Analýza DNA z několika mililitrů krve nastávající matky prozradí, co všechno zdědilo dítě, které se má teprve narodit. Narodí se vůbec?

Šikovní badatelé ze švédské Chalmers University poprvé v historii spustili dynamický Casimirův jev, během něhož vznikaly reálné fotony.

V předchozích dvou týdnech provedl experiment CNGS (CERN to Gran Sasso) nové testy, které mají analyzovat možné zdroje chyb při měření rychlosti neutrin.

Mikavibria z odpadní vody jsou nelítostnými predátory řady patogenních bakterií. Stanou se našimi pomocníky proti infekcím rezistentním na současná antibiotika?

Křemenný aerogel přišel o své prvenství. Kalifornští vědci vytvořili strukturu, jejíž centimetr krychlový může mít objemovou hmotnost menší než 1 miligram.

Ministerstvo obrany Spojených států oznámilo, že ve čtvrtek provedlo test s raketovou střelou letící rychleji než zvuk, která vojenským stratégům umožňuje do hodiny udeřit na cíl kdekoli na světě.

Mysleli jsme si, že roztodivné tvary květů jsou spojeny s růstem založeným na množení buněk v příslušných tkáních. Jsou ale rostliny, které vznik nových druhů zvládají jednodušeji, pouhou změnou tvaru buněk.

O polystyrenu, jak ho neznáme.

Snaha zabránit nelegálnímu kopírování digitálního obsahu bývá ve skutečnosti kontraproduktivní, odrazuje zákazníky a mnohdy snižuje zisk majitelů autorských práv.

Máte doma jako mazlíčka laboratorního potkana? A svítí mu zeleně očička? Pak máte s vysokou pravděpodobností zaděláno na průšvih.

Je vcelku symbolické, že Japonci, pověstní schopností dovést miniaturizaci do obdivuhodných mini-rozměrů, teď přišli s teorií, že hvězdné giganty, které podle „západních“ představ v mladém vesmíru vznikaly, byly o řád méně hmotné, než se předpokládá.

iFling – hračka ze San Diega, vylepšený sluha ASIMO, ladně se nesoucí HRP-4C a realističtější Mask-bot.

Lidé dýchající městský vzduch znečištěný oxidem uhelnatým jsou klidnější. Dokazuje to výsledek výzkumu izraelských vědců.

Misi Fobos-Grunt se už podle všeho nepodaří naplnit její jméno „Půda z Fobosu“. Ruští operátoři se vzdali veškeré naděje a meziplanetární sonda spadne na Zemi.

Jak se vyhnout rvačkám mezi samci? Někteří motáci pochopi využívají strategii transvestitů a po celý život se tváří jako samice.

V souvislosti s novým předváděním zařízení Andrea Rossiho, označovaného jako E-Cat reaktor, se objevila na internetu řada příspěvků, které věští revoluci ve výrobě energie. Podle Rossiho slov by měl reaktor produkovat energii pomocí studené fúze. Průběh prezentace, která se konala 28. října, i uváděné parametry pokusu však ještě intenzivněji naznačují, že jde o podvod.

Podle skenovací elektronové mikroskopie melanozomů měl legendární archaeopteryx přinejmenším z části černé peří. Namísto modrozeleného krasavce by mohl být v učebnicích černý elegán.

Dříve bylo vše jednodušší. To, co jsme ještě nedávno pokládali za idylickou symbiózu, jsou jedna velká bakteriální jatka, neboť rostliny jsou ve skutečnosti masožravé. Epidemiologové nás ubezpečovali, že patogeny, které při hnojení ulpí na listech, se dovnitř plodů nedostanou a že stačí ovoce a zeleninu před jídlem dobře umýt. Ale ani to již neplatí.

Analýza starších snímků ze Spitzerova vesmírného dalekohledu a ISO odhalila jako původce dosud záhadného infračerveného záření z mnoha míst ve vesmíru organickou směs aromatických a alifatických uhlovodíků. Vesmír je možná plný organiky!

Rašeliniště a bažinaté oblasti hrají s vysokou „uhlíkovou kartou“ - váží v sobě asi třetinu veškerého světového uhlíku. Mnozí jsou přesvědčeni, že oteplení spustí dominový efekt s jeho uvolňováním v podobě oxidu uhličitého a metanu. Z obrovských rozloh rašelinišť na severní polokouli se v krátké době má uvolnit 600 miliard tun uhlíku s katastrofálními následky. Kanadští a němečtí vědci ale tuto představu vyvracejí.

Významně k ní přispěla kosmická sonda GALEX, která již devátým rokem obíhá Zemi s cílem zkoumat vývoj galaxií. Snímky, které posílá jsou zdrojem nejen odpovědí, ale i nových otázek. Zachycují totiž hvězdy tam, kde by je nikdo nečekal. NASA o těchto „hvězdných extrémofilech“ nabízí krátké video. Doplňujeme ho o překlad průvodního slova.

Chorvatská média nyní častěji skloňují slova „věda“ a „důkaz“. Ne že by u nich probíhal Týden vědy, rozruch způsobili dva biologové a nový preparát proti stárnutí.

Sociální psycholog Diederik Stapel si řadu let vymýšlel data a manipuloval experimenty, díky čemuž napsal mnoho vědeckých publikací a získal spoustu peněz na výzkum.

V minulém týdnu proběhla světovým i českým denním tiskem zpráva, že se v elektrárně Fukušima I objevily radioaktivní izotopy xenonu, které mají krátkou dobu života. To by mohlo znamenat, že se tam opět rozběhla štěpná reakce. Jelikož se v mediích po uveřejnění takových senzačních zpráv už neobjevuje vysvětlení skutečného stavu věcí, je dobré se o ně pokusit. Zároveň se podíváme, jak se vyvíjí situace v elektrárně a jejím okolí.

Zlyhanie srdca sa stáva najčastejšou príčinou smrti vo vyspelých krajinách. Liečba tejto choroby síce veľmi pokročila, no má svoje medze. Za nimi je len smrť. Alebo výmena srdca za iné, fungujúce.

Paul Spudis z Lunar and Planetary Institute v tom nevidí problém a navrhuje v průběhu 17 misí zprovoznit soběstačnou základnu na měsíčním povrchu.

Mít z hnědých oči pomněnkové jako Taylorová, Madona nebo Hasselhoff je prý maličkost. Stačí k tomu laserem poničit v oku část melanocytů. Metodě její objevitel dal název „Lumineyes technology“.

Evropa by ráda viděla ekologické zemědělství všude. Afriku nevyjímaje. Obyvatelé černého kontinentu namítají: „Ekologické zemědělství už máme. Ale neuživí nás!“

Evoluční úspěch jednotlivce se měří počtem jeho potomků. Časopis Science zveřejnil studii, v níž kanadský tým pod vedením Damiana Labudu z Université de Montréal tvrdí, že odvážlivci, kteří se rozhodli kolonizovat nová území jako první, jsou z evolučního hlediska úspěšnější v porovnání s těmi, kteří je následovali.

Internetový bulletin Svět biotechnologií IV. ročník, říjen 2011.

O červech, kteří na dně oceánů plní funkci hyen. K životu jim stačí kosti uhynulých velryb.

Rafinovaní řásníci manipulují vzhled, chování i sociální zařazení vosíků skvrnitých. Infikovaní vosíci se shlukují, aby zajistili páření parazitů, přezimují jako falešné královny a pak místo vajíček svého druhu trousí děsivý náklad larev řásníků.

Francouzští vědci v snaze najít vysvětlení, proč v geologické minulosti planety období s relativně častými změnami polarity magnetického pole Země střídala období bez změn, dospěli k názoru, že je za to spoluodpovědna desková tektonika.

"Pásový gekon" zvládá i pravé úhly.

Prvního antropomorfního robota, který se podobá člověku svou velikostí a dynamikou pohybů, vyrobila firma Boston Dynamics.

- Kam se nám poděli hnědoocí studenti?
- Kdy zvítězí altruisté nad sobci?
- Ovládá podvědomí studentů probíranou látku lépe než jejich vědomí?
- Proč mají některé buněčné organely vlastní DNA a jiné, například hydrogenozomy, nikoli?

Přetrvávající finanční a s ní související hospodářská krize ještě více odhalila strukturu ovládající světovou ekonomiku. Časopis PLos ONE uveřejnil analýzu sítě ekonomicky nejvlivnějších nadnárodních společností.

Před dvěma roky jsme na Oslu zveřejnili článek, který má stejný nadpis, jen s otazníkem na konci. Byl jakousi vizí založenou na tehdejším poznatku, že virus, který trápí ženy v rozkroku, usmrcuje muže rakovinou úst. Ochranný efekt očkování mužů se nyní potvrdil, poněkud úsměvné na tom je, že ze zcela jiného konce.

...zní verdikt nové americké studie.

Určitě přijde. Je jen otázkou času, kdy se objeví na poli biotechnologií a syntetické biologie charismatický vizionář a změní náš svět.

Švédsko-finský kolektiv neurologů zveřejnil důkazy existence hypnotického stavu jako zvláštního stavu našeho vědomí. Za jeho průvodní znak označili skelný pohled vytřeštěných očí.

Buňku můžeme vnímat i jako mikroskopický složitý počítač, v němž současně běží mnoho programů. Řídí se sice navzájem, ale mnohé z nich spouštějí vnější podněty - "vstupní data". Proto vůbec není absurdní představa, že jednou budeme umět buňku proměnit na miniaturní systém s rozmanitými počítači podobnými funkcemi. Tou nejjednodušší variantou by mohl být senzor reagující na konkrétní faktor – například teplotu, pH nebo jistý typ molekuly. Pro začátek je ale potřebné mít k dispozici dobře fungující logické prvky – hradla.

Před časem jsme na Oslu uveřejnili článek Michala Konštackého „Hledám práci v Barceloně“. Měl větší ohlas než mnohé naše hůř stravitelné popularizační články. Nyní mu vychází knížka a protože nejen vědou je člověk živ, pro odlehčení z ní nabízíme dvě ukázky.

Virus nemusí představovat vždy jen nebezpečí, může být i pomocníkem. A to nejen při genových manipulacích. Za jistých podmínek vláknité částice viru M13 vytváří na povrchu vhodných materiálů různé samostatně se organizující vrstvy, které by mohly, zatím teoreticky, představovat základní konstrukci pro celou řadu aplikací.

Deset centimetrů a možná i větší „buňky“ žijí na dně nejhlubšího oceánu. Jsou to xenophyophorea. Radost ze života si nenechají kazit trvalou tmou a obrovským tlakem, ale dokonce ani vysokou koncentrací toxických látek a radioaktivních prvků a s nimi spojeným rizikem mutací. Tak jim to vyhovuje možná již půl miliardy let.

V nedávné době byly zveřejněny výsledky projektu BEST, kterému šéfuje Richard A. Muller z Kalifornské university v Berkeley. Jeho tým analyzoval co nejširší soubor dostupných meteorologických teplotních řad a určoval vývoj globální teploty. Potvrdil, že dříve publikované analýzy, které byly kritizovány, jsou v pořádku.

Podle slavného evolučního psychologa Stevena Pinkera rozhodně žijeme ve zlatém věku (skoro) bez násilí. Pesimisté, antikapitalisté, konzervativci a zelení nostalgici, střezte se.

Vědci pro výzkum získali neobvyklý nález - jednooký plod žraloka.

Spitzerův vesmírný infradalekohled vystopoval intenzivní bombardování asteroidy v blízkém hvězdném systému Eta Corvi. Jak to tam asi doopravdy vypadá?

Patří výsledky vědy vědcům, investorům, vydavatelům vědeckých časopisů anebo nám všem? V týdnu od 24. října 2011 do 30. října 2011 je zvláště dobrá příležitost k zahloubání nad touto otázkou, protože na celém světě probíhá „Open Access Week“ čili „Týden otevřeného přístupu“.