Zvětšit obrázek

Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001

Zhruba před týdnem jsme vás na Oslovi  v článku „Stres matek se vymstí na synech“ informovali o tom,  že v dobách, kdy společnost  prožívá dlouhodobý stres, se rodí méně chlapců. Tyto poznatky vydaly matriky tří států na dvou kontinentech (Evropa a Japonsko). Zajímavé na tomto zjištění je to, že stres neovlivňuje všechny mužské potomky stejně. Podepisuje se pouze na slabších zárodcích mužského pohlaví. Příroda se, zatím nám neznámým mechanismem, brání tomu, aby  slabí  chlapci byli matkami donošeni. Ve zlých dobách se projevuje tím, že doby porodu se dočká méně potomků mužského pohlaví.

Matkám, které byly těhotné a byly katastrofou postiženy se rodí děti, které mají nižší hladinu hormonu kortisolu.

Tentokrát se na vliv stresu na matku a nenarozené dítě podíváme ze zcela jiného úhlu pohledu.
Nebude se jednat o statistické šetření na velké populaci, nebude se jednat ani o dávnou historii, dokonce i kontinent události bude odlišný.

Zvětšit obrázek

Matky, které v době útoku na americká „dvojčata“ byly těhotné a prodělaly po traumatický šok, mají nyní děti,  jež mají výrazně nízkou hladinu hormonu kortisolu. Toto zjištění  zřejmě znamená, že metabolismus dětí byl přeprogramován ještě v době, kdy byly v matčině lůně.
Kortisol je  steroidní hormon kůry nadledvinek, který je produkován jako odpověď na stresové podněty. Příroda to tak zařídila, aby tento hormon mobilizoval svoje rezervy a připravil organismus k boji, nebo k útěku. Po jeho uvolněné do krevního řečiště vzroste krevní tlak a hladina krevního cukru. Příliš mnoho stresu ale může hladinu hormonu ovlivnit tak, že jeho koncentrace v krvi naopak klesne. Jako by zde platilo heslo – všeho moc škodí.

Prof. Jonathan Seckl, University of Edinburgh: Přeprogramování metabolismu dětí je zřejmě důsledek jejich vystavení vysokým dávkám kortisolu v době intrauterinního života.

Už dřívější studie na zvířatech ukázaly,  že traumatizované matky mají často potomky u nichž se častěji vyskytují metabolické poruchy.  Zpropadené zkušenosti matek se tak zapisují do vínku jejich ratolestí.

Výzkumníci z Edinburghské university ve Skotsku, společně s jejich kolegy z lékařské university  Mount Sinai  v New Yorku, nyní  využili situace, která se jim naskytla a zařadili do svého sledování  38 žen,  jejichž život byl nějakým tragickým způsobem spjat s hrůzou útoků z 11 září. Vyšetření krve ukázala, že hladiny kortisolu byly u těchto žen nižší, než jaký byl průměr populace. Stejně tak byly nižší hladiny tohoto hormonu i u jejich potomků. Děti těchto matek byly  sledovány s odstupem přibližně jednoho roku, což znamená , že traumatický efekt postihuje děti dlouhodobě. Závěr výzkumu zní, že je to následek fysiologických změn, ke kterým u dětí došlo již v době, kdy se vyvíjely v děloze. Vyloučit nelze ani možnost, že  za sníženou hladinou hormonu jsou  genetické,  respektive epigenetické vlivy (přenastavení funkčnosti genů procesem metylace  v řídících oblastech příslušných genů).

Zvětšit obrázek

Hrůzy prožité matkou se zapisují do zdravotního stavu dítěte na celý jeho život.

I když příčinné souvislosti mezi stresovým hormonem a vlastním stresem zůstávají nejasné, je jisté, že snížená hladina kortisolu se na  postižených podepisuje zdravotními potížemi. Kromě jiného, hormon kortisol reguluje imunitní systém a tím obranyschopnost  těla. Zasahuje například do aktivity buněk nazývaných  "přirození zabiječi". Za normální situace má sekrece kortisolu svojí periodicitu. Hormon je vylučován zejména brzy ráno a jeho produkce během dne postupně klesá. Je známo, že i pouhé narušení tohoto cyklu  snižuje tělu schopnost bránit se proti infekcím, zhoubným nádorům,…

Nejhůře,  ve smyslu největšího snížení hladiny stresového hormonu, dopadly ženy, které v době stresu byly v poslední  třetině těhotenství.

Zatím jsme se zmiňovali o nejčastěji pozorovaném efektu poruchy sekrece kortisolu, kterým je snížená funkce imunitního systému. Tento hormon ale reguluje částečně i látkovou výměnu. Pokus potvrdil, že  matky, které procházejí v době svého těhotenství utrpením, předávají důsledky svých neblahých prožitků na svoje potomky. Postižené děti mají narušenou tvorbu životně důležitého hormonu, a to zřejmě na celý život.

Pramen: Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism (DOI: 10.1210/jc.2005)-0550

Poučení pro nastávající otce
 Nebuďte domácími usurpátory. Pokud u svojí partnerky vyvoláváte dlouhodobý stres, připravujete se o část šancí mít „následníka trůnu“. Navíc tím zvyšujete riziko, že kortisol u vašeho potomka sníží výkonnost jeho imunitního systému a vy pak s ním budete běhat po doktorech při sebemenší prkotině jakou je třeba rýma...
Především v posledním trimestru si dávejte pozor a chovejte se podle hesla , že ženám se nemá odporovat.
(Stačí chvíli počkat, samy změní názor...)