Vakcínu proti specifickému kmeni chřipkového viru do 36 dnů. To slibuje Andrea Gambotto z University of Pittsburgh. V Journal of Virology předložil se svým týmem přesvědčivé důkazy o tom, že neslibuje holuba na střeše. Nově vyvinutá vakcína proti chřipkovému viru H5N1 chrání se stoprocentní účinností kuřata a myši.
Pokud dostane Gambotto grant ve výši 2 milionů dolarů, rozběhne připravené testy na 72 lidských dobrovolnících. Ti by dostávali vakcínu sprejem do nosu.
Základem vakcíny je živý adenovir – původce rýmy – upravený metodami genového inženýrství. Gambotto viru podstrčil gen pro molekulu hemaglutininu H5, který používá virus H5N1 pro „vloupání“ do infikované buňky. Výsledný virus lze pěstovat v laboratorních podmínkách na kultivovaných bakteriích. Postup se tak obejde bez množení na kuřecích zárodcích, což je velké zjednodušení.
Gambotto upozorňuje, že produkce chřipkových vakcín pomocí inkubovaných vajec nedokáže ročně zajistit více než 250 milionů dávek očkovací látky.
Není sám, kdo o tom ví a není jediný, kdo má k dispozici systém produkce vakcíny, která se bez slepičích vajec obejde. Hledání alternativních systémů produkce chřipkových vakcín má mnohem delší historii a v poslední době je postrčil vpřed fakt, že viry H5N1 kuřecí zárodky zabíjejí. Dnes už vyrábějí „bezvaječné“ vakcíny i některé velké firmy. Ani změna produkčního systému tak, aby se obešel bez vajec, ale nezaručuje podle odborníků dostatek vakcíny pro všechny, kdo by ji mohli potřebovat.
Stavba a provoz kultivačních tanků není žádná legrace. Zvláště když se v nich nevyrábí krmivo prasatům, ale vakcína pro lidi. Především v první fázi budování a zavádění nových velkovýrobních systémů produkce vakcín o moc velké zjednodušení nejde. Podle Davida Fedsona, bývalého ředitele firmy Aventis Pasteur v Lyonu, nebude k dispozici dostatečná kapacita pro produkci vakcíny jakýmikoli prostředky ještě nejméně pět let.
Další problém spočívá v tom, že Gambotto použil kmen adenoviru, k němuž má řada lidí přirozeně navozenou imunitu. V USA se podíl těchto lidí odhaduje na třetinu veškerého obyvatelstva. Imunitní obrana těchto lidí může s podanou vakcínou „zatočit“ dříve, než vakcína stačí „odvést svou práci“. Gambotto doufá, že v tom pomůže podávání vakcíny v nosních sprejích, protože vrozená imunita proti adenoviru se netýká nosní sliznice, ale krevního řečiště.
Účinky vakcíny by mohl posílit fakt, že stimuluje hned několik složek imunitní obrany, mezi jinými i T lymfocyty, které jsou velice flexibilní. Mohly by proto po očkování ničit i viry, které by prošly mutací a od původního „cíle“ vakcíny by se lišily. Ale to už jsme opět u holubů na střeše.
Pramen: Journal of Virology
Výzkum kostí obětí bourá hluboce zažitý mýtus o pandemii roku 1918
Autor: Stanislav Mihulka (12.10.2023)
Kvůli pandemickým opatřením zřejmě vymřely 2 kmeny lidské chřipky
Autor: Stanislav Mihulka (06.06.2021)
Čína přiznala šíření koronaviru z Wu-chanu. Hrozí globální pandemie?
Autor: Stanislav Mihulka (22.01.2020)
Čína odmítá sdílet vzorky a data smrtící chřipky H7N9
Autor: Stanislav Mihulka (03.09.2018)
Místo, to je oč běží při vakcinaci
Autor: Josef Pazdera (05.12.2017)
Diskuze:
Nakonec se to vědcům určitě povede.
KillerZero,2006-01-28 09:46:37
Nakonec se to těm vědcům skutečně povede a konečně vytvoří virus co je skutečně přenosnej z člověka na člověka.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce