Na supernovy typu Ia se spoléháme jako na kosmické milníky, které umožňují měřit velké vzdálenosti ve vesmíru. Přibývají ale takové, které podle některých kriterií do kategorie těchto „standardních svíček“ patří, ale porušují to nejdůležitější – nemají standardní jasnost.

Proč Slunce, navzdory předpovědím z NASA, bylo klidné tak dlouho? Odpověď intenzivně hledá ten, kdo si za uplynulé čtyři roky na svůj vrub připsal možná nejvíce sporných proroctví. Jeho nová, sluneční minimum vysvětlující teorie sice vychází z měření, ale zajímavé výsledky zpochybňují předešlé teorie i představy samotného autora. Ty jsou ale pozoruhodně pružné.

Při čtení těchto řádků možná posloucháte hudbu, nebo zprávy, což vám nebrání soustředit se a vnímat obsah těchto vět. Pokud se setkáte s nečekaným podnětem, přestanete na chvíli vidět.

Mezinárodní tým tropických ekologů, včetně Vojtěcha Novotného z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ukázal, že za obrovským počtem druhů tropického hmyzu se skrývá další, pouhým okem neviditelná, rozmanitost genetická, a to i mezi různými populacemi téhož druhu.

...což se však předpokládalo již dříve

Početný mezinárodní panel pro výzkum křídového vymírání razantně prosazuje dopad asteroidu v Chicxulubu jako jednoznačnou příčinu masového vymření na konci druhohor. Jsme svědky nástupu nekompromisní panelové vědy?

Vodíková jádra můžeme donutit sloučit se v helium pomocí silných magnetických polí, nebo výkonného laseru. První způsob je cílem mezinárodního projektu ITER, který se již léta „rozbíhá“ hlemýždím tempem. Druhý způsob – projekt HiPER – by chtěli realizovat zejména britští fyzikové. Chybí jim ale pochopení a tedy i finance ze strany vládních struktur.

Mars je jedním z klasických zdrojů inspirace pro lidskou fantazii. Již přes století na něm hledáme život. Tím jednodušší, čím lépe rudou planetu známe. Dnes je zaklínadlo „život na Marsu“ asi více argumentem na podporu projektů, než upřímná víra v jeho reálnou existenci. Řešení „životně“ důležité otázky tvoří zákulisí další vlny odborné diskuse na hodně obehrané téma – kanály na Marsu vytvořila proudící voda, nebo láva?

Vědci z Národního ústavu zdraví (USA) chtěli studovat, jak prionová choroba poškozuje mozek. Přišli ale na novou formu nemoci. Ta kupodivu neškodí neuronům, ale cévám. V mozku při ní nevznikají pro prionové onemocnění tak typické díry připomínající houbu, ale plaky. Tedy znaky příznačné spíše pro Alzheimerovu chorobu, jež s priony nemá nic společného.

Dnešní vydání odborného lékařského časopisu British Medical Journal přináší výsledky rozsáhlého průzkumu hledajícího odpověď na háklivou otázku – do jakého věku máme zájem o sex?

Na neustále rostoucí seznam pozemských organismů, jimž genetici přečetli kompletní dědičnou informaci, přibyla jako velmi významná položka mšice kyjatka hrachová (Acrythosiphon pisum). Jak napovídá její jméno, saje tato drobná, zeleně zbarvená mšice šťávy ze stonků a listů hrachu. Žije v početných koloniích a napadá i další motýlokvěté rostliny, jako je vikev, čočka, fazol, vojtěšku nebo jetel. Zemědělci a zahrádkáři proto kyjatku nemají v lásce. Vědci si ji však oblíbili jako laboratorního živočicha.

Keckov ďalekohľad umožnil overiť extrémne krátku obežnú periódu najkompaktnejšej známej dvojhviezdy.

Kdybyste si měli pro odvod tepla z nějakého zařízení zvolit materiál s dobrou tepelnou vodivostí, asi byste sáhli po něčem z mědi, stříbra, nebo alespoň z čistého hliníku, nebo železa. Ideální by byl méně dostupný grafen. Na polyetylén byste asi nepomysleli. Zato materiáloví technologové ze známého MITu (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, USA) ano.

Milionům hyperaktivních dětí předepisují lékaři každý rok Ritalin. Pomáhá jim ve zklidnění a soustředění. Lék ale neprospívá jen nemocným, umí vylepšit výkonnost i zdravých mozků. Začnou nyní rodiče vyžadovat lék i pro své zdravé děti aby jim lépe prospívaly ve škole, nebo i pro sebe?

Časopis Science zverejnil prácu americko-juhoafricko-nórsko-čínsko-japonského tímu vedcov, ktorý sa pomocou najmodernejších prístrojov pokúsil z prahorných hornín vydolovať informáciu o magnetickom poli mladej Zeme. Z obdobia, keď naša planéta mala len asi miliardu a sto miliónov rokov.

...i když jen ty velmi malé

Vědci z University of California tvrdí, že pomocí proteinu umí u mušek zabránit patologickým změnám spojeným s předčasným stárnutím. Jde o protein, který evoluce zakonzervovala, neboť stejnou funkci plní nejen u mušek, ale i u hlístů. Má hlavní slovo v regulaci signálních drah se vztahem k metabolismu a jeho obdobu, a to dokonce ve třech verzích, máme v buňkách i my lidé.

V břiše hostíme pestřejší mikrobiální zoo, než jsme si dokázali ještě nedávno představit.

Evropská komise schválila pěstování geneticky modifikovaného bramboru Amflora v zemích Evropské unie. Je to po geneticky modifikované kukuřici MON810 druhá geneticky modifikovaná plodina, kterou smějí čeští zemědělci pěstovat.

Při studiu srážek těžkých jader se podařilo vytvořit a identifikovat opravdu velmi „podivného“ návštěvníka za světa antihmoty. Jedná se o první antihmotné hyperjádro. Experimentu STAR se podařilo pozorovat vznik antihypertritonu. Jde o jádro antitritonu (nejtěžšího izotopu antivodíku), ve kterém je jeden antineutron nahrazen antihyperonem.

Inspirativní výzkum chování skejťáků ve skate parku prokazuje, že žena už pouhou svojí přítomností shazuje muže ze skateboardu. Vyšší hladině testosteronu nelze odolat. Kam se poděla svobodná vůle?

Mitochondrie jsou dobrým sluhou, ale jen tehdy, když jsou tam, kde mají být. Při zranění nás umí připravit o život.

Program přednášek na letní semestr 2010. Těm, kteří to mají do Prahy poněkud z ruky sdělujeme, že pokud to bude v našich silách, budou audio záznamy ke stažení na Oslovi v rubrice audio.

Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP)

...a jejich skutečný potenciál

Analýza schránek dírkonošců ze sedimentů na dně Mexického zálivu odhaluje výraznou Malou dobu ledovou, která ochladila planetu před příchodem 20. století. Má ještě vůbec smysl polemizovat s hokejkovými grafy?

3000 let stará zeď se může stát nečekanou archeologickou podporou biblického textu o králi Šalamounovi.

Každý den nám pozemní i kosmické dalekohledy přinášejí vzrušující objevy z oblasti blízkého i vzdáleného vesmíru. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Německé centrum pro letectví a kosmický prostor (DLR) nyní zkoušejí zlatou střední cestu. SOFIA, po vzoru chytré horákyně, není ani kosmickou, ani pozemní observatoří.

Převratná studie bakterií a fágů na Petriho miskách poprvé experimentálně dokládá dlouho tušené vítězné tažení konceptu Red Queen, přinejmenším v poměrech mikrosvěta.

Potřeba údržby, vztah minimální pevnosti lana s výkonem.

Nevěrnost samic je to, co přispívá k přežití druhu, tvrdí vědci z univerzit v Exeteru a Liverpoolu. Ve studii publikované v únorovém čísle časopisu Current Biology objasňují, proč se samice páří ostošest, navzdory tomu, že to pro ně může být rizikové.

Včera, 25. února 2010, v loděnicích společnosti HDW (Kieler Howaldtswerke-Deutsche Werft GmbH) v severoněmeckém Kielu představili novou největší loď na sluneční pohon – katamarán PlanetSolar.

Na stránkách Americké sociologické společnosti (ASA) se objevil článek: Inteligentní lidé mají „nepřirozené“ priority a hodnoty, které jsou nové, netradiční v evoluci člověka. I když to název nenaznačuje, jde o článek o jiném článku, tentokráte vědeckém s mnohem výmluvnějším titulem: Proč jsou liberálové a ateisti inteligentnější. Autorem je známý britský evoluční psycholog Satoshi Kanazawa, který se háklivým a kontroverzním tématům nevyhýbá. Článek ze stránek ASA nabízíme v překladu:

Nové poznatky z oblasti epigeneticky svědčí o vazbě mezi asistovanou reprodukcí, změnami na chromozómech a zdravotním stavem dětí.

Mobilní telefony prozrazují, že sklon k pravidelnému režimu našeho života máme hluboce zakořeněný.

„Neopouštěj staré věci pro nové,“ radí písnička pánů Svěráka a Uhlíře. Poslechnout by ji měli i biologové vyvíjející nové léčebné postupy. Američtí vědci narazili při pokusech se žhavou novinkou, tzv. indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami, na nečekané komplikace. „Staré dobré“ embryonální kmenové buňky, nad nimiž už mnozí lámali hůl, těmito neduhy netrpí.

Druhohorní moře, už tak přeplněná podivuhodnými obyvateli, běžně brázdily i ohromné ryby pojídající plankton ze skupiny pachykormidů. Leedischthys, Bonnerichthys a další byli tehdejšími předchůdci v povolání dnešních filtrujících žraloků a kytovců. Také by jste si s nimi chtěli zaplavat?

Astrophysical Journal přináší výsledky výzkumu 206 kup a skupin galaxií, vzdálených v rozmezí 3 až 7 miliard světelných let. Jak je „zvážit“, abychom získali představu, kolik je v nich hmoty, když ta podstatná „temná“ složka nezáří?

Weilova choroba byla doménou mužů pracujících v zemědělství. Nyní se lavinovitě šíří celým světem a říká se jí nemoc cestovatelů. Po Americe, Oceánii, Evropě registruje nárůst leptospirózy i Australie. Na vině je ekoturistika.

Děti žen, které v těhotenství dbají o svůj zevnějšek a hojně používají kosmetiku, čelí několikanásobně vyššímu riziku hyperaktivity a poruch pozornosti. Zvláště když se jejich matky nevyhýbají kosmetice obsahující ftaláty. Vyplývá to ze studie amerických epidemiologů zveřejněné ve vědeckém časopise Environmental Health Perspectives.

Streptokoková bakterie, kterou ve svém těle hostí některé zdravé dospělé ženy, je pro jejich potomky smrtelnou hrozbou. Tuto bakterii mohou ženy získat od krav. K přenosu na plod může dojít během těhotenství, novorozenec se může kontaminovat při porodu.

Zahřívání a chlazení Země v posledních milionech let skoro jistě neřídí oxid uhličitý. A nejspíš ani slavné Milankovičovy cykly. Budeme v budoucnu nadávat na mizerné kosmické počasí?

…přesněji dva bílí trpaslíci, zazáří ve vesmíru jedna z nejvelkolepějších explozí – supernova typu Ia. Tento scénář podporují snímky z rentgenového teleskopu Chandra, které s teoretickými modely porovnala dvojice astrofyziků z německého Ústavu Maxe Plancka. Jejich práce jistě nezapadne prachem a stane se podkladem mnohých výzkumů a polemik, protože právě poznání mechanizmů vzniku supernov Ia je pro pochopení jak „funguje“ vesmír velmi důležité.

Další rozbor melanozomů ve fosiliích dinosaurů – tentokrát nejen ocasu, ale komplet celého dinosaura Anchiornis huxleyi. Zapomeňte na Jurský park. Teď už víme, že přinejmenším drobní svižní dinosauři byli jásavě barevní.

Nová analýza Women's Health Initiative (WHI) dokládá, že hormonální terapie zvyšuje ženám po menopauze riziko onemocnění srdce. V prvních dvou letech kombinované hormonální terapie se riziko více než zdvojnásobuje.

Vědci z Oxford University a Centra Johna Innese jsou přesvědčeni, že našli způsob jak získat plodiny s vyšší nutriční hodnotou.

Když se ve výkoném urychlovači srazí dvě jádra atomů zlata letící proti sobě téměř rychlostí světla, rozpadnou se na nepředstavitelně krátký okamžik na kvarky a gluony. Podle kosmologického modelu tato kvark-gluonová polévka vyplňovala vesmír na konci jeho inflační fáze. Uvařená v americkém urychlovači RHIC má teplotu 4 biliony stupňů a sytí nás informacemi o stavu vesmíru v jeho prvních mikrosekundách.

Lidé přišli o další výjimečnost. Kromě nás se o cenné jídlo dobrovolně rozdělí i bonobové a stejně jako my tím zřejmě získávají společenskou prestiž. Co výhradně lidského nám vlastně zbylo?

Z kanadského zdravotnického výzkumného pracoviště přichází zpráva o úmyslném sabotování DNA jako způsobu regulace vývoje buněk. Závisí na ní proměna nezralých buněk v plnohodnotnou specializovanou funkční tkáň. Tato informace může dramaticky změnit náš stávající pohled na dozrávání kmenových buněk, jejich přeměnu v plnohodnotné buňky i na vývoj nádorů.

Jestli se výsledky výzkumu v oblasti solárních článků zavedou do praxe, sluneční světlo nebude dopadat na křemíkové destičky, ale na hustou strukturu křemíkových nanodrátků vyrůstajících z ohebného plastu.