Evropská skupina pro etiku byla založena jako nezávislá instituce, která má na půdě Evropské unie radit vládám členských zemí, jak s ohledem na etické aspekty řídit vědu a užívání technologií. Vyhlášení nominace devíti nových členů Evropské skupiny pro etiku vyvolalo v evropské vědecké komunitě upřímné zděšení. Z nově jmenované devítky patří pět členů k významným katolickým aktivistům. Počet vědců, kteří aktivně bádají, se ve skupině snížil ze 4 na 2.
Nově byl jmenován například Jozef Glasa ze Slovenska, který je zároveň vicepresidentem Evropské federace Katolických lékařských asociací. Hille Hakerová z Německa je profesorkou katolické teologie a kromě jiného i ředitelkou katolického teologického časopisu Concilium. Jmenován byl i maltský katolický kněz a profesor teologické fakulty Emmanuel Agius. Italský právník Carlo Casini je ve své vlasti prezidentem občanského hnutí usilujícího o zákaz umělého přerušení těhotenství a výzkumu na embryích. Zároveň je i členem papežské akademie. Polák Krzystof Marcewski je aktivní katolík a profesor etiky na katolické universitě v Lublinu.
Tak tito pánové a dáma budou spolurozhodovat o tom, kudy se bude v příštích letech ubírat evropská věda. Po bruselsko-kocourkovském přístupu ke geneticky modifikovaným organismům (GMO) můžeme očekávat podobné eskapády i v náhledu na výzkum v oblasti embryonálních kmenových buněk nebo klonování. Zatímco americký mustr pro přístup ke GMO je pro Evropu z valné části stále ještě nestravitelný – není například možné „jen tak“ povolit dovoz zrní kukuřice, která v sobě kombinuje dva již samostatně povolené typy genetických modifikací – v otázkách embryonálních kmenových buněk, výzkumu na embryích nebo klonování bude zřejmě hodně brzy platit „Amerika náš vzor“. A to rozhodně není důvod k jásotu.
Názory amerického presidenta reprezentujícího početnou skupinu puritánských protestantů (někdy se jim říká evangelikálové – tedy evangeličtí radikálové) na „inteligentního designera“, potřebu chránit pětidenní lidské embryo jako lidskou bytost nebo jeho taktika boje proti AIDS sexuální zdrženlivostí vědě ani lidstvu zcela jistě neprospívají.
Nevšimli jsme si, že by o této poměrně radikální změně Evropské skupiny pro etiku informovaly české sdělovací prostředky. Alarmující sdělení zveřejnil The Scientist. Ten také cituje některé evropské vědce, kteří označují nastalou situaci za vážnou.
Belgická gynekoložka Yvon Engelrtová z bruselské university, jíž nebylo členství v Evropské skupině pro etiku prodlouženo a uvolnila tak místo „osvícenějším hlavám“, řekla: „Očekávám, že Evropská skupina pro etiku bude využita jako nástroj pro boj proti svobodě výzkumu, především pak výzkumu embryonálních kmenových buněk a dalších eticky citlivých oblastí.“
„Náboženství se nesmí míchat s vědou,“ prohlásil Jordi Cami, ředitel barcelonského biomedicínského výzkumného parku.
Podle švédského odborníka na biotechnologie a bioetiku Stellana Welina z university v Linköpingu výrazně klesly šance, že by Evropská unie investovala do výzkumu embryonálních kmenových buněk.
Na programu nejbližšího jednání Evropské skupiny pro etiku jsou nanotechnologie a terapeutické klonování. Docela dobré prubířské kameny pro to, aby se potvrdily hlasy zaznívající ze „skupiny“ a garantující, že „začlenění nových odborníků na etiku aktivně propojených s katolickou církví nenaruší příští stanoviska skupiny“.
Co k tomu dodat? Snad jen to, že když už jsme se rozhodli, že o nás budou aspoň v některých věcech rozhodovat lidé sedící v Bruselu, nemělo by nám být jedno, kdo o nás rozhoduje a jak. Jestli po USA zpomalí tempo výzkumu na embryonálních kmenových buňkách i v Evropě, nezbývá než zvolat: „Ještě že jsou tu Jihokorejci!“
Na universitě v Soulu byl uveden do provozu server, kde se mohou hlásit dobrovolníci pro první klinické experimenty terapeutického klonování. Krátce po spuštění se pro příval zájemců zhroutil. To jasně dokumentuje, že lidé o léčebné klonování stojí. Jeho odpůrci – ať katoličtí či evangeličtí – by neměli diktovat zbytku světa. Jestli se jim to nelíbí, nikdo jim nebrání, aby se sami všech výdobytků medicíny dosažených prostřednictvím výzkumu na embryích dobrovolně vzdali.
Pramen: The Scientist
Diskuze:
