Zvětšit obrázek

Dětská kostřička v zorném poli archeologů.

Tradičně se má za to, že změna životní stylu z kočujícího lovce-sběrače na usedlého zemědělce vždycky vede k dramatickému nárůstu porodnosti. K téhle změně docházelo v různých dobách zhruba mezi lety 9000 a 1000 před letopočtem na různých místech po světě a předpokládá se, že vždy následovala populační exploze. Vychází se přitom z myšlenkových konstrukcí a ze zkušeností s dnešními etniky. Až dosud ovšem scházela souhrnná studie, která by tuhle představu podložila.

Předešlý výzkum naznačil, že s příchodem zemědělství souvisí nepřehlédnutelné zvýšení počtu archeologických nálezů. Lze rozumě předpokládat, že to má co dělat s růstem dotyčné populace. Nelze z toho ale přímo odvodit, jak byla taková populační vlna velká, ani jak probíhala v čase. V téhle problematice se angažují mimo jiné i demografové a snaží se vytěžit data z historických dokumentů, jako jsou různá sčítání lidu nebo matriky. Naše historie je ale bouřlivá a informace z takových pramenů je obvykle bohužel poměrně nekompletní.

Zvětšit obrázek

Počítačová rekonstrukce neolitické vesnice. I takhle nějak žili první zemědělci.

Stephan Naji a Jean-Pierre Bocquet-Appel z pařížského National Center for Scientific Research ve dvou studiích analyzovali data ze 38 pohřebišť z Evropy a severní Afriky a 62 pohřebišť ze severní Ameriky. Ukázalo se, že změna ekonomiky z lovecko-sběračské na zemědělskou způsobila zjevný nárůst podílu dětských kostřiček ze 20 na 30 procent z celkového množství objevených koster.

Zvětšit obrázek

Vavilova centra domestikace hlavních kulturních plodin. Tady vznikalo zemědělství.

Na různých místech k tomu došlo v různou dobu, ale průběh zvýšení počtu dětských kosterních pozůstatků byl velmi podobný v severní Americe i v Evropě a severní Africe. Je více než pravděpodobné, že plánovaný výzkum na dalších místech vzniku zemědělství – především v Asii a v jižní Americe ukáže velmi podobný obrázek. Dětské kostřičky jsou sice smutné, poskytují ale cenné informace o chování populace. V populaci, která úspěšně roste, je dětí víc, živých i mrtvých. Naopak, v populaci, která stagnuje či vymírá, je poměr dětí nižší.

Proč vlastně přechod na zemědělství vede k baby-boomu? Není to až tak jednoduchá otázka, jak by se zdálo. V poslední době se zjistilo, že zemědělství rozhodně nemá jen samé klady. Přináší například celé spektrum závažných nemocí, které zemědělce nepříjemně decimují.

Zvětšit obrázek

Zemědělství dnes zabírá významnou plochu souše. Nahoře pastviny, dolepole.

Nebo se občas neurodí a přijde hladomor. Přesto zemědělství poskytuje etniku, které se pro něj rozhodne, podstatné výhody. Dokáže zajistit průměrně víc jídla a tím pádem i přes nemoci a jiné útrapy uživit víc lidí. Zároveň usedlý život umožní ženám mít častěji děti a to všechno dohromady vyústí v populační explozi.

V lovecko-sběračských etnikách ženy na sobě nosí a často zároveň kojí děti až do stáří 3-4 let. Kojení pochopitelně obvykle pozdrží obnovení menstruačního cyklu po těhotenství a ženy lovců a sběračů tím pádem znovu otěhotní za delší dobu. Ženy zemědělců toho tolik nenachodí, takže nemusí tak často své děti nosit a kojí je většinou tak 1-2 roky. V důsledku toho mohou otěhotnět v kratších intervalech. Není nijak překvapující, že přes zdrcující dětskou úmrtnost zemědělské kultury v historii rychle skoncovaly s většinou lovecko-sběračských tlup.

Pramen:  Current Anthropology (vyjde v dubnovém čísle)