Tygří trus a ochrana polí  
Lezou vám do brambor divočáci a na zahrádku se vám chodí pást laně? Nekupujte kulovnici ale nový australský repelent!

 

Nová zbraň pro ochranu rostlin – tygří trus.

Australští vědci z University of Queensland odzkoušeli s úspěchem zvláštní „polní repelent“, který udržel divoké kozy mimo polní porosty celé tři dny po postřiku. Základem účinné substance jsou mastné kyseliny a sloučeniny síry, které se přirozeně vylučují v trusu velkých kočkovitých šelem, především tygrů.

 

Zvětšit obrázek
Do Austrálie zavlečené kozy rychle zdivočely a dnes jsou z nich často impozantní zvířata.

 


Vedoucí vědeckého týmu Peter Muray se pozastavil nad faktem, že australské divoké kozy se nesetkaly s velkými kočkovitými šelmami nejméně 15 generací, a přesto reagují na jejich pach. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že jeho tým dokáže zajistit pomocí „tygřího repelentu“ ochranu porostů na celý týden, což otevírá prostředku cestu do praxe. Repelent působil i na další býložravce, např. jeleny, skot, koně, králíky či divoká prasata. Překvapivě zabíral i na klokany, kteří se s kočkovitými šelmami „nepotkali“ po mnoho milionů let.

 

 

Zvětšit obrázek
Strach z tygrů – respektive z pachu jejich trusu – ale kozy ani po 15 generacích strávených v relativně bezpečné Austrálii neztratily.

Výsledky výzkumu a vývoje australských vědců zapadají velmi dobře do závěrů bádání amerických biologů vedených Danem Blumsteinem z University of California  v Los Angeles. Ti zjistili, že některé druhy zvířat ztrácejí obranné reakce proti svým původním predátorům, pokud se se šelmou či dravcem po určitou dobu nesetkají. Dochází k tomu například u zvířat, která po generace žijí na izolovaných ostrovech  nebo u zvířat chovaných po dlouhé generace v zajetí. Některé druhy živočichů však svůj strach z přirozených nepřátel ani v těchto podmínkách neztrácejí.

Zvětšit obrázek
Klokani sice nemají s tygry nejmenší zkušenost, ale kontakty s dingem a jinými masožravci je udržely v obraze. Vědí, že tam, kde to smrdí šelmou, to taky smrdí krchovem.

Rozhodující je skutečnost, zda se zvířata ocitla v prostředí, kde chybí jen někteří predátoři, nebo zda žijí po generace v prostředí, kde se predátoři nevyskytují vůbec. Blumstein uvádí jako příklad právě klokany. Ti se sice po miliony let nestřetli s kočkovitými šelmami, ale nepřestali být pronásledováni jinými masožravci, ať už to byli draví vačnatci nebo později člověkem zavlečený divoký pes dingo. Pod tlakem „náhradních“ predátorů si klokani udrželi i obranné návyky proti kočkovitým šelmám včetně tygrů.
Výzkum v této oblasti je velice důležitý vzhledem ke škodám, jaké býložravci páchají na polních porostech . Jen v Austrálii dosahuje podle oficiálních statistik roční výše škod napáchaných na polních kulturách zvěří  420 milionů australských dolarů.

 

 


Pramen: University of Queensland, vědecký časopis Ethology

Datum: 18.02.2006 09:10
Tisk článku


Diskuze:

Zahradníci už to znají

Jan Kolda,2010-02-20 23:34:58

Mohu jen dodat, že podobný hnojící repelent, u nás několik pěstitelů zeleniny používalo už před 20 lety.
Prostě výměna zeleného za hnojivé se ZOO byla výhodná pro všechny.

Odpovědět

Príroda nevynašla peniaze

Stanley_B707,2006-02-18 13:27:45

Keby ich mala, tak by potom mohla vyčísliť aké škody ročne spôsobí človek na divých porastoch, nekultúrnych plodinách alebo nedomestikovaných živočíchoch. To by boli pálky, že? Ale, kde niet žalobcu...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz