Než opakovat údaje proběhlé médii, stojí za zamyšlení, co všechno je možné z této skutečnosti zkoušet vyvozovat. Následuje tedy několik nesoustavných úvah.
- Nejsme potomky prvních zemědělců, ale spíše původních mladopaleolitických lovců, kteří od nemnoha prvních zemědělců převzali technologie, pak je však úspěšně přečíslili. Tato interpretace dnes podle všeho výrazně převládá (viz např. článek v Lidových novinách), nicméně existují i jiné možné dedukce.
- Uvažme totiž, že vesnice z počátků neolitu, které najdeme, budou s velkou pravděpodobností nějak "typické". Pokud by technologie byla rychle přijímána původními obyvateli, měli bychom najít již především pozůstatky po této majoritní populaci.
- Pokud by původní obyvatelé přebírali neolitickou technologii relativně pomalu, pak by zřejmě byli novými osadníky sami přečísleni (neolit vedl k populační explozi, byť z hlediska kvality života se tehdejší změna mohla klidně jevit jako zhoršení situace - pokus o rehabilitaci mezolitu přináší článek na Science Worldu . Přechod k neolitu se ale zdá být náhlý, na jednom území prakticky nenalézáme vedle sebe. Tedy opět - období, v němž by zde dominovali osadníci z Blízkého východu, by bylo velmi krátké a není důvod, proč by se přednostně zachovaly pozůstatky právě nově příchozích. Obyvatelstvo neolitu by mělo být blízké tomu, které zde převládalo později. Leda bychom postulovali, že ještě výraznější populační exploze nastala v eneolitu třeba v souvislosti se zavedením orby.
- Jeden z výkladů se odvolává na to, že mtDNA popisuje pouze čistě ženskou linii (v poněkud pouťové podobě podává příslušný příběh prvních Evropanek kniha Sedm dcer Eviných). Příznivci blízkovýchodního původu prvních Evropanů argumentují naopak chromozomem Y (kterému je zase věnována např. kniha Adam a jeho rod). Ten by nás měl spojovat mnohem více s blízkovýchodními zemědělci (viz např. starší článek v Hospodářských novinách ). U prvních zemědělců se někdy postuluje mnohoženství, ale ani tento výklad není opět jediný možný. Vcelku by stačilo, aby mezi prvními kolonisty výrazně převládali muži (nic nemožného), kteří by potom původní muže odřízli od reprodukčních možností (ať už tahle eliminace v praxi proběhla jakkoliv).
- Zdá se, že bychom potřebovali porovnat i geny, které se nepřenášejí jen v čistě mužské či čistě ženské linii. Pak bychom snad byli moudřejší.
- Taktéž by stálo za to se podívat na další invaze, které v Evropě v minulosti proběhly (Ugrofinové, Anglosasové v Británii...). Našli bychom zde také výrazné rozdíly v příbuzenských liniích, kdybychom je sestavovali podle chromozomu Y versus mtDNA? Víme něco o mnohoženství při těchto invazích?
- Při úvahách o migračních vlnách stojí za upozornění i geografická odlišnost světa prvních zemědělců. Černé moře bylo tehdy alespoň částečně vyschlé a Bospor je nespojoval s mořem Středozemním. K prolomení Bosporu došlo okolo roku 6400 př. n. l. (viz např. tento článek ). To sice ještě zemědělci nedošli na území Čech, ale na Balkáně již přítomní byli.
- Současní Evropané mohou být poměrně heterogenní. Mezi neolitickými kulturami jihovýchodní/střední a jihozápadní/západní Evropy se zdají být dost velké rozdíly. Proto je docela dobře možné, že Evropou se táhne určitá genetická hranice. Takto alespoň uvažuje např. Matt Ridley v knize Genom. Jeho argumentace působí přesvědčivě, kniha je ovšem ještě z minulého tisíciletí a od té doby byla získána řada nových dat.
- Pak jsou zde ovšem ještě další otázky. Nakolik jsme potomky pozdně neolitického obyvatelstva a nakolik dalších vln z východní Evropy (Indoevropanů)?
- Jsou vůbec blízkovýchodní neolitičtí zemědělci nějak výrazněji příbuzní s dnešními (semitskými, tureckými) obyvateli Blízkého východu?
- Spor o původ Evropanů není jen úzce odborný, ba dokonce se neomezuje ani na rozšířenou lidskou zálibu v konstrukcích rodokmenů. Existuje zde mj. také určité politické pozadí (hodně zhruba řečeno, nakolik jsou inovace spojené také s genetickými revolucemi). Názor, že původní obyvatelé pěkně spořádaně přebrali přicházející novou technologii, je samozřejmě politicky korektnější. ("Politicky korektní" ovšem v tomto případě výjimečně ještě nemusí být ekvivalent pojmu "lživý".)
Diskuze:
linearni keramika - zahadna linie N1a
Vaclav,2005-11-21 09:30:22
Sledovala se mtDNA ostatku lidi, kteri patrili do kultury liearni keramiky nebo jejich odnozi. To jsou podle dosavadnich poznatku prvni zemedelici ve stredni evrope. Prokazatelne pouzivali plodiny ze stredniho vyvhodu (psenici,zito) dosud se predpokladalo, ze prave tato kultura zanesla do stedni Evropy "trochu toho M172 chromozomu Y" v muzske linii a mtDNA (zenskou linii) neovlivnila.
To, ze se ve vzorcich vyskytuje 25% mtDNA N1a vubec nemusi znamenat, ze sem tanto vzorek byl zavlecen prave temito prvnimi zemedelci !!! (N1a tu naopak mohl byt jako jeden z nejstarsich a postupne mizel) Zbytek vzorku je v naproste shode s moderni populaci. Co to znamena? Znamena to, ze za poslednich 7000 let z evropske populace vymizel pouze N1a, neni vam to nejak divne? Jedine reseni tohoto problemu je:
1) jedna se o souhru nahod (ze ve vzorcich dominovala N1a)
2) N1a v tmDNA kodovala nejaky hendikep, ktery selektivnim tlakem pozdeji vymizel. (napada mi treba obezita, ktera pozdeji vysla v Evrope z mody zatimco jinde se udrzela a tam N1a zustala - treba v Uralske casti Ruska)
K tomu nedostatku paralelní existence
J. Šimůnek,2005-11-20 21:02:15
neolitických zemědělců a mezolitických lovců:
Problém je, že v mezolitu žili (z našeho hlediska) tak skromně, že nevytvářeli sídliště, která by byla archeologicky detekovatelná. Předpoklád se, že většinou vytvářeli přechodné příbytky pod otevřeným nebem a často se stěhovali, jako např. prérijní indiáni.
Další věcí je, že některá naleziště nejsou datována absolutně, ale pouze podle "kultury" = souboru předmětů, které se tam našly. Takže klasická archeologie bude mít i potíže se správným datováním v případě, kdy skutečně najde nějaké mezolitické naleziště existující paralelně s nejstarším neolitem.
Je to zcela jasné.
tojsemjelen,2005-11-19 11:27:25
Vzhledem k tomu, že v době neolitu neexistovaly zemědělské dotace, je zcela pochopitelné, že převládla populace lovců.
Rozdíl mezi mtDNA a DNA na chromozomu Y
Jirka,2005-11-19 00:16:15
Rozdíl mezi výsledky analýz mtDNA a DNA na chromozomu Y není podle toho, co jsem zatím četl, zas až tak výjimečný. Vysvětluji si to tak, že migrace byly zřejmě doménou převážně mužů, kteří spoléhali na to, že ženy k rozmnožení vždycky někde najdou. Je to ale jen moje spekulace, nejsem biolog ani antropolog.
spíše opak
jarda petr,2005-11-19 03:12:46
POkud vím, tak se při genetických studiích ukazuje spíše opak. Muži sice vyráželi na dlouhé výpravy, ale děti plodili doma. Ženy se naopak vdávaly do více či méně vzdálených krajů a nakonec je tedy mitochondriální DNA na světě promíchanější než DNA z chromzomu Y.
Pro Jardu Petra
Jirka,2005-11-19 12:59:49
Diky za odpoved, musim poopravit sve znalosti. Jen by me zajimalo, proc se ty zeny tak daleko vydavaly/vdavaly? Da se predpokladat, ze pripadna emigrantka bude mit vice potomku nez pripadny emigrant?
nevim
pavel houser,2005-11-19 14:11:25
ja myslim, ze stehovani zeny urcite prevladalo, kdyz slo o snatky mezi sousednimi vesnicemi apod. taktez asi v dynastickych svazcich (kralovstvi dedil muz, tj. stehovala se princezna). nicmene v pripade velkych migraci nevim nevim, tam bych spise hadal opak.
ještě jiná vysvětlení
jarda petr,2005-11-18 09:06:30
Komentovaná studie ze Science byla založena na analýze mitochondriální DNA izolované z kostí a zubů nalezených v sídlištích prvních zemědělců. Celkem se tuším pokusili izolovat DNA z 57 jedinců a povedlo se to u 24. Z nich 6 neslo variantu mitochondriální DNA, která se dneska u Evropanů vyskytuje s četností asi 0,1%. Šlo o vzorky získané z ostatků ze tří různých středoevropských nalezišť. Sami autoři studie připouštějí, že se z těchto výsledků nedá jednoznačně určit četnost této varianty mezi prvními zemědělci. Je tu jen určitá, byť docela slušná pravděpodobnost. Je ale otázka, co přinesou další analýzy - z jihovýchodní Evropy či Evropy západní nebo i další analýzy vzorků ze střední Evropy. Možná si budeme moct ve světle nových výsledků mnohé ze současných spekulací ušetřit, protože "všechno bude jinak". Obecně lze ale výzkum založený na analýzách "pravěké DNA" jen vítat. Věštění historie ze současného roložení variant DNA je podstatně komplikovanější, než to při četbě Sykesova spisku o sedmi Eviných dcerách vypadá.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
