Zvětšit obrázek

Robot z University of British Columbia stoupá po laně během soutěže.

Koncepce kosmického výtahu, který dopraví náklad případně i lidi na oběžnou dráhu za extrémně nízkou cenu, vznikla už v 60. letech minulého století. Proslavil ji například spisovatel A. C. Clarke v románu "Rajské fontány". Dlouho se jednalo pouze o vizi, ale s příchodem nových materiálů jako jsou uhlíkatá nanovlákna se objevují i první nesmělé krůčky k realizaci tohoto nápadu. Aby je podpořila, vyhlásila kosmická agentura NASA dvě kategorie soutěží, ve kterých se utkaly technologie pro kosmický výtah potenciálně použitelné. Jak sami představitelé NASA přiznávají, jedná se o pouze o první, malý krůček ve vývoji technologií potřebných k využití robotů šplhajících do kosmu po tenkém ale extrémně silném vláknu. Kosmická agentura se inspirovala loni udělenou prémií 10 miliónů dolarů, kterou v rámci X-Prize získali stavitelé soukromé kosmické lodi SpaceShipOne.

Šplhající roboti

První ze soutěží nesla označení "Beam Power Challenge". Úkolem soutěžícího robota bylo vystoupat po 61 metrů dlouhém a 4 cm silném laně pokud možno co nejvýše. Robot o hmotnosti 22 až 45 kg musí vybavený solárními panely. Jejich prostřednictvím získává energii, kterou na něj vyzařuje 10 kW reflektor stojícího na zemi. Vítězem se stává ten, kdo "vyšplhá" nejvýše, přičemž musí splňovat podmínku průměrné rychlosti 1 metr za sekundu.

Soutěže se zúčastnilo sedm týmů, pět ze Spojených států a dva z Kanady. Žádný z nich ale podmínky pro získání prémie ve výši 50 tisíc dolarů nesplnil. Nejvýše se dostal robot postavený týmem Space Design z University of Saskatchewan, který dosáhl výšky zhruba 12 metrů. Jeho další postup se zastavil, protože mu solární panely s plochou 1 m2 neposkytly dostatek energie. Ačkoliv soutěžící týmy využily nejrůznějších kombinací solárních panelů, právě energie byla limitujícím faktorem. Soutěžící museli používat standardně dodaný reflektor. Jak ale slíbil mluvčí NASA J. D. Harrington, v příštím budou pravidla upravena. "Mohou využít laserů, mikrovln, čehokoliv co se budou chtít," uvedl mluvčí.

Zvětšit obrázek

Tým z University of Saskatchewan připravuje svého robota na účast v soutěži.

Přetahovaná

O dalších 50 tisíc dolarů soutěžily čtyři týmy v "Tether Challenge". Jejich úkolem bylo vyrobit smyčku vážící pouhé dva gramy. Ve vzájemném přetahování musely nejen dokázat, že jejich lano je pevnější než lano konkurenční, ale je rovněž vydrží o 50% větší zatížení než lano referenční. Mezi soutěžícími byl nejúspěšnější tým Centaurus Aerospace ze Salt Lake City, jehož lano se přetrhlo při zatížení 544 kg. Referenční lano vyrobené z komerčně dostupných materiálů ale uneslo hmotnost 590 kg. Tudíž ani tato cena nebyla udělena.

Druhé kolo v roce 2006

Ústy svého mluvčího vyjádřila kosmická agentura potěšení nad úrovní soutěžících. Zvláště, vezmeme-li v úvahu, že ceny byly vypsány v březnu a soutěžící týmy měly pouhých šest měsíců na přípravu. "Byli bychom spíše mnohem více překvapeni, kdyby někdo zvítězil," uvedl Harrington. Proto se příští rok uskuteční další kolo, přičemž odměna v každé soutěži vzroste na 100 tisíc dolarů. Tvrdší budou rovněž podmínky, v první soutěži bude roboty čekat delší lano, ve druhé bude referenční lano ještě pevnější. Nicméně je už nyní přihlášeno na 20 týmů.

Organizátoři věří, že se bude opakovat situace z nedávno uskutečněné soutěže autonomně řízených vozidel vypsané organizací DARPA. Zatímco v prvním ročníku se ani zdaleka k cíli nepřiblížilo žádné vozidlo, před dvěma týdny překonala 200 km vzdálenost v obtížném terénu hned čtyři auta řízená počítači.

Fota: R. Gilbertson, www.space.com