Virologové z Národního ústavu pro zdraví v thajském Bangkoku vedení Sudaratem Damrongwatanapokinem prověřili celkem 629 venkovských „voříšků“ a 111 koček v okrese Suchan Buri v centrálním Thajsku. U 160 psů a 8 koček zjistili přítomnost protilátek proti viru ptačí chřipky H5N1. Znamená to, že tato zvířata byla infikována virem H5N1.
„To je hodně,“ přiznává věhlasný nizozemský virolog Albert Osterhaus z Erasmovy university v Rotterdamu. „Tohle rozhodně nesmíme pouštět ze zřetele.“
Thajští virologové z Chulangornské university už od jednoho psa izolovali živý virus H5N1.
Kočky nepřekvapily. O vnímavosti kočkovitých šelem (včetně „velkých koček“ – např. tygrů) k viru H5N1 se ví už delší dobu. Zpočátku to byly jen zprávy o úhynu koček v blízkosti míst, kde na ptačí chřipku masově umírali opeřenci. Později ale získali vědci i velice „tvrdá“ data, která dokazují nákazu koček mimo jakoukoli pochybnost. Osterhausův tým už využil kočky jako objekt pro sledování nákazy virem H5N1. Vyplývá z nich, že nemocná kočka vylučuje aktivní virus z těla nejen s vykašlaným hlenem, ale i močí a výkaly. Mohou se tak nakazit další kočky a možná i další tvorové – člověka nevyjímaje. U psů byl virus odhalen poprvé.
Osterhaus vyzývá zodpovědné instituce – tedy Food and Agriculture Organization (FAO) a World Organisation for Animal Health - ke sledování nákazové situace u kočkovitých a psovitých šelem.
„To je mezera v našem pátrání po zdrojích viru,“ přiznává Osterhaus. „Zdá se, že vnímavé jsou k viru všechny šelmy.“
Oficiální vyjádření Světové zdravotnické organizace poskytla mluvčí Maria Chengová.
„Zatím je nejasné, jakou roli – pokud vůbec nějakou – mohou tyto skutečnosti znamenat pro přenos nákazy na člověka. Nevíme, jak velkou dávku viru potřebuje člověk k nákaze a jestli se lidé mohou nakazit i od jiných zvířat než od drůbeže.“
Čelní představitel FAO Juan Lubroth řekl, že pro FAO zůstává prioritou nákazová situace u drůbeže a nikoli u psů a koček, protože FAO má na starosti bezpečnost potravin a otázky spojené s chovem hospodářských zvířat. A navíc má FAO jen omezené prostředky. Protože zatím nebylo prokázáno onemocnění psů vyvolané virem H5N1, považuje Lubroth riziko za velmi malé.
„Možná je to důležité,“ řekl Lubroth. „Ale v současné době nemám pro takový názor podklady. Samozřejmě, že zítra už mohu být kritizován za to, že jsem se mýlil. To si beru na zodpovědnost.“
Konzumenti psího masa se ostře ohradili proti prohlášení Juana Labrotha, že FAO nákazová situace u psů nezajímá, protože jeho hlavním předmětem činnosti je „bezpečnost potravin“.
„A co teda pes je, když to není potravina?“ ptá se nechápavě tento čínský prodavač rychlého občerstvení.
Pramen: Nature
Hybridní virus ptačí chřipky H5N1 se snadno přenáší mezi morčaty
Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2013)
Za článek v Science 6 let „natvrdo“
Autor: Jaroslav Petr (27.04.2012)
Slibná DNA vakcína proti ptačí chřipce
Autor: Anna Marcinková (06.10.2008)
Zima chřipce svědčí
Autor: Jaroslav Petr (02.11.2007)
Co odpoví chřipkový virus, až se ho zima zeptá?
Autor: Josef Pazdera (22.09.2007)
Diskuze:
Zajímavěší by
molim,2006-02-16 10:13:59
bylo testovat protilátky u lidí, kteří přišli s nakaženými zvířaty do styku. Klidně to může být i tak, že už i ti lidé mají protilátky, protože to zafungovalo jako očkování.
Koho mají oběsit, ten se neutopí, a nic se neděje náhodně.
Víra, že se můžete nakazit nebo onemocnět "náhodně", vede v důsledcích právě jen k bezohlednému mlácení a kopání okolo sebe, kdy vybíjíme stáda krav a hejna ptáků kvůli možnému nebezpečí, teď začneme i s domácími mazlíčky, a nakonec asi skončíme u vzájemného vybíjení se, prototože až vir zmutuje málo platné největším nebezpečím budou Vaše děti či Vaše manželka...
tak jedině při pitvě
jarda petr,2006-02-17 03:52:20
Problém je v tom, že stávající studie prokazují, že protilátky má jen ten, kdo dostal "plnou" ptačí chřipku a měl to štěstí, že přežil. Ukazuje se, že "nenápadné infekce", kdy se člověk nakazí, třikrát smkne a zase se uzdraví, se u ptačí chřipky nekonají. kdo se nakazí, ten to obvykle šeredně odskáče. U více než poloviny nemocných bychom se tedy museli přesvědčovat o protilátkách pitvou. Ta je mimochodem v mnoha zemích s výskytem ptačí chřipky odmítána, takže se toho o patologii ptačí chřipky u člověka moc neví.
pro jarda petr
molim,2006-02-17 09:40:38
Respektuji Váš seriozní přístup k věci. Jistě podporujete to stanovisko, které Vám za Vašeho úhlu pohledu připadá "nejrozumnější".
Z mého úhlu pohledu je "nejrozumnějším" i "nejspravedlivějším" přístupem k věci snažit se pochopit i jiné než čistě "vědecké" souvislosti a příčiny toho, co se děje, zvlášť když v souladu s "vědeckým" přístupem je současné masivní vybíjení téměř všeho živého. Zdá se (alespoň mně) , že obětí těchto "beránků" si život nevykoupíme... Zvlášť, když ten náš život žijeme ve vzrůstající míře na úkor života planety jako celku.
Apokalypsa a jakých rozměrů?
Pepa z depa,2006-02-16 09:37:54
Bezva článek! Doufám, že nerozesmutní či nerozezlí čtenáře, sám mám psa i kočky/ tyto se toulají venku, doufám, že jim stačí domácí strava.../ . Lze jen doufat, že naše těla bohatě zásobená novodobou potravou a nápoji a léky, těla vystavená pohodlí u televize a počítačů, v dopravních prostředcích i na krátké trasy, moderním chemikáliím všeho druhu, naše myšlení - vystavené reklamě a stressům všeho druhu. Ve výčtu nebudu pokračovat. Kam se řítí naše butoucnost?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce