

Vědci z Johns Hopkins vyvinuli řetězce polymeru, který selektivně zabíjí buňky spouštějící agresivní alergie a záchvaty astma. Mělo by jít o významný krok směrem k výrobě nových druhů levných léků.

Uplynuly jen tři dny od okamžiku, kdy jsem čtenáře Osla mohl informovat o opětném spuštění urychlovače LHC a opětné cirkulaci protonových svazků v něm. A nyní mohu přijít s další dobrou zprávou. Po velmi krátké době se podařilo vyladit obíhání svazků protonů v obou směrech a prodloužit dobu udržení svazku do té míry, že se mohlo přikročit k ladění srážek svazků v místech jednotlivých experimentů.

Světlo světa spatřil první prototyp bionických kontaktních čoček, které fungují jako jednoduchý displej terminátora. Otto Wichterle by měl jistě radost.

Michael Hanlon a Ivan Semeniuk prezentují v New Scientistu pesimistický a lehce optimistický pohled na možný vývoj situace kolem pilotovaných vesmírných misí. Ke komu z nich se přikloníte?