Lidský imunitní systém je skoro úplně skvělý, pracuje jakž takž dobře a leckdy nás vytáhne z problémů. Jak už to tak ale bývá, k dokonalosti má daleko a často natropí víc škody než užitku. Imunitu nám hlídají bílé krvinky –speciálně vycvičené buňky několika typů, které se s ohrožením vnitřní bezpečnosti vyrovnávají každá po svém. Jedny z nich, lymfocyty B bojují chemickými zbraněmi. Když potkají nějaký antigen, tedy vlastně cokoliv, co do těla nepatří, začnou vyrábět a vypouštět protilátky. To jsou speciální bílkoviny – imunoglobiny, které se naváží na dotyčný antigen a imunita začíná válčit.
Imunoglobinů je několik druhů. O většině z nich se již nějaký čas ví, k čemu jsou dobré. Některé třeba proti určitým virům, jiné zase proti některým bakteriím. Jeden typ imunoglobinů ale tak trochu vždycky vybočoval z řady, imunoglobiny E. Tyhle nenápadné imunoglobiny totiž jakoby nebyly vůbec užitečné. Zdálo se totiž, že se projevují jenom během alergií a při poruchách imunitního systému. Za normálních okolností jsou v krevní plazmě v naprosto bezvýznamných koncentracích. Vzhledem k tomu, že alergie zjevně jenom škodí, tak nad imunoglobiny E imunologové jenom bezradně krčili rameny.
Poměrně nedávno se přišlo na to, že imunoglobiny E přece jen k něčemu jsou a jak to vlastně s těmi alergiemi je. Ukázalo se, že imunoglobiny E jsou výtečná zbraň proti parazitickým zvířatům. Hrají významnou roli při obraně proti motolicím, tasemnicím, škrkavkám a podobným parazitům, kteří nás dokáží trápit zevnitř. V konkrétních případech zřejmě fungují různě, například při infekci svalovcem rodu Trichinella zabraňují útočníkům prolézt přes střevo do těla a pomáhají je vypudit pryč opačným koncem. Díky pokusům na krysách a myších každopádně víme, že savci bez imunoglobinů E jsou živočišnými parazity doslova prolezlí skrz naskrz.
Moderní euroatlantická civilizace poměrně úspěšně vymýtila tahle nepříjemná zvířátka z každodenního života. S tím ale slepá evoluce tak nějak nepočítala. Imunoglobiny E jsou v moderních společnostech najednou bez práce. Žádný designér jim ale neřekl, že jsou po miliónech evolučních hrátek s parazity vlastně k ničemu a tak zlobí. Z nedostatku jiné zábavy přehnaně reagují na zvířecí chlupy, prach, pyl, nebo třeba včelí bodnutí a důsledkem je záplava alergických onemocnění. Krásně to dokládají průzkumy výskytu alergií ve Venezuele. 43% zámožnějších Venezuelanů, myšleno těch, kteří si mohou dopřát tekoucí vodu a toaletu trpí alergiemi. Přitom se jen u 10% z nich vyskytují převážně lehčí infekce parazity. U obyvatel chudinských čtvrtí se našlo jenom poloviční množství alergiků a zároveň dvojnásobek nakažených parazity. A u venezuelských indiánů žijících v pralese bylo 88% populace promořeno různými parazity, zatímco alergie nebyla objevena vůbec žádná.
Ti, kdo říkají, že alergie jsou důsledkem nezdravého životního stylu a znečištění jsou poněkud mimo. Alergie jsou podle všeho přímým důsledkem lidské nedokonalosti, dlouhodobé evoluce s parazity a příliš úspěšné zdravotní péče. Když si na to ale zvykneme, tak dostaneme do ruky nečekanou zbraň. Imunoglobiny E touží po parazitech, proč jim nevyhovět?
Jednou z prvních vlaštovek byly pokusy J. Weinstocka na University of Iowa, který pacientům s proktokolitidou a Crohnovou nemocí, čili s imunitně vyvolanými a řádně bolestivými záněty střev, kterým už nic nepomáhalo, naordinoval laboratorně napěstovaná vajíčka parazitických hlístic Trichuris suis (česky tenkohlavec, tenhle druh žije v prasatech). Ti člověku prakticky neškodí – vylíhnou se z nich larvičky, které se v těle udrží jen zhruba 14 dní a pak nenápadně odejdou se stolicí. Sledované osoby pojídaly vajíčka tenkohlavců každé dva týdny a všem se výrazně ulevilo.
D. Pritchard s kolegy z University of Nottingham zahájil výzkum přímo s hlísticí parazitující na člověku, s měchovcem Necator americanus. Nejdřív na vlastní kůži otestovali, jaká dávka hlístic je pro člověka rozumně snesitelná – ve velkém množství totiž měchovci spotřebují příliš velké množství krve hostitele. Metodou pokus – omyl dospěli k číslu 10 s tím, že v případě jakýchkoli komplikací lze měchovce elegantně zlikvidovat pomocí běžných léků. Právě v této době probíhá experiment, v němž je pozorováno 50 alergiků infikovaných měchovci. Když to bude fungovat, tak další na řadě budou astmatici. Vajíčka výše uvedených tenkohlavců již nějaký čas komerčně produkuje firma BioCure.
Možná je docela blízko doba, kdy si budeme v lékárně pravidelně kupovat kromě vitamínů i živá vajíčka nějakých hlístic nebo tasemnic.
Pramen: C. Zimmer – Vládce parazit, New Scientist 10.9.2005.
Diskuze:
