Zvětšit obrázek

Kenneth A. Farley je geochemik, který se zabýval studiem výskytu He-3 v sedimentech, pracuje v California Institute of Technology.

Asi jeden a půl milionu let se Země koupala v prachu, který vznikl rozpadem asteroidu před 8,3 miliony roků. Dokazují to autoři studie zveřejněné v Nature 19. ledna 2006.

Tým tvoří geochemik Kenneth A. Farley z California Institute of Technology, a astronomové David Vokrouhlický z matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze, William F. Bottke ze Southwest Research Institute v americkém Boulderu a David Nesvorný z téhož pracoviště.

Vědci sledovali výskyt izotopu hélia, který prozrazuje přítomnost materiálu z asteroidů v pozemských horninách. Vybrali si k tomu usazeniny mořského dna. Prokázali, že před 8,2 miliony roků stoupl výskyt  izotopu hélia v mořských sedimentech na čtyřnásobek a držel se na této hladině po dobu 1,5 milionu roků. Právě v té době došlo v pásmu asteroidů k rozpadu  tělesa o průměru zhruba 150 kilometrů a vytvořila se „rodinka“ asteroidů zvaná Veritas. Vznikl při tom obrovský oblak prachu, který sluneční vítr obohatil o izotop hélia. V meziplanetárním prostoru zajišťuje sluneční vítr asi 100 milionkrát vyšší koncentrace hélia, než je obvyklé na Zemi. Většinu prachu z podobných meziplanetárních kolizí a havárek vcucne Slunce. Malá část částic však může za příznivých podmínek proniknout zemskou atmosférou a dostat se až na povrch naší planety bez toho, že by přišla o typický zvýšený podíl izotopu hélia. Stalo se to i před 8,2 miliony roků.

Zvětšit obrázek

David Vokrouhlický je z matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze, přednáší nebeskou mechaniku na Astronomickém ústavu UK v Praze. V současné době stážuje v Southwest Research Institute v americkém Boulderu.

Americko –český tým prověřil sedimenty usazené za posledních 70 milionů let a našel hned dvě heliová maxima. Jedno spadá do rozpadu velkého asteroidu spojeného se zrodem „rodiny“ Veritas tvořené v současnosti asi 300 společně se pohybujícími tělesy. Druhé maximum v dodávce izotopu hélia z vesmíru na Zemi nastalo před 35 miliony roků. Jeho příčina ale není jasná. Hélium mohlo pocházet z ohonu komety nebo z nějaké jiné kolize asteroidů. 

Zvětšit obrázek

David Nesvorný vystudoval Matematickou fakultu UK v Praze, odešel do světa, v Brazílii získal doktorát (a tušíme, že i manželku), dneska pracuje v Southwest Research Institute v americkém Boulderu. David Nesvorný šíří slávu české vědy ve světě i bez přičinění českých „médií“. V roce 2005 dostal prestižní Ureyho cenu pro mladé badatele v oboru planetárních věd.

Prach z rozpadlého asteroidu ovlivnil pozemské klima. Snížil před 8,27 miliony roků průměrnou teplotu na zemi o 0,7⁰ C, což se zdá na první pohled málo, ale z hlediska globálního to rozhodně nebyla změna zanedbatelná.

Nedávná genetická studie zaměřená na evoluci kočkovitých šelem například dokládá, že právě při tomto ochlazení se vytvořily pevninské mosty, které umožnily proniknout předkům dnešních karakalů z Asie do Afriky. Z Asie do Ameriky putovali v téže době předci rysů a pum.
Autoři studie zdůrazňují, že Zemi může něco podobného potkat prakticky kdykoli, takže je dobré vědět, co se za zemskými humny dělo, děje a co se může odehrávat znovu a znovu.

Zvětšit obrázek

Kočkovitým šelmám otevřelo cestu do Afriky ochlazení, na němž se podílela prachová koupel Země.

Jistě potěší, když se na takovém objevu podílejí čeští vědci. Nepotěší, že české sdělovací prostředky a tiskové kanceláře přebírají otrocky jen agenturní zprávy a na originál práce se nikdo nepodívá. Pak by se možná dostala zpráva o objevu „amerického týmu“ na první stránky novin jako „úspěch českých vědců“. Oni ti vědci asi opominutí českých sdělovacích prostředků neobrečí. Informace by se však měla dostat k těm, co žehrají na stav české vědy a házejí všechny české badatele do jednoho pytle s nálepkou „čeští neumětelové“. Bohužel, takových broukopytlíkovatých kritiků české vědy je stále dost.