Evan Snyder z Burnham Institute v kalifornské La Jolla vytvořil speciální lešení, které drží nervové kmenové buňky tak, aby se nerozutekly dříve, než stačí vytvořit funkční propojení se svými sousedkami. Velikost takového lešení se pohybuje v rozměrech milimetrů a tvoří ho materiál PLGA.
Tento materiál se používá například k výrobě chirurgických vláken, která není třeba z ran odstraňovat, protože se v těle časem sama rozpustí.
V podstatě jde o vylepšenou verzi polymeru kyseliny mléčné (PLA), kterou známe z biodegradabilních igelitových pytlíků, ve kterých si odnášíme nákupy z „ekologických“ nákupních středisek. Vylepšení spočívá v jejím obohacení o kyselinu glykolovou. PLGA je tedy kopolymer slozený z nízkomolekulárních polymerů mléčné a glykolové kyseliny
Snyder se svými kolegy nejsou v oboru spojování přerušených nervových spojení žádnými nováčky. Jejich významnější práce v tomto oboru se začaly objevovat v prestižních publikacích již v roce 2002. Od té doby svojí techniku „látání“ přetržené míchy neustále vylepšují a nejlepších výsledků se jim zatím podařilo dosáhnout právě za použití lešení z látky PLGA .
Abychom nabyli správné představy o tom, jak jsou vědci v napravování těchto úrazů daleko, je třeba si říci něco o způsobu hodnocení, který vědci používají. K porovnání úspěšnosti jednotlivých nápravných postupů používají 21 bodovou stupnici, kterou hodnotí funkčnost míchy. Hodnota nula znamená celkovou paralýzu a ztrátu všech funkcí, kdz zvíře je kompletně nepohyblivé. Nejvyšší hodnota pak znamená vytoužený cíl – plné obnovení všech funkcí.
Poslední pokusy, při nichž Snyderův tým použil „lešení z PLGA“ do nějž zabudoval kmenové buňky se jeví velmi nadějně. Pokusy probíhají tak,že nejprve se hlodavcům přestříhne mícha. Poté jim v přerušeném místě aplikují lidské kmenové buňky upoutané ve struktuře PLGA. Ukázuje se, že lidské buňky obnovují funkci míchy až na úroveň 14 (ve zmíněné hodnotící stupnici o rozsahu 21 stupňů). Podle Snydera to je výrazné zlepšení, protože se podařilo překročit „dvanáctku“ - onu pomyslnou linku, která představuje hranici, kterou lze považovat za zlomovou co do významného zlepšení ztracených funkcí. U zvířat kontrolní skupiny, která léčbu kmenovými buňkami touto metodou nepodstoupila, se dosahovalo zlepšení na úrovni hodnoty 3.
Snyder věří, že kmenové buňky, chované v těchto biomostech jsou tím správným směrem, který nakonec dokáže vychovat kmenové nervové buňky k tomu, aby obnovily funkce přerušených nervů.
Snyder a jeho kolegové začali ve své hantýrce, pro jejich biostrukturu, do které kmenové buňky vkládají, používat termín „gardedáma“. A protože vědci jsou často recesisty, termín se ujal a začíná se pro obdobné „vodící struktury“ používat i na jiných pracovištích.
Další nadějné pokusy s PLGA
Na polymeru kyseliny mléčné (PLA) a jeho modifikaci polymerem kyseliny glykolové(kopolymer PLGA), asi něco bude, protože s ním začíná experimentovat celá řada výzkumných pracovišť. Pokusy s nimi dělají také na Floriské státní universitě v Tallahassee. I zde se snaží najít cestu jak obnovit nervové spoje v porouchané míše. K těmto účelům zde ale používají jen samotný polymer kyseliny polymléčné (PLA). Materiál PLGA v Tallahasse také také používají, ale k jiným účelům. Vyvinuli zde metodu, kterou z PLGA udělají pěnu, která má určitou velikost bublin. Bubliny imitují plicní sklípky a na takto zformované pěně nechávají růst buňky. Doufají, že se jim tak podaří vypěstovat funkční plicní tkáň, která by se dala aplikovat pacientům jež nyní umírají v důsledku zadušení protože jim z nějakého důvodu špatně fungují jejich vlastní plicní alveoly.
Materiál PLGA se jeví být vhodným „ložem“ i pro další typy buněk, které umí dát vznik diferenciovaným tkáním. Na fóliích z PLGA se provádí pokusy s kultivací lidských osteoblastů. Tyto pokusy si zase kladou za cíl vypěstovat kost potřebných tvarů in vitro. Prakticky se jedná o pokusy nechat růst kost podle předem dané zakázky a mimo tělo. Tyto pokusy provádí Marianne Ellisová západně od Londýna na universitě v Bath.
Polymer kyseliny mléčné a jeho modifikace (PLGA), se jeví být vhodnými medii pro růst kmenových a málo diferencovaných buněk. Mohlo by se jednat o materiál, který bude základem prefabrikátů, které se budou osazovat vhodným typem buněk, aby daly vznik náhradním dílům šitým na míru pro celou řadu našich porouchaných, nebo poničených tkání.
Prameny:
Burnham Institute in La Jolla, California, US
Bath University, UK
Informace poskytnuté Markem Mondrinos z Florida State University, Tallahassee
Diskuze:
Onemocnění SMA
Marcela,2008-06-26 20:47:26
Zajímalo by mne, zda by mohly kmenové buňky pomoci dětem s onemocněním SMA.
Léčba poraněné míchy - více informací - AKUTNĚ !
Marek,2006-09-12 21:03:53
Dobrý den,
mohl by mi prosím někdo poskytnout více informací o tomto zákroku, zda je již možné jej postoupit, kde jaká jsou rizika atd.. Otec mé přítelkyně měl nehodu, teď leží v nemocnici, kde mu předpovídají ochrnutí dolních končetin (po úrazu míchy) 2.lumbální obratel má poraněný, a jiný obratel zatlačil na míchu a porušil ji.
Momentálně je asi 48hodin po operaci, probouzejí ho z umělého spánku, nohy necítí, ruce má pohyblivé a poslouchá a rozumí - takže to vypadá na opravdu na ochrnutí spodních končetin.
O transplantaci kmenových buněk je spousta článkl,ale nedaří se nám najít konkrétní informace.
Děkuji všem za pomoc. Prosím pište na mail.
Marek
Jak se spojí vlákna?
P_V,2006-02-20 14:33:26
Není mi jasná jedna věc, co se obnovy nervových svazků týče. Vláken jsou tam tisíce, jak se tedy dosáhne aby se 1) spojila odpovídající vlákna 2) nepropojilo více vláken dohromady? Nahlíženo elektrikářsky, připadá mi tato metoda, jako by se přerušený telefonní kabel se spoustou drátků celý strčil do trubky a prolil cínem. Spojeno to sice bude, ale nezatelefonujete si.
cín a dráty
Král Kojot,2006-02-20 18:32:28
Pokusím se odpovědět, ač nejsem odborník. Jen jsem o tom něco přečetl. Kdyžtak mě opravte.
Vlákna se opravdu propojí náhodně. Jako byste přestříhal svazek telefonních drátů a potom je nějak náhodně pospojoval. To znamená, že nervový vzruch je sice někam veden, ale jinam než správně má. Potom už záleží na mozku pacienta, aby se s touto situací vyrovnal a naučil se posílat sygnály na správná místa podle nového zapojení. To znamená že vyléčený potkan se po zákroku musí znova naučit chodit (resp. ovládat dříve ochrnuté části těla).
k článku:
píšete: "Pokusy probíhají tak,že nejprve se hlodavcům přestříhne mícha. Poté jim v přerušeném místě aplikují lidské kmenové buňky upoutané ve struktuře PLGA."
Hlodavci tedy dostávají lidské kmenové buňky? A jaká úspěšnost by se dosáhla, pokud by se daly pacientovy jeho vlastní naklonované kmenové buňky? Nebyla by vyšší? Potkaní imunitní systém se lidským kmenovým buňkám brání, ne?
lidské buňky
pazdera,2006-02-20 19:50:52
Ano v pokusu skutečně použili lidské buňky. Cílem je zjistit možnostilidských buněk. Při použití myších buněk by se lepších výsledků s velkou pravděpodobností nedosáhlo. K těmto pokusům se používají myši, jejichž imunitní systém proti cizím buňkám nebojuje. Štěp se proto neodhojuje a celý systém funguje tak,jako by se použily buňky myší.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
