Meteorické roje obvykle vznikají přiblížením komet ke Slunci a jejich následným ohřevem, který vede k sublimaci ledů a uvolnění prachu a kamení z kometárního jádra. Takový proud částic pak zhruba sleduje dráhu komety ve Sluneční soustavě. Když se tato protne s drahou Země, máme šanci sledovat meteorický roj. Mezi nejznámější roje patří Perseidy, Leonidy či Geminidy. Roje jsou obvykle pojmenovány podle souhvězdí, ve kterém leží bod, z něhož meteory zdánlivě vylétávají. Tomuto bodu se říká radiant roje.
Meteorické proudy mohou samozřejmě protínat i dráhy jiných planet než je ta naše. V minulosti se objevila řada prací, které zkoumají možné roje zejména pak na Venuši a Marsu. Nyní poprvé dochází na praktickou zkoušku, zda tyto jsou tyto roje opravdu pozorovatelné i na jiných planetách. Postaraly se o to rovery Spirit a Opportunity, které už téměř dva roky brázdí povrch rudé planety.
První meteor na Marsu
Vůbec první úspěch si připsal Spirit 7. března 2004. Jeho panoramatická kamera zachytila dlouhou stopu napříč marsovskou oblohou, která je považována za stopu meteoru. Tým vedený francouzským astronomem Franckem Selsisem jej v článku zveřejněném v časopise Nature na základě směru a rychlosti letu identifikoval jako pozůstatek komety Wiseman-Skiff. Tato kometa objevená v roce 1987 absolvuje jeden oběh kolem Slunce každých 6,5 roku. Dráha prachových částic z komety vyvržených protíná dráhu Marsu právě v období, kdy rover meteor zachytil. Vědci se domnívají, že prach z komety Wiseman-Skiff je zodpovědný za každoroční opakování tohoto meteorického roje. Protože jeho meteory vylétávají z bodu v souhvězdí Kefea (latinský název souhvězdí Cepheus – etiopský král), hovoříme o roji Cepheid.
Matoucí kosmické záření
Na konci listopadu Spirit opět pátral po meteorech. Planeta Mars měla v té době procházet proudem částic pocházejících ze slavné Halleyovy komety. Zemská dráha se s tímto proudem protíná dokonce dvakrát za rok. My pak pozorujeme meteorické roje, které se nazývají η-Aquaridy a Orionidy. Na Marsu se ale jedná o Geminidy (podle souhvězdí Blíženců, latinsky Gemini).
Panoramatická kamera roveru zaznamenala na noční obloze řadu šmouh. Většina z nich je ale způsobena částicemi kosmického záření, které přichází ze všech směrů. Vědci musejí proto snímky pečlivě vyhodnotit, aby takové falešné meteory vyloučili. Souhlasí-li orientace stop s vypočtenou drahou komety, vzrůstá šance, že byl skutečně zaznamenán meteor. „Ještě než začneme jásat, že jsme našli meteor, musíme splnit tento úkol,“ říká Steve Squyres, manažer projektu obou roverů. Jeho tým doufá, že bude schopen získat informace o přítoku meteorického smetí do atmosféry Marsu. Vědce rovněž zajímá jaký vliv mají meteory na atmosféru, která obsahuje takové množství oxidu uhličitého jako atmosféra Marsu.
Železný meteorit
Už na počátku letošního roku nalezl druhý z roverů Opportunity důkaz o tom, že na Marsu se meteory skutečně objevují. objevil totiž meteorit, pozůstatek tělesa, které zazářilo na obloze jako jasný meteor a dopadlo na povrch planety. V tomto případě se dokonce jednalo o vzácný železný meteorit. Měření spektrometrem ukázala, že tento objekt o velikosti basketbalového míče je tvořený především ze železa a niklu. Jelikož na Zemi nacházíme většinou meteority kamenné, je zřejmé, že i na Marsu by měly takové meteority převažovat. Žádný další ale objeven dosud nebyl. Nalezený objekt je buď velmi mladý nebo byl už velmi dobře „vyleštěn“ prachem ve větrné atmosféře Marsu. Jeho stáří bohužel není možno určit.
Diskuze:
