V Soulu dokázali nemožné
V roce 2004 publikoval tým vědců z Národní soulské university vedený Woo Suk Hwangem klíčovou studii v oblasti terapeutického klonování. Poprvé dokázali vědci vytvořit lidské embryo přenosem jádra somatické buňky do ovocytu a z tohoto embrya pak získat embryonální kmenové buňky. Zpráva o korejském úspěchu přišla jako blesk z čistého nebe. Do té doby vycházely všechny podobné pokusy naprázdno. Americký vývojový biolog Gerald Schatten z University of Pittsburgh dokonce publikoval stať, v které dokazoval, že primáti jsou pro tento postup silně handicapováni. Ke krajně pesimistickým závěrům jej vedly výsledky vlastních pokusů s klonováním makaků.
Při klonování je jádro tělní buňky vpraveno do ovocytu zbaveného vlastní jaderné dědičné informace. Schatten dokázal, že při odstraňování chromozomů jsou z ovocytu primátů zároveň odňaty i některé bílkoviny důležité pro následný zdárný vývoj zárodku. Americký biolog popsal takto vzniklá embrya makaka jako „galerii genetických hrůz“, protože ve všech buňkách docházelo k nerovnoměrnému dělení dědičné informace. Embrya neměla ani jednu normální buňku.
Korejský tým se s touto překážkou vypořádal řadou dílčích technických inovací. Úspěšnou tvorbou lidských embryí dokázal, že Schattenem popsaný fenomén nepředstavuje nepřekonatelný problém. Výsledky udělaly na Schattena takový dojem, že začal s týmem v Soulu spolupracovat. Letos v květnu pak s jihokorejskými kolegy publikoval vědeckou stať, v které terapeutické klonování dosáhlo účinnosti, o jaké se vědci neodvažovali ani snít. Sám Schatten prohlásil, že v něco takového nedoufal ani za deset let.
První pochyby
Hwang a Schatten rozhodně neměli na růžích ustláno. Museli odrážet výpady odpůrců terapeutického klonování a vysvětlovat, že výzkum na tomto poli je nesporným příslibem pro léčbu mnoha závažných nemocí. Čelili však i výhradám z řad vědců.
Kvalitu práce Hwangova týmu nikdo nezpochybňoval. Jihokorejci ji dokázali i mimo obor terapeutického klonování. Významně se například podíleli na vytvoření geneticky modifikovaného skotu odolného vůči bovinní spongiformní encefalopatii. V létě 2005 ve spolupráci se Schattenem publikovali zprávu o prvním klonu psa. Otazníky se vznášely nad etickými aspekty výzkumu v laboratořích Národní soulské university. V centru zájmu kritiků se ocitly podmínky, za jakých Hwang získával lidské ovocyty pro své experimenty.
Pro svou klíčovou práci z roku 2004 potřeboval 242 lidských ovocytů. Uvedl, že je získal od dobrovolných dárkyň, které se mu přihlásily na inzerát. Žádná z nich neposkytla ovocyty za úplatu. Ženy odmítly i finanční náhradu za cestovní výlohy. Celkem šestnáct dobrovolnic se podrobilo hormonální stimulaci a následnému odběru dozrálých ovocytů na soulské klinice MizMedi. Ovocyty pak putovaly do Hwangovy laboratoře.
Mnozí vědci jsou přesvědčeni, že Hwang vděčí za své úspěchy nejen nesporným kvalitám a píli členů týmu, ale i zdroji ovocytů, jež pro experimenty použil. Většina světových laboratoří pracuje s darovanými ovocyty od pacientek, jež se podrobily oplození in vitro. U mnoha z nich nejsou nakonec pro oplození použity všechny získané ovocyty a „nadbytečné“ pohlavní buňky mohou být po souhlasu pacientky využity pro výzkumné účely. Dárkyněmi jsou v drtivé většině ženy, které mají vážné reprodukční problémy. Existuje celkem reálné riziko, že jejich oocyty nejsou ve všech směrech plnohodnotné. To se samozřejmě promítne i do výsledků pokusů. Woo Suk Hwang pracuje s oocyty od zdravých žen, kde je šance na výskyt závažných defektů o poznání menší.
Podezření z obchodu s ovocyty
Pochyby kolem „Hwangovy verze“ o postupu pro získávání lidských ovocytů se objevily poprvé v květnu roku 2004, kdy soulskou laboratoř navštívili kvůli rozsáhlé reportáži redaktoři prestižního vědeckého týdeníku Nature. Ti tvrdili, že se jim při rozhovoru nejméně dvě členky Hwangova týmu přiznaly k dárcovství ovocytů pro pokusy svého šéfa. To sice není protizákonné, ale je to krajně neetické. Dobrovolnost takového dárcovství je snadno zpochybnitelná.
Obě ženy své prohlášení vzápětí dementovaly. Své údajné přiznání přičítaly na vrub své špatné angličtině. Nepochopily správně otázku redaktorů a také jejich odpověď byla mylně interpretována. Hwang veřejně prohlásil, že nikdy nepoužil ovocyty darované členkami svého týmu. Zapravdu mu dala i vyšetřovací universitní komise, která nezjistila v jeho laboratoři žádná pochybení. Nejednou se jej zastal i Gerald Schatten.
Schatten však zcela nedávno svůj názor radikálně změnil. Ještě 10.listopadu 2005 stál na Hwangově straně. O dva dny později vydal prohlášení, v kterém oznamuje ukončení spolupráce s jihokorejským týmem.
„Bohužel, včera jsem se dozvěděl informace, které naznačují, že informace o podmínkách darování ovocytů nemusí být správné,“ uvedl Schatten. Další podrobnosti odmítl sdělit.
Odborníci jsou v šoku. Schatten a Hwang měli být klíčovými osobnostmi mezinárodního vědeckého konsorcia World Stem Cell Hub, jež si kladlo za cíl rozvoj spolupráce vědců nejrůznějších zemí při výzkumu embryonálních kmenových buněk. V Soulu měla vzniknout banka lidských embryonálních kmenových buněk, jež by byly k dispozici všem členům konsorcia.
Hwang reagoval na Schasttenovo prohlášení a následné dotazy novinářů jen stručně. Nejdříve prý musí zjistit, oč tu vlastně běží. To je ale víceméně jasné. V Soulu je pro podezření z ilegálního obchodu s lidskými ovocyty vyšetřován policií Hwangův spolupracovník Sung Il Roh z kliniky MizMedi. Ten už přiznal, že pro první průlomový Hwangův experiment publikovaný v roce 2004 získal ovocyty za úplatu od více než deseti žen. Každé z nich vyplatil z vlastních peněz částku odpovídající zhruba 1 400 dolarům. Zároveň však Sung Il Roh popřel, že by Hwang o této transakci věděl.
Krach mezinárodního konsorcia?
V inkriminované době nebyl v Koreji „nákup“ lidských ovocytů nezákonný. Právní normy, jež zakazují získávat ovocyty za úplatu, platí až od ledna 2005. Sung Il Roh nebude obžalován za získávání vajíček pro Hwangovy pokusy, protože k tomu došlo před lednem 2005. Soud hrozí Sung Il Rohovi proto, že v „nákupu“ ovocytů pro léčbu neplodnosti pacientek kliniky MizMedi pokračoval i po tomto datu.
Zatím nejsou k dispozici žádné důkazy o tom, že by byl Hwangův tým z Národní soulské university na tento obchod napojen nebo že by využíval ilegálně získaná lidská vajíčka.
Hlavním Hwangův problém tkví v tom, že neuvedl pravdivě okolnosti, za jakých získal ovocyty pro pokusy publikované v roce 2004. Příběh o ženách, které darovaly ovocyty rády a bez úplaty, se zjevně nezakládá na pravdě. Otevřena zůstává zatím otázka, zda Hwang skutečný původ ovocytů znal či nikoli. Mnozí vědci jsou ale toho názoru, že si to měl zjistit. Někteří Hwanga přímo obviňují, že „nemohl nevědět“. Není pohyb o tom, že „kausa Hwang“ otřese celým oborem výzkumu embryonálních kmenových buněk. Ztracenou důvěru budou vědci dlouho a těžce získávat zpět.
Hwang přesto nezůstal osamocen. Zastala se jej řada odborníků z celého světa.
„Zatím nemám důvod mu nevěřit,“ prohlásil německý biolog Hans Schöler, který byl připraven zapojit se do konsorcia World Stem Cell Hub.
„Počkám, až se to objasní a co na to řekne Hwang. Teď je jen zmatek,“ řekl Jose Cibelli z Michigan State University, jenž spolupracoval s Hwangem na jeho převratném objevu z roku 2004.
Cibelliho názor sdílí další přední americký vědec Kevin Eggan.
„Musíme počkat, protože momentálně neexistují žádné důkazy, které by obvinění Hwanga dokazovaly,“ zdůraznil Eggan v rozhovoru pro Nature.
„V této fázi je na Schattenovi a dalších lidech, aby předložili důkazy pro svá tvrzení,“ říká odborník na etické otázky biomedicínského výzkumu Insoo Hyun z Case Western University v americkém Clevelandu. Ten strávil léto 2005 v Hwangově laboratoři a prověřoval především etická pravidla, jimiž se Jihokorejci při výzkumu řídí.
„Etické zásady týmu na mě udělaly obrovský dojem. Jsou mnohem přísnější, než je běžné v mnoha výzkumných institucích v USA,“ řekl o výsledcích své soulské mise Insoo Hyun.
Přesto je už teď jasné, že se start velkorysého projektu World Stem Cell Hub vážně zkomplikuje. A to je pro biomedicínský výzkum obrovská ztráta. Doplatí na to rozvoj medicíny a v konečném důsledku pacienti.
Článek doplňujeme o výsledky anket, jak jste hlasovali ve věci dárcovství pohlavních buněk. Počty hlasujících ve věci vajíček/spermií: 620/550
Ovocyty (vajíčka) bych na výzkum směrovaný na záchranu života a zdraví pacientů věnovala:
Bezplatně 34%
Za úplatu 32%
Nevím 15%
Nevěnovala 19%
Spermie bych na výzkum směrovaný na záchranu života a zdraví pacientů věnoval:
Bezplatně 56%
Za úplatu 18%
Nevím 10%
Nevěnoval 16%
Diskuze:
