Japonská vesmírná agentura JAXA oznámila, že Hayabuse se podařilo měkce přistát na planetce Itokawa. Tento malý vesmírný asteroid se nyní pohybuje ve vzdálenosti 300 milionů kilometrů od Země.
Sonda nabrala vzorky půdy a po půl hodině odstartovala na zpáteční let. Vzorky horniny o hmotnosti asi 1 gram, by měla v červnu 2007 sonda doručit ve speciálním pouzdru na území australského kontinentu.
Sondu od samého počátku provázely nesnáze. V listopadu 2003 ji dostihla velká sluneční erupce a poškodila jí sluneční baterie. Tím sondě poklesl výkon jejích iontových motorů. Doba letu k Itokawě se tím protáhla o několik měsíců.
První pokus o přistání na rotující planetce se sondě, i když byla jen několik metrů nad zemí, podle prvních zpráv nezdařil. Se sondou selhalo spojení. Sonda se od povrchu asteroidu odpoutala a začala stoupat do výšky 4- 5 km. Druhý a vzhledem k zásobám paliva poslední možný pokus, se včera Hayabuse přece jen podařil.
Podle nových zpráv z japonského vesmírného střediska se po rozboru dat ukázalo, že i první pokus sondy o přistání, byl úspěšný. Výpadek spojení a nedostatek dat vedl k mylným závěrům. Jedna z věcí, která selhala bylo dotykové čidlo hlásící kontakt s povrchem (Touch Down Senzor). Ale ať je tomu jakkoli, úlomky horniny z tohoto vesmírného kusu rotující skály má již sonda na své palubě a nabrala s nimi kurz směrem domů. Vědci by měli mít vzorky k dispozici až za rok a sedm měsíců. Jejich rozbor by měl rozšířit naše znalosti o vzniku sluneční soustavy.
Závěrem několik čísel:
Asteroid má tvar brambory o rozměrech 540 x 270m. Objekt se otáčí a jeho gravitace je vzhledem k jeho rozměrům téměř nulová.
Asteroid se vytvořil v době, kdy vznikala naše sluneční soustava. Je jakousi “fosílií” z doby před 4,6 miliardami let.
Projek Hayabusa stál japonské daňové poplatníky 12,7 miliardy Jenů (100 milionů dolarů).
70 metrů od Itokawy, na povrchu je patrný stín přibližující se sondy.
Levý snímek je pořízen z výšky 32m. Světlý bod (v kroužku) označuje plánované místo přistání. Předpokládá se, že sonda přistála s přesností 30 cm.
Princip odběru vzorků horniny. hornina je narušena vystřelením projektilu, úlomky jsou nasáty do kapsle, která se bude vracet na Zemi.
Detail vystřelovacího zařízení, projektil je vpravo.
Návrat kontejneru s úlomky horniny na zemi je plánován na červen 2007
Pramen: JAXA
http://www.isas.jaxa.jp/e/snews/2005/1124_hayabusa.shtml
Ikaros akceleruje k Venuši
Autor: Jan Bílek (12.07.2010)
Co skrývá japonský lovec planetek Hajabusa?
Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2010)
Sonda Hayabusa u planetky Itokawa
Autor: Miroslava Hromadová (15.11.2005)
Diskuze:
návrat Hayabushy
css94381672,2005-12-08 08:23:54
no - jak je v abstraktu ono "Zařízení nabralo vzorky a sonda se vydala na 300 milionů kilometrů dlouhou cestu zpět." ...tak já bych to tak optimisticky neviděl:
z http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=hotnews
-----
Nové problémy, které se vyskytly na pohonném systému, by ale mohly znamenat, že se ukázku hmoty planetky nepodaří dopravit k Zemi. Oznámil to oficiální představitel JAXA dne 2005-11-29.
Hayabusa na druhý pokus úspěšně automaticky přistála na asteroidu v sobotu 2005-11-26. Operace se odehrála ve vzdálenosti 290 mil. km od Země. Vědci jsou přesvědčeni, že i odběr materiálu proběhl podle plánu. Kosmická sonda má nastoupit zpáteční cestu k Zemi v polovině prosince. JAXA ale přiznala, že se vyskytly potíže s jedním motorkem sloužícím k udržování polohy. Mluvčí agentury doslova řekl: "Kvůli problému se nám nepodařilo nasměrovat anténu k Zemi. Nemůžeme zahájit návrat, pokud se nám nepodaří problém odstranit." Jestliže se nestihne zvládnout potíže včas, je tu ještě možnost počkat přibližně tři roky, až se opět sonda a Země dostanou do příhodné polohy. "Přesto, že to můžeme zkusit za tři roky, není jisté, jestli budou potom ještě fungovat baterie."
Na palubě sondy již selhaly dva silové setrvačníky (ze tří), které byly používána k udržování polohy, a proto možnost řídit orientaci pomocí reaktivních motorků je pro úspěch či neúspěch mise naprosto zásadní.
----
...nicméně článku toto malé zjednodušení situace asi nelze mít za zlé, jelikož tato informace se na JAXA objevila až 30. - o 4dny později.
css94381672
Josef Pazdera,2005-12-09 22:33:23
Bezva doplnění. V době zveřejnění informace nebyly známy. Doufám, že se nám css94381672 přihlásíš s článkem, až se zase něco naskytne ve hvězdných událostech nového. Bude lepší,když o raketové technice bude psát odborník a ne genetik. Zdravím a díky. Josef
add Hayabusha
css94381672,2006-01-10 00:39:23
:-D ...díky za pochvalu :-) ale odborník zatím bohužel nejsem :-(, nicméně jím plánuju být :-) ...takže za pár let...vám klidně články posílat budu :-)
nicméně - s Hayabushou to vypadá bledě - bohužel :-((
JAXA oznámila, že série příkazů vyslaných na Hayabusu a majících za cíl získat opět kontrolu nad orientací sondy a vyvést ji definitivně z bezpečnostního módu, byla jen částečně úspěšná. Funkce hlavních systémů včetně orientačních a spojovacích komponent vykazuje značné anomálie.
Odhaduje se, že celý systém spínacích obvodů na různá palubní zařízení byl resetován následkem podchlazení způsobeným odpařováním unikajícího paliva. Dále se na problémech mohlo podepsat vyčerpání baterií, které nebyly dostatečně dobíjeny vlivem nesprávné orientace sondy. Detaily se nadále studují.
V minulých zprávách byla již několikrát zmiňována možnost, že návrat sondy Hayabusa od asteroidu Itokawa bude muset být kvůli současným problémům odložen přibližně o tři roky. Tato eventualita se stala skutečností podle zprávy ze 2005-12-14.
Manažer projektu, pan Kawaguči, na tiskové konferenci řekl: "Je to zklamání, ale následující rok věnujeme záchraně sondy a pokud ji do začátku roku 2007 opět dokážeme ovládat, můžeme ji očekávat v červnu 2010 (na Zemi). Je velká šance, že ji dostaneme pod kontrolu."
...takže za tři roky. Prozatím se však sonda vyznamenala alespoń prověřením technologie autonomního přistávání (sonda si před přistáním na kometu shodí pár terčíků a podle snímání jejich polohy provádí korekce své drhy - mám dojem, že se jí tak povedlo přistát s precizní přesností 3cm...), Itokawa je osnímkovaná..., pravda, vzorky asi neodebrané ( --- toto jsem psal na astronomickém fóru - "Hayabusha před tím (myšleno první přistání) ty vzorky neodebrala proto, protože její detektor kontaktu byl deaktivovaný přechodem do nouzového režimu a tím pádem nebyl vydán povel k odstřelení kuličky(přesně nevím, co se stalo, ale sonda se při přistávání nějak sama přepla do nouzového režimu, ale řídící středisko jí to zatrhlo a řeklo, aby pokračovala v přistávání)
Jinak zde však ještě je naděje - oni tam píší, že zprávu o pokynu počítače k vystřelení kuličky brali jako "důkaz", že kulička byla vystřelena, nicméně že analýzou dat teďka nepotvrdili, že by vystřelovací systém kuličku vystřelil. Je prej však možný, že díky resetu systému (po odebrání když začala mít sonda problém s těma motorkama, tak se nějakej čas v resetu vznášela 5km nad povrchem) došlo k vymazání dat. "), no - uvidíme za tři roky...
Nasát ve vakuu?
Standa,2005-11-28 23:26:38
Na jakém principu je možné něco nasát ve vakuu?
Ano, není to nasátí v pravém slova smyslu
Pavel Brož,2005-11-29 00:24:49
ty částečky se tam dostanou násobnými odrazy díky své velké rychlosti (určitě jste někdy sekal majzlíkem do nějakého šutru, tak si umíte udělat představu, že ty úlomky mají velice slušnou rychlost).
jasně
mario,2005-11-29 00:50:07
vakuum v té kapsli prakticky nasaje tu drť spolu s plyny, které jsou v okolí dopadu projektilu. Asi. Nebo ne?
zajímavý problém
pazdera,2005-11-29 20:32:38
Domnívám se, ale že lze hovořit o nasátí. V té kapsli vakuum je, ale v čas výstřelu té pušky jsou v okolí kapsle plyny a prach. Kapsle bude chvilku fungovat jako jakási vakuová vývěva a svým podtlakem okolni plyny s prachem nasaje.
Nasátí
Standa,2005-11-29 21:44:44
Připadá mi, že na takové nachytání/nasátí by spíš byla vhodná kapsle se sítem, přes které plyn projde, ale úlomky ne. Jinak rozpínající se řídký plyn (s několika úlomky) kapsli rychle naplní a ostatní úlomky poletí kolem hrdla trychtýře jinam.
Napadla mne i možnost trychtýře s dvojitou stěnou a vnitrní stěnou menší - pokud by se do mezistěny pustil plyn... Ale opět to vyžaduje to sítko, jinak by toho většina letěla jinam.
No každopádně to bezpochyby nejprve vyzkoušeli :-)
Pavel Brož,2005-11-29 23:05:06
Uvědomíme-li si, kolik taková výprava stojí, a že zrovna toto zařízení je pro úspěch celé výpravy naprosto klíčové, tak si asi nelze představit, že by se zrovna na tomto kousku vybavení sondy nějak moc šetřilo :-))) Z této "pušky" se pánové už zde na Zemi ve vakuových laboratořích určitě střílelo, a to bezpochyby mnohokrát :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
