Záměny v jediném písmeni genetického kódu v dědičné informaci mitochondrií mají na náš život překvapivý efekt. Některé varianty mitochondriální DNA působí jako turbodmychadlo na buněčné motory pohánějící spermie. Jiné varianty jsou výhodnější s ohledem na dýchání uvnitř tělních buněk. Tým britských lékařů z University of Newcastle upon Tyne vedený Patrickem Chinnerym prověřil mitochondriální DNA u 150 pacientů, kteří byli postiženi těžkou sepsí (lidově „otravou krve“) a zkoumal, zda se nositelé různých typů mitochondriální DNA (mtDNA) liší ve vyhlídkách na uzdravení.
Závěry jejich studie zveřejněné v lékařském časopisu The Lancet jsou bezesporu zajímavé. Nejlépe si vedou nositelé mtDNA typu označovaného jako H. Mají ve srovnání se zbytkem populace 2krát vyšší šance na přežití. mtDNA typu H je skutečně zvláštní varianta. Patří u Evropanů k nejmladším a zároveň i nejrozšířenějším. Autoři studie se domnívají, že k úspěchu této varianty mtDNA přispěla kromě jiného i její ochranná funkce před infekcemi.
Molekulární podstata efektu mtDNA typu H není jasná. Autoři studie ale pozorovali u nositelů této varianty mtDNA vyšší horečky, což jim zřejmě pomohlo v účinnějším boji s původcem sepse.
Chinnery a jeho kolegové jsou toho názoru, že by se dalo určení typu mtDNA prakticky využít. V případě, že by se ocitli v nesnázích pacienti s různými typy mtDNA, bylo by možné nasadit „úzkoprofilové“ prostředky na záchranu těch, kterým jejich mtDNA neskýtá výhody spojené s vlastnictvím mtDNA typu H.
Redakce Osla by ráda nastolila otázku, jestli by lidé s mtDNA typu H neměli mít slevu na zdravotním pojištění – když se pak na nich bude šetřit. V první fázi navrhujeme, aby měli slevu na teploměry, protože trpí vyššími horečkami než zbytek populace.
Pramen: The Lancet
Diskuze:
