Pohled na naši planetu, na Měsíc i na další tělesa ve Sluneční soustavě ukazuje, že v minulosti docházelo často k jejich srážkám s planetkami a kometami. Na Zemi byla nalezena řada důkazů pro takové události, které způsobily menší či větší škody. A nemusíme hned myslet na chudáky dinosaury, které dopad kosmického tělesa před 65 milióny let buď sám vyhubil nebo byl alespoň posledním hřebíčkem do jejich rakve.
Statistické studie ukazují, že i dnes se do blízkosti Země dostávají velká kosmická tělesa a srážku s některým z nich není do budoucnosti možno zcela vyloučit. Je ale nutno zdůraznit, že v současné době žádné takové těleso není známo. Ačkoliv … v roce 2029 mine Zemi ve vzdálenosti 30 tisíc km planetka Apophis a při jejím dalším průletu v roce 2036 má kolize nenulovou šanci.
Nevolejte Bruce Willise
Existuje řada návrhů, jak odvrátit srážku Země s blížícím se asteroidem. Čtenář si nejspíše vybaví lehce komický film Armageddon, ve kterém stateční astronauté pod vedením Bruce Willise rozbijí blížící se objekt silnou jadernou náloží. Sám hlavní hrdina se při akci dokonce obětuje. Použití jaderné nálože není jen výmyslem filmařů, ale skutečně jednou z možných variant. Má však ale své nedostatky. Edward Lu, vědec a astronaut z NASA Johnson Space Center, ji nazývá metodou "vystřel a doufej". Výsledek takové exploze je totiž nevypočitatelný.
Vnitřní struktura asteroidů není příliš dobře známa a odpálení rotujícího objektu může situaci paradoxně ještě zhoršit. Rovněž odpálení nukleární bomby v těsné blízkosti asteroidu s nadějí, že exploze změní jeho dráhu, skrývá riziko rozbití asteroidu na nekontrolovatelné kousky. Mnohem efektněji vyznívá návrh na obarvení povrchu tělesa bílou barvou. Došlo by tím ke změně jeho odrazivosti a vyzařování energie tělesa, což by vyústilo ve změnu jeho dráhy. Potřebné množství barvy a její aplikace je ovšem těžko představitelná.
Pomůže gravitace
Edward Lu proto říká: "Potřebujeme něco skutečně kontrolovatelného." Proto se svým kolegou Stanley Lovem zkoumali myšlenku řízené změny dráhy takového tělesa. Nejdříve se zabývali přistáním sondy se silným raketovým motorem přímo na povrch planetky. Tato varianta se ale ukázala být problematická. Asteroidy jsou často jen shluky kosmického smetí, které u sebe drží slabá gravitace a silný impuls z raketového motoru by je zase mohl rozlámat na menší části. Komplikací je i rotace asteroidu. Motor by musel být periodicky zapínán a vypínán, což by vedlo ke ztrátě cenného času.
Lu a Love nakonec zjistili, že není vůbec nutné, aby sonda na povrch asteroidu dosedla. Pokud by se totiž nacházela v jeho těsné blízkosti po dostatečně dlouhou dobu, stačil by i její mírný gravitační tah na změnu dráhy kosmického tělesa. Vědci spočítali, že v případě 200 metrů velkého asteroidu by kosmická loď o hmotnosti 20 tun "visící" pouhých 50 metrů nad jeho povrchem změnila během jediného roku rychlost asteroidu natolik, aby se naší Zemi vyhnul.
"Toto je nesporně nejlepší myšlenka jako jsem viděl," říká v reakci na jejich článek v časopise Nature Erik Asphaug, planetární vědec z University of California v Santa Cruz. Souhlasí i David Morrison z NASA Ames Research Center, který se studiem blízkozemních asteroidů zabývá: "Myslím si, že je to fascinující myšlenka."
Čas na přípravu
Jak ale upozorňuje Erik Asphaug "musíme tam umístnit dostatečně velkou loď ve správném čase." Příprava takového projektu by si vyžádala odhadem 20 let. S takovým předstihem by totiž lidstvo muselo hrozící asteroid objevit, aby mohl být kosmický traktor včas postaven a vyslán na správné místo ve Sluneční soustavě. Jeho pohonná jednotka se nabízí iontové motory, které jsou efektivnější než chemické motory a dnes již dostatečně spolehlivé. Asphaug ale také upozorňuje, že přesná předpověď a včasná evakuace ohrožených oblastí by mohla být méně nákladná než takovýto složitý kosmický projekt. Podle současných modelů by 200m asteroid byl schopen ze zemského povrchu vymazat velké město či při dopadu do oceánu způsobit celosvětové vlny cunami.
Zdroje:
http://www.space.com
http://www.newscientist.com
http://www.nature.com
Diskuze:
20 let?
Ondřej Jakubčík,2005-12-07 14:28:36
Nevím jestli proč by to mělo trvat tak dlouho. Vždyť je jedno, co to bude a z čeho, ne? Tak ať udělají kostru z trubek obalenou papírem, naplní to betonem, přidělají motory a řízení a hotovo. Ta loď nemusí mít bůhvíco, vždyť lidi na ní stejně asi nebudou.
Mrtinovi a dalším
cunami,2005-12-04 19:11:00
Ústav pro jazyk český potvrdil, že podle transkripčního úzu akademického vydání Pravidel českého pravopisu nelze proti variantě s počátečním písmenem "c" nic namítat, protože jde o správný přepis ze znakového či slabičného písma. Jako příklad lze uvést geografický název Cušima. V některých případech, hlavně u zavedených značkových názvů, jako například Mitsubishi, se však ponechává anglický přepis, a proto se uvolňuje možnost i variantě druhé, tedy "tsunami". />
http://ihned.cz/2-15450460-002000_d-de
No nevím,
Kája,2005-11-24 00:31:08
myslím že než se vědci k něčemu dopracují, může tu být meteorit solidní velikosti a zbytek lidstva znovu začne od doby kamenné. Totiž: Vědci studují jen pár procent vesmírného prostoru a dopad meteoritu by možná vůbec neohlásili třeba jen z důvodů paniky, vyřizování vzájemných účtů mezi lidmi, rabování, chaosu... .
Ne, nepíše;
Karel,2005-11-24 16:48:51
pokud uvažujeme jazyk český, v němž vyslovované "c" píšeme jako "c"; Angličané a jim podobní si musí pomocí tím "ts". Dříve problémy nebyly, protože cunami nebylo mediálně zajímavé. To se změnilo po loňské katastrofě, no kvalitu našich novinářů vystihl Miloš Zeman.
Nejde to ještě snadněji?
PG,2005-11-23 14:01:17
Co takhle nachystat síť s velkými oky a tu střelit proti planetce. Ona by se do ní zamuchlala, ale kdyby byly projektily, táhnoucí síť, dostatečně hmotné, zcela jistě by planetku vychýlyly z její dráhy. Podle struktury tělesa by bylo možná potřeba přidat nějaké tlumice rázu nebo něco podobného, aby se síť nepotrhala nebo planeka nerozdrobila. Jsou-li rozměry takového tělesa pár km, byla by taková síť myslím ještě reálná. Další modifikace by mohla být v řízení tahu motorů na koncích sítě, že by totiž táhly podle povelů v závislosti na rotaci. Při dostatečně dlouhých lanech byl nakonec mohly táhnout neřízeně i po zachycení, než by se lana namotala, tím by se trochu přibrzdila i rotace. Variant je prostě mnoho.
re: dotaz
Pavel Koten,2005-11-22 11:13:08
Máte pravdu, neohřeje se, to je blbost :-). Změní se odrazivost a s tím i vyžařování tělesa, což ovlivní jeho dráhu. V clanku opraveno.
;o))))
Ccecil,2005-11-22 14:20:04
opravdu jsem chtěl přečíst nahlas "vyžařování" a málem jsem si zlomil jazyk. Schválně, zkuste si to.
Jinak ten nápad s barvou je dost dobrej. Jednou jsem četl ještě o jednom docela zajímavém nápadu. řízená srážka s kinetickou bombou. Ale ne jen tak ledajakou. Prostě s oblakem písku, nebo podobné hmoty. Trefa zaručena, změna kinetické energie na rotaci téměř vyloučena.
dotaz
ditom,2005-11-22 10:55:27
"... Mnohem efektněji vyznívá návrh na obarvení povrchu tělesa bílou barvou. Došlo by ke změně jeho odrazivosti a ohřátí tělesa, což by vyústilo ve změnu jeho dráhy...."
Tohle mi není jasný - myslel jsem, že bíla barva ohřátí nezpůsobí, spíše naopak..... jak to tedy je?
solární plachtění
xChaos,2005-11-25 01:38:00
Je to stejný princip, jako u solárního plachtění. (I dnes se ještě najdou fyzici, kteří možnost vytvoření tahu při odrážení fotonů zpochybňují...)
Jinak tenhle čánek se mi fakt líbil... fakt dobrý nápad ! Jenom to není do detailu rozvedené... předpokládám, že pointa je ve speciálním způsobu manévrování toho traktoru.. kdyby byl prostě na oběžné dráze kolem asteroidu, tak podle mě změna hmotnosti o 20t neovlivní vůbec nic...
V článku chybí podstatná informace
Pavel,2005-11-25 07:47:33
že ten traktor je poháněný iontovými motory (několika s vychýlenými paprsky, aby ty paprsky neodfoukly ten asteroid pryč). Údajně (já to nepřepočítával) hmotnost traktoru 20 tun stačí na to, aby zůstal s asteroidem gravitačně svázán a tak ten traktor může asteroid odtáhnout pryč. Takže o sluneční plachtění se nejedná.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
