...byla udělena dvojici fyziků, kteří odhalili téměř zázračné vlastnosti monoatomární uhlíkové vrstvy – grafenu.

...byla udělena britskému vědci, jehož práce přinesla naději párům marně toužícím po vlastním dítěti.

V Austrálii a Hongkongu testovali, jak tělesné míry korespondují s hodnocením ženské přitažlivosti. Výsledky zveřejněné v časopisu Evoluční biologie dokládají, že i přes kulturní rozdíly jsou za nejatraktivnější považovány ženy mladé, vysoké a s dlouhými pažemi.

Jihoafrická společnost HGH Pharmaceuticals zamýšlí důkladně zkoumat a komerčně využít populární křovácký životabudič, sukulentní kosmatec Sceletium tortuosum z čeledi Aizoaceae. Stane se z něho zdroj energie pro manažery a vývojáře moderního světa?

Nalezené torzo dvojsochy s Amenhotepem III se stalo mistrovským exponátem muzea v Luxoru.

aneb další případ přeměny světla na mechanickou práci, tentokrát pomocí diaryletylénu.

V Sandersovém divadle Harvardovy university byly po dvacáté uděleny "antinobelovky".

Někdy ve středním siluru, před 439 až 409 miliony let, se na Zemi objevily cévnaté rostliny. Začaly dobývat souš a obohacovat atmosféru kyslíkem. Ten pak poháněl evoluci živočichů do větších a komplexnějších forem. Vědci se snaží zrekonstruovat, jak se v průběhu stovek milionů let měnil obsah kyslíku rozpuštěného ve vodách dávných oceánů.

Lovci exoplanet z programu Lick-Carnegie Exoplanet Survey ohlašují první cizí Zemi uprostřed obyvatelné zóny její hvězdy. Gliese 581g se stává planetou roku 2010. Kdy startujeme do souhvězdí Vah?

Tání alpských ledovců je argumentem proti klimatickému alarmismu. Nikoli pro něj. Stačí se podívat na pár grafů.

Lukem a šípy. Zatím.

Zdánlivě jednoduchá otázka provokuje fyziky již mnoho desetiletí. Dosud na ní hledají tu nejpřijatelnější odpověď.

Vědci ze tří australských pracovišť jsou v prestižním časopisu PLoS ONE podepsáni pod studií, ze které vyplývá, že pozůstatky takzvaného Homo floresiensis jsou nedostatkem jódu znetvořené kosti člověka Homo sapiens trpícího kretenismem.

Pokud se vše podaří podle představ britské společnosti Reaction Engines, tak ano. Jejich Skylon by měl vynést z letištní dráhy na oběžnou dráhu Země 12 tun nákladu za příjemně nízkou cenu. Stojíme na prahu dobývání nejbližšího vesmíru?

Astrofyzikové Christopher Stark a Marc Kuchner z Goddardova centra pro kosmické lety NASA vytvořili počítačový model vývoje Kuiperova pásu obklopujícího Sluneční soustavu. Umožňuje podívat se na ní zvenčí tak, jako by jí viděli i vzdálení mimozemšťané. NASA model a jeho zajímavé výsledky představuje v krátkém videu se slovním doprovodem a titulky. Nabízí tak příležitost pro pár minut angličtiny. Video doplňujeme českým překladem.

Data laserového výškoměru sondy Lunar Reconnaissance Orbiter umožnila sestavení kompletního katalogu měsíčních kráterů o průměru přes 20 km a zároveň přispěla k pochopení démonického Pozdního těžkého bombardování, které bezprostředně předcházelo vzniku života na Zemi.

Maďarští designéři představili v Padově kolo Stringbike. Toto „lankové kolo“, jak by se dal jeho název přeložit, má místo tradičního řetězu systém kladek a lanek. Podle tvůrců je toto řešení účinnější a pro jízdu pohodlnější. V klikatých uličkách prý oceníme i jeho lepší manévrovatelnost.

Možná jste jen ve špatné fázi měsíčků.

Vesmír je jako kynoucí prázdno se špatně rozmíchanými rozinkami galaxií. Jenže ta nadouvající se zdánlivá nicota je prosycená energií – temnou energií vakua, zářením z různých zdrojů a mezigalaktickým magnetickým polem. Jeho vznik dosud není zcela objasněn, jisté ale je, že existuje od dob raného vesmíru. Působí sice na gigantické vzdálenosti, je však nepředstavitelně slabé. A navíc je desítky tisíc světelných let daleko, za hranicí silnějšího magnetického pole Mléčné dráhy. Dá se něco tak nedostupné vůbec ze Země změřit?

Senzační objev ve španělské provincii La Rioja vrátil do hry kovově modrou mouchu s oranžovou hlavou, která si libuje v morku kostí velkých mršin. Byl to bohužel v celé Evropě jediný oficiálně vyhynulý druh dvoukřídlého hmyzu.

Po několik milionů let plachtili nad oceány ptáci s překvapivým rozpětím křídel a chytali ryby do zvláštních zobáků. Ale i nad pevninou se v minulosti vznášeli okřídlení obři. Osud těchto miocénních velkých opeřenců, kteří v současné éře vývoje pozemského života nemají konkurenty, pravděpodobně zpečetilo ochlazení koncem pliocénu, které předznamenalo nástup pleistocénu a rozsáhlé vymírání megafauny.

Lidskou silou poháněný stroj, o němž snil už genius Leonardo, poprvé dosáhl setrvalého letu a kanadsko-francouzsko-nizozemskému týmu bude přiznán rekord.

Nově objevená lokalita s pěkně zachovanou faunou středního kambria poblíž elegantního Stanleyho ledovce v kanadském Kootenay National Park nabídla mimo jiné i dosud neznámého dvaceticentimetrového anomalokaridida.

aneb jak vypnutím jednoho genu udělat organismus chytřejší.

Vypadá jako severoafrická antilopa, geneticky má blíže skotu a doma je na pomezí Vietnamu a Laosu. Patří mezi nejohroženější zvířata planety a pesimisté tvrdí, že jich je už jen několik desítek. Nyní prý nastala jedna z posledních příležitostí, kdy divoké zvíře šlo spatřit zblízka a zkoumat ho. O tom, zda chráněné zvíře vesničané chytili do oka, nebo se jim přišlo na zahrádku ukázat samo, se vedou spory.

Lidské tělo je jako dílko slepé náhody jakžtakž vhodné k životu na Zemi, ale v okolním vesmíru příliš neobstojí. Budeme mít odvahu vylepšit astronauty a vesmírné kolonisty novými součástkami?

Nejen mravenci a včely mají své královny a dělnice. Různé kasty mají i cizopasné motolice.

Srpnové vydání Světa biotechnologií se věnuje dlouhodobému sledování dopadů pěstování GM plodin v zemědělsky významné a exportně orientované zemi Jižní Ameriky a také jak anti-GMO evropští aktivisté ničí výzkumná pole s GM plodinami.

Když zoufalý rodič utrousí nad dětským pokojíkem, který připomíná hračkářství po sebevražedném atentátu, „ty jsi tu ale hezky uklidil(a)“, měl by počítat s tím, že ho pochopí i předškoláci.

Klimatická změna probíhá rychleji než slibovaly ty nejhorší scénáře. U jezera Michigan je 220°C. V některých částech Wisconsinu globální oteplování dosáhlo dokonce 322°C.

Američtí vědci patentovali helmu, která pomocí ultrazvukových pulzů zvýší bojeschopnost vojáků.

Nové laserové zařízení z Austrálie strčí do kapsy všechny dosavadní optické pinzety. Nadšení vývojáři hlásí pohyb drobných částic skla o celé metry. Přístroj nepracuje v kosmickém prostoru, i tak ale nabízí celou řadu zajímavých aplikací.

Třícentimetrovou „mouchu“ zhotovili v laboratoři Harvard University. Měla by vojákům a strážcům pořádku pomáhat omezovat riziko.

Vědci objevili způsob jak číst slova z aktivity řečových center mozku. Promluvit tak budou moci lidé, kterým z úst nevyjde ani hláska.

Se svolením amerického Úřadu pro potraviny a léčiva vplouvají do akvakultur lososi, kteří rostou „jako z vody“.

Místo střech pokrytých drahými fotovoltaickými panely bychom mohli brzo vystačit jen s jedním malým panelem s anténami. Ty by k němu fotony přiváděly obdobně, jako když lejeme vodu do láhve pomocí trychtýře. Duté nanotrubičky z uhlíku mají koncentrovat solární energii stokrát více, než klasické fotovoltaické články.

Kmen Deinococcus (někdy označovaný jako Hadobacteria) jsou koky, které toho hodně vydrží – patří k takzvaným extrémofilům. Stály u zrodu polymerázové řetězové reakce, jedné ze základních genetických metod, neboť jejich enzymy snášejí bez úhony vysokou teplotu. Patří sem i druh bakterií, jenž vydrží silnou radiaci. Deinococcus radiodurans přežije desetitisícinásobně vyšší dávku radioaktivity, než člověk. Přežije dokonce pobyt ve vesmírném chladném vakuu. Nyní víme, jak to dělá a možná to i využijeme k našemu prospěchu.

Průkopnická studie kalifornských psychiatrů poprvé po více než 35 letech potvrzuje významnou pomoc halucinogenního psilocybinu z magických houbiček, kterou prokazuje pacientům v závěrečném stádiu rakoviny. Výzkum psychedelik vrací úder.

Když vyřadíme instinkty a zapojíme rozum, naše stravovací návyky nejsou racionálnější. Dieta na zhubnutí může mít paradoxní efekty – jíme víc.

Australští ptáci se snaží vypadat před samicí větší, než ve skutečnosti jsou. Vypomáhají si trikem, jaký používali starověcí architekti nebo kameramani béčkových filmů.

U předkolumbovských jihoamerických indiánů patřily mouchy a další „hrobařský“ hmyz k pohřebním rituálům stejně neodmyslitelně, jako k nim v naší kultuře patří kytice se stuhami a smuteční muzika.

Těžko si nevšimnout, že žijeme v době, kterou hýbe spor dvou učení o našem fyzickém světě, podobně, jako hýbal renesancí. Tehdy to byl spor mezi antropocentrickým viděním světa s lidmi obývanou Zemí ve středu vesmíru proti pojetí světa, v němž jsme jen satelitem skutečných hlavních hráčů, a dnes je to spor o antropocentrické vidění klimatického systému, ve kterém bezděčně poroučíme větru dešti, kontra svět gigantických sil, proti nimž jsme stejně nepatrní jako byl náš opičí předek. Dnes nejde o to, je-li lidský svět středem vesmíru, ale jestli je lidstvo středem klimatu své planety.

Hubble nasnímal neuvěřitelnou spirálu rodící se planetární mlhoviny ve dvojhvězdě LL Pegasi. Hvězdný společník umírající hvězdy míchá vyvrženým materiálem a vytváří tak jeden z nejpozoruhodnějších geometrických tvarů v Mléčné dráze.

Před několika dny oběhla svět zpráva, jejímž zdrojem jsou informace z tiskových oddělení dvou amerických universit – Standford University a Purdue University. Trojice fyziků z těchto známých vědecko-vzdělávacích pracovišť odhalila, že rychlost radioaktivního rozpadu některých prvků není zcela konstantní, nýbrž vykazuje záhadné variace. Autoři za podezřelého označili Slunce. Protože tato informace je v rozporu s tím, co se o radioaktivním rozpadu učí ve školách, o vyjádření jsme požádali Vladimíra Wagnera z Oddělení jaderné spektroskopie Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Představy, podle kterých změny klimatu vyústí ve války o vodu, potraviny a místo příznivější k životu, jsou jen bajky na strašení dětí. Válčit se bude, ale klima s tím nebude souviset, tvrdí norský ekonom.

Co se stane, když povaříme viry ve vodě horkých křemičitých pramenů? Odpověď se možná stane základním kamenem dosud jen teoretické paleontologie virů.

O třetinu méně uhlíku vážou tropické lesy ve srovnání s oficiálními údaji Mezinárodního panelu pro globální oteplování. Tempo tání grónských a západoantarktických ledovců je ve srovnání s dosavadními oficiálními údaji dokonce poloviční.

Nejnovější výzkum přiřadil k masožravým rostlinám třeba huseníček nebo rajče. Rostliny, které nekonzumují „maso,“ jsou v přírodě vzácnou výjimkou.

Rumunští paleontologové slaví objev prvního pořádného evropského predátora z konce křídy. I s pouhými dvěma metry byl Balaur bondoc nepochybně postrachem ostrovního světa. Střední Evropa byla v té době beznadějně zalitá mořem, takže můžeme jenom tiše závidět.

Pravé neštovice se nám podařilo vyhubit. Přestali jsme proti nim očkovat a teď je na postupu jejich příbuzný opičí virus.