Nové analýzy mitochondriální DNA medvědů jeskynních a jejich blízkých příbuzných medvědů hnědých odhalují zručné lovce druhu Homo sapiens coby příčinu pádu pozoruhodných jeskynních medvědů. Nedali jsme jim šanci.

Vědci z Rensselaerova Polytechnického Institutu připravili materiál, kterým by se měly potahovat chirurgické nástroje i stěny místností. Nanovrstva takové „barvy“ by měla spolehlivě zabránit šíření multirezistentních kmenů bakterie Staphylococcus aureus (MRSA).

Kdo si „užil“ zánět močových cest, tomu netřeba o těchto zdravotních komplikacích nic vykládat. Komu se toto onemocnění vyhýbá, tomu je naopak zbytečné cokoli líčit. Většina „močařů“ by snědla i slepičí trus, jen kdyby věděli, že jim to uleví od potíží. Naštěstí jim kromě antibiotik pomáhá mnohem chutnější věc – brusinky. V džusu, sušené nebo ve formě extraktu, to je celkem jedno. Zabírají. Teď je jasné proč.

Mezinárodní tým astronomů odzkoušel novou metodu a pomocí gravitační čočky si posvítil na tajemství temné energie. Co se za touto tajemnou „antigravitační“ sílou skrývá a jak ovlivňuje osud vesmíru je asi tou nejprovokativnější otázkou kosmologie a hledání odpovědi je prioritním úkolem, který si NASA stanovila pro nejbližší desetiletí.

Nové rentgenové a radiové snímky relativně blízké galaxie M87 s velmi aktivním jádrem odhalují epickou kosmickou erupci, která astronomům připomněla pozemské trable s mnohem skromnější islandskou sopkou pod ledovcem Eyjafjallajökull.

Zubní kartáček, jak jej známe dnes, je přisuzován Číňanům, kteří do bambusové nebo kostěné rukojeti vkládali štětiny divokého kance již kolem roku 1500. Od té doby neprodělala tato nedlouhá tyčinka s chvostkem chlupů na konci příliš mnoho dizajnových změn. O to více jich však prodělala nezbytná součást kartáčku, pasta.

Američtí vědci ohlásili světu objev zkamenělých pozůstatků mnohobuněčného živočicha, který žil v teplých pobřežních vodách jižní Austrálie před 650 miliony let. Pak nastalo období, kdy Zemi nazýváme "sněhovou koulí".

aneb africká matka všech lidí žila před 200 000 lety

Většina mediálních zpráv ze světa vědy někde v sobě ukrývá formulku „američtí vědci vynašli/objevili...“. I tato pochází z druhého břehu Velké louže – fyzikové a inženýři na Standfordské universitě vyvíjejí nový typ solárního článku, který spojuje fotovoltaický i termionický způsob získávání elektřiny.

Okurková sezóna se projevila i v komentářích letošních požárů v Rusku. Údajné nebezpečí radioaktivity z hořících lesů v místech černobylského spadu je podle expertů velmi přitažené za vlasy. Ani požárníkům přímo u plamenů žádné reálné radioaktivní nebezpečí nehrozí.

Nejjednodušší formy buněčného života cítí něco k snědku na dálku, jakoby měly nos, tvrdí vědci v časopisu Biotechnology Journal.

Podobá se Creutzfeldt-Jakobově nemoci, ale je to zcela jiný typ onemocnění. Příčinou jsou priony a název nemoc dostala podle jejich atypické citlivosti na proteázu: Variabilní na Proteázu Senzitivní Prionopatie, zkráceně „VPSPr“. Je to teprve druhý typ této nemoci, který byl od r. 1920 odhalen.

Objevila se zajímavá studie, která zkoumala genetickou diverzitu Australských domorodců a porovnávala jí s ostatními populacemi. Dává za pravdu českému lingvistovi.

Science uveřejnil velkorysý koncept celoplanetární renesance jaderné energetiky. Strach z klimatu a ropného šoku už zřejmě přetlačuje obavy z jádra a nukleární zimy. Dočkáme se mobilních reaktorů s dlouhou životností a minireaktorů na jedno použití?

Vedci chcú, aby veda mala dôstojné spoločenské postavenie a uznanie. Nik iný, len oni sami sa o to musia pričiniť. Napríklad tým, že aspoň na tomto poli bude pravda vždy hneď v prvom kole porážať lož.

aneb použití evolučně nejstaršího švýcarského armádního nože k přípravě steaku.

Vědci z Královské botanické zahrady, laboratoře Kewa Jodrella, se specializují na epigenetiku. Jejich poznatky z této „negenetické genetiky“ svědčí o tom, že rostliny jsou schopny se přizpůsobovat změnám životního prostředí rychleji, než se soudilo, alespoň pokud jde o příslušníky čeledi vstavačovitých.

Po geneticky modifikované „zlaté rýži“, která byla vyšlechtěna pro záchranu zdraví a životů lidí strádajících nedostatkem vitaminu A, vstupuje na scénu „zlatá hořčice“. Ta je obrovským příslibem pro Indii.

aneb jak líné mšice nad ovcemi vyzrály

Na světe není úžasnější věc, než zákonitosti, jimiž se řídí dění v přírodě. Snad s výjimkou výjimek, jež se těmto zákonitostem vzpírají.

Koljušky tříostné zdatně přežily přesun z moře do sladké vody a za pouhé tři roky se adaptovali na vodu o 2,5 stupně Celsia chladnější, než jaká byla v jejich původní domovině. Ohrožení přírody klimatem je z velké části jenom mediální bublina, protože příroda se změn očividně nebojí.

Naši prarodiče si do památníčků psali, že láska bolí už v předminulém století. V Americe osmdesátých let se tato myšlenka díky J. Geils bandu stala doslova hitem. Dnes vědci celou věc upřesňují – nejenže bolí, ale také zkracuje život.

Čeká nás v následujícím půlroce další oteplování vzhledem na průměrné teploty jednotlivých měsíců z let 1961-90? Bude to pak nejteplejší rok od roku 1998? Asi spíše ne.

Přemýšlení o bohu vás může uklidnit, takže začnete dělat méně chyb, praví se v publikaci zveřejněné v časopisu Psychological Science, vydávaném Asociací psychologů.

Objev populací zplanělé geneticky vylepšené řepky kolem cest v Severní Dakotě rozvířil letní debaty o nebezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin. Máme se opravdu bát strašlivých superplevelů, které pohřbí naši ustrašenou civilizaci?

Izraelští vědci tvrdí, že z obyčejných vzorků krve stanovujících hemoglobin lze zjistit, zda nám hrozí karcinom tlustého střeva. Na jedno z našich nejčastějších smrtelných onemocnění by nás měl upozorňovat test, který nic nestojí.

Mars je pro exobiology hýčkanou nadějí. Je tím, i z finančního hlediska nejdostupnějším místem pro vytrvalé hledání stop mimozemského života. Již dávno nejde o zelené marťánky s tykadélky, ale o mikroorganizmy. A nemusí být ani živé, stačí i známky jejich dávné existence uchované v kameni.

Stávající bifokální brýle by se mohly radikálně vylepšit díky inspiraci z říše hmyzu.

Rozřezání jediné dostupné fosilie maličkého měkkého živočicha ze silurských vrstev poskytlo zajímavý trojrozměrný obraz. Drakozoon kalumon se do dnešních dnů zachoval díky dávné sopečné erupci, která pohřbila okolí sopečným popelem.

Klony jsou mezi námi. Ale nemusíte se bát, že nás sežerou. Jen si nemůžete být jistí, jestli jste je neměli k obědu.

Na podzim 2009 na veřejnost unikly e-maily vedoucích autorů IPCC. Vrhly nové světlo mimo jiné i na otázku platnosti tzv. hokejkového grafu.

Laser známe již padesát let a stal se běžnou součástí našeho života. Setkáváme se s ním v obchodech u pokladen, doma nám přehrává hudební CD, na klinikách nám s ním korigují oční vady, zaostřuje fotoaparáty,… Jeho protějšek – antilaser - ohlašují vědci až nyní. Kdo by očekával nějaký převratný objev, bude zklamán. Nejde o žádný nový princip, stejně tak se nepředpokládá široké využití, jako u populárního bratrance. Přesto by nám měl přinést užitek.

Nitrid bóru, kterému dali vědci přezdívku „bílý grafen“, by měl podle americko-japonsko-ruského týmu hrát jednu z hlavních úloh v nastupující éře nanoelektroniky.

Jihokorejští vědci zveřejnili návod na (zatím laboratorní) výrobu kvalitních a přitom rozměrnějších grafenových vrstev a předvedli příklad jejich perspektivního využití.

Historie serveru Osel je poměrně krátká, i když na amatérsky provozovaný populárně vědecký server je to věk úctyhodný. Životaschopnost serveru Osel popírá jak zákony trhu i principy logiky. Historie našeho živého jmenovce a erbovního zvířete – osla domácího - je v mnoha ohledech obdobná.

Vědci z dvou německých universit si patentovali vůni. Ne do parfémů. Doufají v její aromaterapeutické účinky.

Záhady okolo prionů neberou konce. Američtí a angličtí vědci pomocí extrémně citlivé metody zjistili, že infekční částice nám v mozku vznikají zcela běžně. Buňky je ale dokážou uhlídat. Proces jejich vzniku katalyzuje přítomnost kovu a s jeho přispěním lze i ze zdravé tkáně získat tolik infekčních prionů, že s nimi lze u jiného zdravého jedince přivodit smrt.

aneb konečně něco proti zapáchajícím nohám.

Ani třetí štěrbina nezpochybnila teorii o zvláštním chování kvantových objektů.

Nejen obyvatelná zóna s kapalnou vodou, ale přímo zóna fotosyntézy je podle nové studie německých klimatologů potřebná pro vznik složitého mnohobuněčného života. Přesto takových světů mohou být v Mléčné dráze milióny.

Mechy jsou synonymem pro měkkou podušku, ale jejich život je plný „tvrdé fyziky“. Dokážou se natlakovat na 5 atmosfér a urychlit na 36 000 g.

Někdy se to tak semele, že matka si některé dítě oblíbí a tomu pak věnuje mnohem větší péči. Někteří ptáci to praktikují také, ale straky to dovedly až k bizarní dokonalosti. Zpočátku se starají o všechna svá mláďata starostlivě, jakmile ale nadejde čas, kdy jde rozpoznat pohlaví, nechtěným potomkům pomohou na „onen svět“.

Patří sice mezi menší meteoritické „jámy“, ale geologicky mladý věk a zachovalost poutají intenzivní pozornost vědců.

Robot Ranger ušel za jedenáct hodin 23 kilometrů a překonal tak stávající rekord držený Velkým psem.

Ohromná díra ve středu galaxie roztrhala trojhvězdu, ze které se stala dvojhvězda a nakonec obří hvězda, řítící se extrémní rychlostí pryč od Mléčné dráhy. Hubbleův orbitální dalekohled se stal svědkem neobvyklého vesmírného dramatu.

Na soupisce hmotného dědictví hvězd podobných Slunci jsou i sférické uhlíkové molekuly.

Farmaceutické společnosti se už přes třicet let snaží o náhražky erytrocytů, které by zajistily výměnu plynů, nebyly toxické a nevyvolávaly alergické reakce. Marně. To se ale má nyní změnit. Buňky nové krve jsou funkčně nerozeznatelné od normálních krevních buněk. Jejich zdroj našli vědci v pupečníkové krvi. Podle agenturních zpráv nastal soumrak dárcovství krve a s udělováním plaket Janského by měl být brzo konec.

Nejhmotnější známá hvězda, sídlící v srdci Tarantule, je zatím tou nejzářivější Superstar.

Sonda Cassini pozoruje v Saturnově prstenci F shlukování částic hmoty způsobené gravitačními poruchami, které má na svědomí měsíc Prometheus.

Mezinárodní tým geofyziků z Norska, USA a Německa shrnul mnohé dosavadní poznatky z geofyziky i geologie a pomocí modelu vytvořil mapu, jež by měla odhalit místa, kde se v dostupných hloubkách mohou nacházet ložiska diamantů. Výsledky studie zveřejnilo nejnovější vydání časopisu Nature.