„Kdybych věděl, kdo to tam namaloval, tak bych mu ty ruce urazil!“
Tahle věta zaznívá často při hodnocení výsledků „práce“ moderních sprejerů a ozývala se možná už před 30 tisíci roky v hloubi jeskyní obývaných „lovci mamutů“. Vyplývá to z tvrzení paleobiologa Dala Guthrieho z University of Alaska ve Fairbanksu.
Emeritní profesor Institutu polární biologie ve své nové knize „The Nature of Paleolithic Art“ (vydalo nakladatelství University of Chicago Press, 2006) předkládá důkazy o tom, že většinu jeskynních maleb tvořila nezbedná mládež, především pak hoši.
Velmi častým výtvorem pravěkých umělců byl obraz ruky. Lidé smíchali v ústech trochu barviva se slinami a pak prskli barvu přes hřbet ruky přiložené ke skalní štěně. Tam, kde ruka nedovolila barvě ulpět na kameni, vznikl „negativ“ dlaně.
„Je to jako když dneska dáte děcku tužku a ono si hned obkreslí ruku na papír,“ říká Guthrie.
Tyto otisky rukou mohou prozradit věk i pohlaví majitele. Guthrie porovnal proporce rukou na pravěkých skalních malbách s tisícovkou fotek rukou moderních lidí a došel k závěru, že většina rukou patřila mladým klukům.
Kluci se ale podle Guthrieho nespokojili jen s obrázkem vlastních rukou. Často jsou na zdech jeskyní zobrazována velká lovná zvířata a to i s oštěpy a šípy v těle. Na jeskynních malbách rozezná zoolog bizony, koně, kozorožce a jeleny. Zpodobnění se dočkaly i strach nahánějící šelmy jako jsou medvědi nebo jeskynní lvi.
„Mnoho z těchto zobrazených zvířata má v těle šípy a oštěpy, z ran a tlamy se jim řine krev. To jsou obrazy, které byly tehdejším lidem důvěrně známé z každodenního života. Byly to formule jedna a fotbalové zápasy tehdejší doby a ti lidé malovali to, co se jim nejvíc honilo hlavou,“ říká Guthrie.
Malby dávkových koní z francouzské jeskyně Lascaux mohly být výsledkem touhy pravěkých teenagerů zobrazit to, co jim připadalo jako „vzrůšo a vodvaz“.
Pravěká mládež měla lovu plnou hlavu stejně jako mají dnešní teenageři hlavu zamotanou z honu za adrenalinem. Proto podle Guthrieho tehdejší teenageři malovali právě „adrenalinové vodvazy“ své doby.
Na autorství teenagerů ukazuje i další častý motiv, který sdílejí dnešní graffiti s pravěkými malbami.
„V graffiti najdete spoustu erotických motivů. Když jejich autoři malují lidi, tak jsou to většinou ženy a ty na sobě nemají ani nitku,“ konstatuje Guthrie. Podle něj se tvůrci skalních kreseb vyžívali v zobrazování podobných motivů. V pravěkých obrazárnách nejsou výjimkou malby pohlavních orgánů a výtvarného ztvárnění se nevyhnuly ani ženy.
„Nebyly to ale jen tak nějaké ženské,“ říká Guthrie. „Byly to pravěké Pamely Andersenové obdařené směšně velkými prsy a boky.“
Ženy malovaly po jeskynních stěnách jen málo. Guthrie jim přisuzuje jen 20% všech maleb, ale považuje jejich výtvory za to nejlepší, co bylo v pravěku namalováno.
Pramen: University of Alaska, LiveScience.com
Diskuze:
Autor "studie" zjevně vaří z vody...
Panderichthys,2006-02-17 21:44:37
Kdo to kdy slyšel, takovou blbost....:-(
Velmi zjednodušující pohled
Richard,2006-02-17 19:36:15
Výtvarné umění mělo v historii většinou nějaký hlubší význam, jen málokdy bylo čistě pro zábavu...
Koneckonců, totéž platí i o graffiti, to má většinou významnou úlohu v kultuře gangů mladistvých, a jeho symbolika bývá dosti složitá.
Divil bych se, kdyby tomu u pravěkých lovců bylo jinak. Zvláště, když uvážíme, jaký magický význam primitivní mysl připisuje symbolům a obrazům.
K argumentům
Richard,2006-02-17 20:06:51
Těžko říct, jak přesně se dá odhadnout stáří člověka podle otisků rukou na stěně, navíc u populace s naprosto odlišným stylem života. Ale pokud by měl s odhadem Guthrie pravdu, znamenat by to mohlo například nějaký iniciační rituál.
Ovšem, pokud vím, mnohdy jsou na stěnách obrazy rukou s usekanými prsty... to by svědčilo spíše pro starší jedince, ti už měli více příležitostí o ně přijít...
Erotické motivy měli v minulosti pravidelně kultovní význam, to platilo pro hinduisty, kelty i křesťany..
Vůbec, uváděné argumenty pracují tak trochu s vnějším dojmem, bez hlubší analýzy.
I když, něco na Guthrieho argumentech bude, ono vést nějakou přísnou dělící čáru mezi zábavou a náboženstvím, nezbednými kluky kontra loveckou magií je vlastně nesmysl. To je rozdělení současného archeologa, pravěký malíř tak jistě neuvažoval.
ach ti nezbedni hosi...
Jara,2006-02-17 16:46:36
....nezbedni hosi?...praveci geometri tam kreslili i kosoctverce.....a ze jejich vytvory nemely na sobe ani nitku, se da predpokladat, nebyl tkany textil....
...co to bylo za barvu kterou na skalu udajne prskali? ze to tak dlouho vydrzelo....
Já myslím
molim,2006-02-17 15:09:22
že pan emeritní profesor je tak prolezlej a zmanipulovanej toxoplazmozou, že už ani neví, co mele, a hlavně promítá své bludy i do minulosti. Jako podléhá laik představě antropomorfismu, a přisuzuje lidské pocity třeba zvířatům, tak podléhá "vědecký" mozek současnosti představě, že psychika se nevyvíjí, a že lidé vždy cítili a mysleli stejným způsobem, jako my.
Obrazně bych řekl, že dřívější způsob cítění a myšlení se má k dnešnímu asi tak, jako náš k umělé inteligenci - u které to bohužel asi skončí, pokud to takhle půjde dál.
me to prijde logicke
BeyondTheBeyonds,2006-02-17 16:06:18
Já si zase myslím, že jistá logika v jeho názoru je. Přijde mi logické, že člověk chce zaznamenat jakýmkoliv způsobem něco, co na něm zanechalo hluboký impresivní dojem, což lov jistě nechal. A co se týče rukou, tak tam vidím důvod v tom, zanechat po sobě něco, co ho identifikuje. Proč byl ještě do nedávna velký hit vyrýt do kůry stromu srdce a v něm jména, podepsat se na hradní zeď a k tomu připojit datum, nebo vyrýt svoje jméno do skály někde v chko?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
