Je možné aby fungovala DNA s konstrukcí zahrnující atomy arzénu? Objev mikrobů kmene GFAJ-1 z extrémního kalifornského jezera Mono naznačuje, že možná ano.

...aneb pár vět o ankylosaurovi

Ovce Dolly sice chcípla, ale ve Velké Británii žije dál ve třech kopiích.

Jídelníček matky během těhotenství určuje, co bude jejímu dítku vonět a co mu bude chutnat.

Experimenty ALICE, ATLAS a CMS poskytují velmi zajímavé informace o chování velmi husté a horké jaderné hmoty. Velmi podobné té z nejranějšího období našeho vesmíru, kdy byl mladší než deset mikrosekund.

Pojem kvazar, neboli kvazihvězdný rádiový zdroj se zrodil v počátcích radioastronomie, kdy vědci hledali odpověď na záhadu tajemných, extrémně vzdálených a výkonných bodových zdrojů rádiového záření, které se nedařilo ztotožnit s viditelnými objekty. Vyluštěná tajenka zní – kvazary jsou supermasivní, gigantickými masami hmoty se krmící černé díry v centrech obrovských galaxií, jejichž záření k nám přináší poselství z časoprostoru miliardy světelných let vzdáleného. Ale i blízká kosmická současnost astronomům nabízí miniaturní verze velkolepých kvazarů – mikrokvazary.

Množství vody v asijských řekách víc závisí na monzunových deštích než na množství ledu vysoko v horách.

Vědci z Harvardu tvrdí, že se jim podařilo zvrátit běh času - stárnutí. Jejich nemocným myším svěřencům, kterým běžně končil život stařeckou sešlostí, obnovili růst buněk v mozku i dalších tkáních, zlepšili plodnost, vrátili ztracené kognitivní funkce a prodloužili život.

Již několikrát odložený poslední start raketoplánu Discovery jako by předznamenával konec éry těchto obstarožních, ale přece jen hrdých vesmírných strojů. NASA je teď mnohem dál a okázale vypouští do vesmíru - krabice od bot.

Nově objevená dvojhvězda složená z chladného bílého trpaslíka a purpurového trpaslíka typu T slibuje významné objevy objasňující povahu dosud spíše záhadných těles na pomezí hvězd a planet.

O zajímavém propojení mladého fyzikálního odvětví s biologií a medicínou.

Papoušci kea patří k nezbedům novozélandské přírody. Dělají kotrmelce, staví se na hlavu, houpou se na pružných větvích jako na houpačce. V novozélandských horách si z lepivého sněhu dokonce válejí sněhové koule, jako kdyby si z nich chtěli postavit sněhuláka. Žádná z těchto činností nepřináší papouškovi bezprostřední zisk. Nedomůže se díky ní větší porce potravy, nezvýší si vyhlídky na početí potomků. Přesto věnuje podobným činnostem spoustu času a energie. Zoologové nemohou aktivity papoušků kea označit jinak, než jako hru. Keové si hrají, protože je to baví. Turisté jsou z jejich her někdy zoufalí. To když se jim například papoušek vloupá do odloženého batohu a ukradne jim z něj, jen tak pro legraci, cestovní pas.

aneb zaujmeme partnera snáz s hlavou skloněnou, nebo vztyčenou?

Snažíme sa verne imitovať vtáčí spev. A niektorí vtáci nám to splácajú obdivuhodným napodobňovaním nielen našich hlasov, ale i hluku techniky.

Známý britský matematik a fyzik Roger Penrose našel v reliktním záření kruhové struktury, které v souladu se svou teorií o cyklickém vesmíru považuje za odkaz z éry před Big Bangem.

Řadu let si astronomové lámou hlavy nad tím, proč je na obloze méně hvězd, než by tam mělo být. Tři astronomové, z nichž Pavel Kroupa je jindřichohradeckým rodákem, přichází s vysvětlením: „Špatně jsme počítali. Některé hvězdné líhně místo trpaslíků plodí hvězdné obry.“

CERN hlásí další úspěch. Tentokrát nejde o srážky částic při nepředstavitelně vysokých energiích. Právě naopak – „výroba“ atomů antihmoty si vyžaduje nízkoenergetické interakce antičástic. To však není novinkou, antivodík v CERN „vyrábějí“ již osm let. Teď se ale fyzikům spolupracujícím na mezinárodním experimentu ALPHA podařilo vzniklé neutrální atomy na okamžik udržet „při životě“.

Lovci exoplanet hlásí první úlovek z systému hvězdy, která je součástí Helmiho hvězdného proudu, čili vlastně pozůstatku cizí trpasličí galaxie. Je to sice tak trochu hra se slovíčky, ale formálně je zřejmě vše v pořádku. Máme první planetu z cizí galaxie.

...aneb mohli se hadrosauridi přiblížit středně velkým sauropodům?

Japonci zveřejnili první analýzy mikročástic, které po více než sedmi letech přinesla sonda Hayabusa z asteroidu Itokawa

Letošní rok je rokem biodiverzity a měl by tedy oslavovat druhovou pestrost pozemského života. Před námi však defilují stále ty samé „profláklé tváře“ – tygr, tučňák císařský nebo želva sloní. O pandě velké a hrbounovi dlouhoploutvém ani nemluvě Představíme vám tvora, který je širší veřejnosti prakticky neznámý. Naznamená to, že je nezajímavý. Naopak.

Když si pacient odnáší ze sálu něco co tam mělo zůstat, bývá to pro něj smrtelné jen zřídkakdy, tvrdí vědci z nemocnice Johna Hopkinse v listopadovém čísle časopisu Archives of Surgery, vydávaném Americkou asociací lékařů.

Po hmotné hvězdě, jež v roce 1979 zazářila jako supernova, zůstala pravděpodobně mladá a nenasytná černá díra.

Diváci televizních kriminálních seriálů už si zvykli, že entomolog dokáže určit stáří mrtvoly podle hmyzu, který se na rozkládajícím těle živí. Nyní přicházejí entomologové na pomoc i archeologům a vrhají nové světlo na počátky zemědělství nebo na nepořádek ve staroegyptských městech.

Kontroverzní tvrzení, že pterosauři nemohli z rovné země vzlétnout, byla vyvrácena. Prehistoričtí okřídlení plazi startovali skokem.

Nesmáčivý povrch listu lotosu inspiroval technology k vytvoření různých super-vodoodpudivých povrchů. Výsledky svých experimentů představili vědci z Harvardu.

NASA získala fantastické snímky a data při blízkém průletu sondy Deep Impact kolem malé komety 103P/Hartley. Zdá se, že při tvorbě ohonu komet hraje významnou roli oxid uhličitý, který byl až doposud v této věci hanebně přehlížen.

Radovánky jsou něčím více než jen zábavou. Dlouhodobě snižují úzkostné reakce v mozku. Neurovědci tvrdí, že jejich blahodárný efekt trvá nejméně týden.

Carlo Jaramillo: „Samozrejme, obávam sa, že niektorí ľudia sa na to pozrú a skonštatujú, že by nás globálne otepľovanie nemalo znepokojovať. Ale práve to nám tvrdí samotný fosílny záznam.“

...aneb tajemství rodičovské péče dinosaurů

Zručný vesmírný gamateleskop Fermi odhalil dvě záhadné bubliny v Mléčné dráze, které se společnou délkou vyrovnají poloměru naší galaxie. Astrofyzici jsou bezradní, pomůže Sheldon Cooper?

Urychlovač LHC začal poprvé urychlovat těžká jádra. V jejich srážkách tak připravuje hmotu, která má teplotu více než sto tisíckrát vyšší, než je uvnitř Slunce. Lze říci, že se opravdu přibližujeme k simulaci stavu panujícího v rané fázi rozpínání vesmíru. A není to ani tak velká nadsázka.

Partě mladých lidí z Kanady se pomocí buněčné alchymie podařilo pleťové buňky převtělit do krevních. Jsou k nerozeznání od těch “pravých” a přímá přeměna fibroblastů na krvinky bílé, červené a krevní destičky by se mohla stát bezpečnější léčbou, než jakou nabízejí kmenové buňky.

Nejen grafen samotný, ale i jeho chemické modifikace mají překvapivé vlastnosti, které je předurčují mnohým možnostem využití.

Lidé jsou různí – blonďáci i holohlaví, modroocí i krátkozrací, zdraví i nemocní. Na tom všem se různou měrou podílí i naše dědičné dispozice. Už deset let pátrají vědci v kompletně přečteném lidském genomu po variantách DNA, které jsou spoluodpovědné za to, jací jsme. Donedávna byly výsledky dost hubené. Impozantní projekt mezinárodního konsorcia The 1000 Genomes Project slibuje, že záhadám lidské dědičnosti konečně přijdeme na kloub.

Švédští genetici nalezli přesvědčivé doklady zcela spontánního přenosu genu PgiC2 z lipnice bahenní do kostřavy ovčí v populacích kolem Baltu. Genetické modifikace nejsou nic nepřirozeného.

Stát Arizona vyhlásil přemnoženému škůdci totální válku. Jejími hrdiny se stali sterilní samci.

Příběh záhady, která se zrodila u domácího počítače amatérské astronomky a po třech letech různých pozorování, měření a výpočtů končí rozluštěním, které zveřejnil odborný časopis.

Kolektiv vědců z Oxfordu a Londýna vylepšil dobrovolníkům elektrickou stimulací učení. Zlepšení fungovalo půl roku.

...aneb archeopteryx nebyl jediný

Američtí vědci pomocí DNA testů podali další důkaz toho, že samice obratlovců mohou mít přirozeným způsobem životaschopné potomky i bez páření.

Psychologická proměna ženy v matku je výsledkem důkladné přestavby mozku, při které se dramaticky zvětšují důležitá nervová centra.

Nenápadná, ale všudypřítomná kafeterie (Cafeteria roenbergensis) hostí velký nukleocytoplazmatický DNA virus CroV, blízce příbuzný slavnému mimiviru z akantaméb. Oceán nás nepřestává udivovat.

Vědci nově posoudili drogy podle škod, které přinášejí svým uživatelům a společnosti. Při započítání všech efektů vyšel alkohol jako nejdestruktivnější droga. Předčil i heroin, crack, metamfetamin, kokain a tabák. Novou stupnici nebezpečnosti zveřejnil lékařský časopis The Lancet.

Zářijové vydání Světa biotechnologií dává přehled o sklizni geneticky modifikovaných brambor v Německu, Švédku a u nás. V Indii se pustili do pěstování GM brambor s vysokým obsahem proteinů. Evropa povoluje další deriváty z koření a extrakt ze dřeva. Náladu poněkud kazí fakt, že probiotické jogurty nesplňují, co slibují.

Podle analýzy radiálních rychlostí 166 blízkých hvězd podobných Slunci a extrapolace získaných dat obíhají kolem takových hvězd zcela běžně planety typu Země. V Mléčné dráze by jich mohly být miliardy.

Většina impregnovaných tkanin přijde o svou schopnost odpuzovat vodu po několika málo praní. Jsou pak prakticky k nepotřebě, protože jsou neprodyšné a svou roli při dešti také neplní. S novinkou v oblasti nepromokavých materiálů nyní přichází čínští vědci. Jejich materiál má mít příjemnou vlastnost běžného bavlněného výrobku - propouští vzduch. Rozdíl je v tom, že nepropouští vodu a nevadí mu ani opakované praní. Říkají tomu „superhydrofóbní bavlna“.

Jantar uchoval stopy zápasu starého sto milionů let.

...aneb jak duchovní velkou ještěrku popsal

Výzkum gibonů odhalil vědcům druh opice, kterou domorodé obyvatelstvo již dávno zná.