Zvětšit obrázek

Ďábel má mezi obyvateli Tasmánie pověst zvířecího blbce. Vyznavačům Osla netřeba zdůrazňovat, že i v tomto případě jde o hnusnou pomluvu.

Původně se ďábel medvědovitý vyskytoval na území celé Austrálie. Dnes ale obývá jen Tasmánii. Je otázka, jak dlouho vydrží. Z původního počtu asi 150 000 jich už asi třetina vyhynula.  Od poloviny 90. let ničí ďábly záhadná choroba, která jim znetvořuje hlavu. Často dochází k deformaci čelistí, změny se mohou rozšířit až do očí. Zvíře obvykle uhyne do půl roku hladem. Nemoc už zachvátila dvě třetiny rozlohy Tasmánie.

Zvětšit obrázek

Ukázka DFTD čili tvářového tumoru ďáblů.

Ďábly ničí rakovina. O tom není pochyb. Jak se ale může nádorové onemocnění tak masově rozšířit? V případě DFTD čili devil facial tumor disease (tvářový tumor ďáblů) je to už celkem jasné.

Australští vědci publikovali v posledním čísle Nature výsledky analýz nádorů a zjistili, že všichni ďábli mají nádory stejného typu. Ty navíc nevznikly zhoubným bujením jejich vlastních buněk.
Nádorové buňky se roznášejí kousanci. Nakažené zvíře kousne  zdravého jedince do tlamy a tím mu do rány vnese i nádorové buňky. Ty se tam uchytí a začnou bujet. Přenos je zřejmě usnadněn poměrně velkou genetickou homogenitou populace ďáblů.

Stačí jedno kousnutí od infikovaného jedince...

Veterinární medicína zná podobný typ přenosné rakoviny u psů, u kterých se přenáší nádorové buňky pohlavním stykem.

Boj o záchranu ďábla medvědovitého nabírá na obrátkách. Na dvou poloostrovech se vědci snaží vytvořit zdravou populaci, která by byla oddělena od zbytku ostrova.  Určitý optimismus lze čerpat i ze zpráv o výskytu jedinců, kteří se zdají vůči DFTD zvýšeně odolní. Podle některých badatelů se není čeho bát. DFTD se prý vyskytovala mezi ďábly i dříve a přichází v cyklech. Zdevastuje vnímavou populaci, ponechá odolné jedince a ustoupí, aby se opět vrátila ve chvíli, kdy odolnost populace poklesne. 

Tasmánští farmáři už ale začínají pociťovat nedostatek ďáblů, kteří odklízejí mršiny uhynulých domácích zvířat. V některých oblastech zůstávají mršiny ležet, protože v okolí není dost ďáblů, kteří by je odklidili.

Karyotyp (sada chromozomů) zdravých buněk ďábla medvědovitého (nahoře) a karyotyp nádorových buněk. Některé chromozomy v nádoru úplně chybí (např. oba pohlavní chromozomy), jiné jsou změněny částečně (chromozomu 1 vypadl kus DNA) nebo hodně – téměř k nepoznání - chromozomy M1, M2, M3 a M4.

Pramen: Nature