Sirtuiny jsou považovány za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, jež v našich buňkách s postupujícím věkem páchají například volné radikály. Sirtuiny fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic Caenorhabditis elegans a podobné havěti.
Nedávno vzbudil velkou pozornost objev amerických vědců, kteří zjistili, že hladiny sirtuinů v těle zvyšuje resveratrol – látka obsažená například v červeném víně. Zvláště bohatá jsou na něj vína z odrůdy pinot noir. Mnozí dietologové vysvětlují efektem resveratrolu z červeného vína a jiných zdrojů příznivé účinky tzv. středomořské diety, která tuky (byť ve formě olejů) dvakrát nešetří a přesto přispívá k delšímu a zdravějšímu životu svých konzumentů.
Tým italských vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise nyní otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu zvláštní tropickou rybu Nothobranchius furzeri, která je považována za obratlovce s nejkratším životem.Obvykle umírá na sešlost stářím ve věku pouhých 3 měsíců. Cellerino popsal jepičí život této ryby v roce 2003 a už tehdy ji navrhoval jako vynikající laboratorní model pro výzkum stárnutí. Například myš se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let a výzkum jejich dlouhověkosti je během na dlouhou trať.
Teď jde Cellerino výzkumníkům dlouhověkosti sám příkladem. Celkem 150 ryb krmil potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Vysoké dávky resveratrolu prodlužovaly rybám život až o 50%. Ryby nebyly tak sklerotické, více si pamatovaly. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů.
Jde o první studii, která prokazuje příznivý efekt resveratrolu u obratlovců. Zveřejnil ji časopis Current Biology.
Resveratriol ve versi „user-friendly“ čili „přátelské k uživateli“.
Zatím nepublikované experimenty zkoumající efekt „user-friendly“ resveratrolu na výkonnost lidského mozku odhalily nečekaný paradox. Na rozdíl od studie na rybách publikované v Current Biology nepociťují přímí účastníci experimentu zlepšení paměti. Naopak, mnozí se přiznali, že vysoké dávky u nich vyvolaly stav amnézie většinou popisovaný jako „vokno“.
Pramen: Current Biology
Původ všeho: Kdy žila tajuplná LUCA, nejmladší společný předek organismů?
Autor: Stanislav Mihulka (23.11.2023)
Darwinova evoluční teorie
Autor: Vladimír Socha (03.11.2023)
Konkurence o mršiny: Kolik pralidí bylo třeba k přemožení gigantické hyeny?
Autor: Stanislav Mihulka (01.10.2023)
Vyhynutí velké kořisti přivedlo lidi k lepším zbraním a výkonnějším mozkům
Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2023)
Dlouhý život bez nemocí podle rypošů
Autor: Dagmar Gregorová (29.08.2023)
Diskuze:
Pinot noir
mag,2006-02-09 12:15:36
...se do češtiny překládá také jako rulandské modré, to jen, aby se rozšířil sortiment přátelských resveratrolů.
Každy metuzalém ví
Metuzalemix,2006-02-08 19:01:28
že výzkumem krátkožijících organismů se sotva dovíme, ajk prodloužit život u člověka - druhu celkem dlouhého života; viz kniha "Proč stárneme" od S.N.Austada
nikdy neříkej nikdy
jarda petr,2006-02-09 13:54:17
Právě sirtuiny by mohly být důakzem toho, že žádná pravda není definitivní. Fungují u organismů s velice různorodou délkou života - od kvasinky přes octomilku až po myš. Jistě by bylo zajímavé dělat podobný výzkum přeba na dlouhověkých slonech nebo galapážských želvách, ale technické provedení takových experimentů mi není jasné. Zřejmě by je musela zahájit jedna generace vědců a další generace by je dědily a udržovaly. Nakonec by možná jednou někdo přišel na to, že to nefunguje. Trochu kocourkovaská představa.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce