Zvětšit obrázek

Acinetobacter baumannii, jak jej zachytil řádkovací elektronový mikroskop (zvětšení 13 300krát).

Acinetobacter baumannii se stal hvězdou první velikosti na bakteriologickém nebi poměrně nedávno, když se postaral o komplikované záněty vojáků zraněných v iránském konfliktu a rychle se rozšířil po nemocnicích celého světa.

Ve Francii s ním bojují celkem v 54 zdravotnických zařízeních. A mají z něj strach,  protože úmrtnost po infekci touto bakterií dosahuje 26%.

Zvětšit obrázek

A ještě jednou, tentokrát jako kultura na živné půdě s pestrým spektrem antibiotik. Jak je vidět, vede se mu dobře.

Francouzům to netrvalo ani dva roky a přečetli kompletní genom bakterie a odhalili v něm četná překvapení. O to poslední se podělili s čtenáři PLoS Genetics.

„Očekávali jsme, že v genomu narazíme na geny pro rezistenci k antibiotikům,“ řekl vedoucí týmu Pierre-Edouard Fournier z Université de la Mediterranée v Marseille. „Ale nahlučení většiny těchto genů do jediného místa bylo pro nás naprosto nečekané.“

Pierre-Edouard Fournier z Université de la Mediterranée v Marseille.

Fournierovu překvapení se není co divit. Objevil největší dosud známý „ostrov rezistence“. Se svými spolupracovníky v něm odhalil 19 genů, o nichž zatím neměli mikrobiologové ani tušení. Fournierovým předchůdcům tyto geny unikly, protože nestudovali celý genom bakterie, ale honili se jen za jednotlivými geny. Jak je vidět, důkladnost se vyplácí.

Úžasná je rychlost, s jakou si Acinetobacter baumannii svou impozantní sbírku genů pro rezistenci pořídil. Ještě před 30 lety to byla běžná bakterie žijící v půdě a vodě. Zabírala na ni prakticky všechna antibiotika. Dnes aby účinný lék jeden hledal za poledne s lucernou. Bakterie vyniká schopností získávat geny z vnějšího prostředí. Většina jejích rezistentních genů pochází od bakterií rodů Pseudomonas, Salmonella a Escherichia. To je vskutku „vybraná bakteriální společnost“. Z jejích řad vzešlo několik opravdu povedených kmenů, které dovedou pacienty a lékaře pořádně potrápit.

Podobné výpůjčky nejsou v mikrobiálním světě nijak vzácné, ale bakterie si „půjčené“ geny obvykle ukládají do malých kruhových DNA, tzv. plasmidů. Acinetobacter baumannii takovým plasmidovým příručním skladem pohrdl. Geny má zařazeny přímo do svého bakteriálního chromozomu. Díky tomu se mu geny pro rezistenci při dělení buňky nemohou „rozutéct“. Má je všechny na skladě pro případ potřeby.

Pramen: PLoS Genetics