Změny na povrchu Marsu lze pozorovat již středně velkým dalekohledem, jak je patrné na snímcích, které v rozmezí 48 hodin pořídil amatérský astronom Alan Friedman z Buffala (New York). Opravdu se na obou snímcích jedná o tutéž planetu, i když vypadá pokaždé jinak. Např. na snímku z 19. října (obr. vlevo) je v oblasti kaňonu Valles Marineris dobře viditelná vlnovka, ale na snímku vpravo z 21. října vše jižně od kaňonu zakryl prach (na snímcích je jih nahoře).
Kromě sezónních prachových (písečných) bouří byly na Marsu pozorovány i globální, při kterých se zvířený prach dostává vysoko do atmosféry a postupně obklopí celou planetu. Může trvat i několik měsíců, než se částice opět usadí. Jedna z největších bouří byla pozorována v roce 1971 sondou Mariner 9, kdy se částice dostaly až do výšky nad 50 km a zakryly výhled i na nejvyšší vrcholky sopek. V průměru se obrovská bouře objevuje jednou za rok, ale např. v roce 1977 sonda Viking pozorovala hned dvě, naopak některé roky nebyla žádná. Prachové bouře významně ovlivňují počasí na Marsu a jsou pozorovány nejen při misích k Marsu, ale i ze Země nebo HST (Hubble Space Telescope).
Pozorovatelnost Marsu se zlepšuje, protože 30. října 2005 v 4:26 SEČ (3:26 UT) nastane tzv. opozice. V současné době se načervenalý Mars (– 2,3 mag) nachází napravo od souhvězdí Býka a je po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy (Venuše zapadá kolem 19:30 SELČ).
Pohyb Marsu vůči hvězdám vpozadí (Tento animovaný gif byl upraven QuickTime movie a byl vytvořen Dr. Ted Snowesem z The University of Colorado, Boulder.)
Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem (na opačnou stranu oblohy než Slunce) jednou za 26 měsíců a je pak pozorovatelná po celou noc (7. listopadu 2005 v 08:59 SEČ). Protože dráhy planet jsou eliptické, vzdálenost mezi Zemí a Marsem se při těchto "blízkých setkáních" mění od 56 do 101 miliónů km. V letošním roce se obě planety 30. října 2005 v 4:26 SEČ přiblíží na vzdálenost 69,42 miliónů km. Poslední velká opozice Marsu se Sluncem nastala 28. srpna 2003 v 19:59 SELČ a podle belgického astronoma Jeana Meeusa se za posledních 73.000 let Mars nejvíce přiblížil k Zemi 27. srpna 2003 (55 746 199 km). Další významná přiblížení nastanou 31. července 2018 v 9:51 SELČ (57,59 mil. km) a 6. října 2020 v 16:19 SELČ (62,07 mil. km).
Zdroj:
http://spaceweather.com (October_25_2005)
http://www.seds.org/~spider/spider/Mars/marsopps.html
http://denik.astronomy.cz/obloha_lite.php3
http://www.heavens-above.com
Diskuze:
Co drží prach?
Tomáš Pilař,2005-10-28 11:20:15
Napadla mě zvláštní otázka: Co vlastně drží prach ve vzduchu? Atmosféra je velmi řídká, kamení (prach) je ale stejně těžké, takže by mělo být obtížné pro řiďoučký vítr prach zvednout a ten by stejně měl rychle spadnout zpátky. Napadají mě jenom dvě řešení: marťanský prach je jemnější než pozemský (není neustále smýván a ukládán vodou) a elektrostatické síly mezi zrnky, ale ani jedno mi nepřijde dost dobré.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
