Střevní mikroflóra je nejen početná, ale i druhově pestrá. Jen bakterií hostíme v trávícím traktu 1014 (na váhu je to prý asi kilo a půl). Na každou buňku lidského těla připadá hned několik buněk bakteriálních, takže jsem vlastně kupa bakterií prošpikovaná nějakou tou eukaryontní vycpávkou. Počet bakteriálních druhů v lidském těle jde do stovek a spíše do tisíců.
Viry zjevně tolik neváží, ale máme jich v sobě rovněž požehnaně. Jejich druhové složení je však velkým překvapením. Američtí genetici ze San Diego State University ve spolupráci se singapurskými kolegy z Genome Institute of Singapore pátrali ve vzorcích lidské stolice především po lidských patogenních virech. Vyšli překvapivě naprázdno. Živočišné viry tvoří jen 3% virové osádky lidského střeva. Zbytek padá na vrub rostlinných virů.
K identifikaci virů využili vědci genetických analýz virové dědičné informace izolované ze stolice několika dobrovolníků, a to jak z Kalifornie, tak i Singapuru. Z každého vzorku dokázali izolovat asi 37 000 různých sekvencí, z nichž dokázali identifikovat asi 33 000. Tři čtvrtiny těchto sekvencí bylo možné připsat virům náležejícím ke 42 různým druhům. Zbytek tvořily sekvence bakteriální, archebakteriální a eukaryontní DNA.
Drtivá většina identifikovaných rostlinných virů patří k původcům chorob zemědělských plodin. Největší četnosti dosáhl virus PMMV, který infikuje rostliny papriky. Tomuto viru se v lidském střevě překvapivě daří. Ve vzorcích stolice vykazuje podstatně větší genetickou variabilitu, než jaká je patrná u virů v potravě. Znamená to, že virus v lidském trávicím traktu dlouhodobě přežívá a jeho varianty se ve střevu "střádají". Virus se ve střevu také úspěšně množí, i když není jasné, jakým způsobem. Snad využívá k množení buňky střevních bakterií. Nelze vyloučit ani možnost, že se množí v lidských buňkách. Virus neztrácí v lidském trávicím traktu na infekčních schopnostech. Viry izolované ze stolice jsou schopny nakazit rostliny papriky se stoprocentní účinností. Lidé, a zřejmě i zvířata, tak mohou sloužit jako rezervoáry virových onemocnění kulturních plodin a aktivně se podílet na jejich šíření.
Vysoká stabilita populace "paprikového" viru PMMV v lidském střevu otevírá možnost využít jej jako nosiče pro vakcíny nebo léčiva, jež by měla účinkovat ve střevu.
Pramen: PLoS Biology
Diskuze:
hmm, velmi zajimave
xmort,2006-01-10 03:23:26
Dekuju za upozorneni na zajimavy clanek. Shodou okolnosti pracuji posledni 3 roky na pribuznem viru tabakove mozaiky (TMV, taky ho v uvedene praci nasli) a na jeho vyuziti pro pripravu jedlych vakcin. Meli jsme jiz pred nekolika lety vysledky, ktere naznacovaly, ze virus muze bez poskozeni prochazet travicim traktem mysi. Ale povazoval sem to spis za experimentalni artefakt, mysi byly virem skutecne predavkovany. Ze by to ale fungovalo i u lidi, to se mi nechtelo zpocatku verit. Autorum studie se sice nepodarilo prokazat replikaci viru ve strevech, to by byla skutecna bomba, nicmene mnozstvi viru a jeho vsudypritomnost lze jen tezko vysvetlit pouhou nahodnou kontaminaci s potravou.
Pro pripadne zajemce o danou problematiku doporucuju jeste clanek skupiny vedene doktorkou Manchestrovou ze Scrippsu - Virology. 2005 Dec 20;343(2):224-35, Systemic trafficking of plant virus nanoparticles in mice via the oral route.
Va zkratce - snazi se pouzivat ponekud jiny rostlinny virus pro dopravu leciv a pripravu vakcin. Podavali upraveny virus mysim a pak testovali jeho pritomnost v ruznych tkanich. A nasli ho skutecne temer vsude, vcetne mozku. Tj. virus musel prekonat nejen strevni stenu a dostat se do krevniho reciste a pak jeste hematoencefalickou barieru. Zda se ze toho o rostlinych virech jesto dost nevime.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
