Xanthohumol – látka s protinádorovým účinkem.

Výzkumníci z Oregonské státní university poprvé zjistili vztah těchto flavonoidů k rakovině zhruba před  deseti lety. Látku tehdy nazvali  xanthohumol. Nyní vyšel k této problematice v časopisu Phytochemistry článek,  který shrnuje  poznatky celé řady pracovišť. Zdá se, že  chmelové flavonoidy dokáží částečně chránit od rakoviny prostaty a tlustého střeva, a že mohou sloužit také jako náhrada hormonální terapie u žen v přechodu.

Fred Stevens: „Chmelové flavonoidy jsou jako antioxidanty účinnější než vitamín E“.

„Xanthohumol je jedna z významných složek s chemo-preventivním účinkem na rozvoji nádorů jakou jsme  studovali,“ tvrdí Fred Stevens, výzkumný pracovník Ústavu Linuse Paulinga pri Oregonské státní univerzitě. Podle tohoto docenta v oboru lékařské chemie na fakultě farmakologie se nyní můžeme těšit na velký boom  zájmu o protinádorové účinky flavonoidů. Mák tomu pádný důkaz -explozi článků zaměřených  tímto směrem.
V největším zájmu výzkumu je objasnění mechanismu jakým tyto látky působí a jaký je jejich význam v metabolických pochodech. Podle Stevense je „na spadnutí“ doba, kdy se na trhu objeví tyto látky ve formě „výživových doplňků“. Umožní jim to skutečnost, že se jedná o látky, které jsou již dnes součástí výživy a tak nebudou podléhat při uvádění na trh tak přísným ověřovacím zkouškám, jaké se vyžadují při uvádění na trh u nových léků.
Dojem, že pití piva nás ochrání před rakovinou by ale byl mylný. Většina piv má totiž těchto ochranných látek velmi málo. Tělo má navíc omezenou schopnost si xanthohumol ukládat do zásoby. Ale jako reklamní tah to nemá chybu. Jiná situace ale nastane, jakmile budou vyvinuty postupy k uchování těchto látek v účinné formě a v jejich distribuci jako doplňku výživy.

Xanthohumol byl v chmelu objeven již v roce 1913. Jeho molekulu začali výzkumníci studovat již v roce 1950, ale celá desetiletí se jí zabývali jen pivovarníci z pohledu jakou chuť dává pivu. Od roku 1990 se datuje výzkum této látky také z pohledu toxikologického a protinádorového účinku. Zatím byl prokázán jeho účinek proti nádorovým buňkám způsobujícím rakovinu prsu, tlustého střeva, vaječníků, a prostaty.
Xanthohumol působí na nádorové buňky několika způsoby. Jedním z účinků je inhibice skupiny enzymů, které jsou označovány jako cytochromy P450, které mohou aktivovat nádorový proces. Druhé pole působnosti je v účinku vyvolání aktivity „chinon reduktázy“, enzymu účastnícího se detoxikace karcinogenů. Tento účinek  brání rozvoji nádoru v jeho počátečních stádiích.

Poněkud z jiného soudku je estrogenní účinek některých z chmelových flavonoidů. Toto jejich  hormonální působení může být využito v prevenci problémů, které u žen navozuje  menopauza. Xanthohumol a humulon rovněž inhibují proces resorpce vápníku z kostí, působí tak proti vzniku osteoporózy.

„Zdravé pivo“ z Německa konzumenta přesvědčuje, že má zvýšený obsah antioxidantů a látek proti rakovině.

Vedle výše uvedených účincích látek přítomných v pivu a ve chmelu, které lze doložit výzkumnými pracemi, se na trhu nyní objevily přípravky, jejichž základem je chmelový extrakt a které slibují ženám zvětšování poprsí. Klinické studie, které by tento efekt potvrzovaly, ale žádný z výrobců těchto přípravků zatím nepředložil. Což je pochopitelné - neexistují.

Poněkud jinou vlaštovkou  je německé  „zdravotní“ pivo se zvýšeným obsahem xanthohumolu. Začátek slova xanthohumol má ostatně již v názvu a honosí se jím i na etiketě. Při výrobě piva s vysokým obsahem xanthohumolu ale nezáleží jen na tom, kolik chmelu do piva přidáme, hodně záleží na technologii výroby. Při klasické výrobě dochází k velkým ztrátám těchto účinných látek, především při chlazení mladiny, kvašení a filtraci piva. Celková ztráta činí 50 až 60 %.

Pivo Xan ale není v tomto směru zase až takovou novinkou. Japonci s protirakovinnými účinky svého piva  Kirin – pilsner přišli již na přelomu loňského roku. Jejich reklama se opírala  o výsledky pokusů Dr Nozavy z Jokohamy, který aby dokázal účinky japonského „zdravotního piva“,  dával do žrádla potkanům chemikáli vyvolávající zhoubné bujení – azoxymethan. Polovině z nich pak dával k pití místo vody pivo. Jeho potkani „chlastometři“ měli o 22% případů rakoviny méně.

Xanthohumol se jeví být mocným antioxidantem, a to dokonce  ještě účinnějším, než jakým je například vitamín E, který někteří z nás berou proto, aby nám bránil oxidaci lipoproteinů (LDL) a  snižoval tak účinek zlého cholesterolu.
Zdá se, že vyznavači pivního moku dostávají k ospravedlnění svých poklesků další, těžko zpochybnitelné argumenty. A protože se jedná o produkty lupulinových žláz chmelových šišek, mohlo by to pomoci i našemu chmelu, protože odrůda Agnus je na zmíněné látky zvláště bohatá.

Poznámka k flavonoidům: Nejdůležitějším z flavonoidů, nacházejících se ve chmelu ve formě prenylflavonoidů, je xanthohumol (bývá označován také jako látka X). Z dalších zástupců se ve chmelu nachází desmethylxanthohumol (DMX), isoxanthohumol (IX) a 8-prenylnaringenin (8-PN). Taxonomicky patří prenylflavonoidy mezi polyfenoly chalkonové řady. Prakticky tvoří přechod mezi chmelovými pryskyřicemi a polyfenoly. Společně s pryskyřicemi a silicemi se tvoří v lupulinových žlázách. Xanthohumol tvoří až 90 % celkových prenylflavonoidů obsažených ve chmelu. V průběhu výroby piva se xanthohumol izomeruje na isoxanthohumol, který je tak nejdůležitějším prenylflavonoidem v pivu. Podobně se desmethylxanthohumol izomeruje na 8-prenylnaringenin a 6-prenylnaringenin (6-PN).