Komety obsahují více prachu než ledu  
Velmi citlivé přístroje, umístěné na evropské sondě Rosetta, přinesly důkaz, že komety obsahují daleko více prachu než ledu. Proto se pro ně více hodí označení „ledové špinavé koule“ než dřívější „špinavé sněhové koule“.

Komety tráví většinu svého života v prostředí s nízkou teplotou, daleko od Slunce. Proto jsou relativně nezměněné a nesou důležité informace o původu sluneční soustavy.

 

 

Třináct sekund po srážce s impaktorem. Chochol, který vytrysknul z komety Tempel 1 obsahoval především prach, (ESA)

Při misi Deep Impact (NASA) 4. července 2005 narazil měděný impaktor o hmotnosti 370 kg rychlostí 10,2 km/s do povrchu komety 9P/Tempel 1, aby bylo možno zkoumat i  vnitřní stavbu kometárního jádra. Očekávalo se, že při srážce vznikne kráter o průměru asi 100 až 125 m a bude vyvržen kometární materiál. Vypařilo se 4500 tun vody, ale proti očekávaní se uvolnilo daleko více prachu. Srážku americké sondy Deep Impact  a komety 9P/Tempel 1 sledovala Rosetta, sonda Evropská kosmická agentura ESA (European Space Agency).

 

Ledové jádro komety Tempel 1, přibližně velikosti středu Paříže, je dynamické a aktivní. Předpokládalo se, že srážka s následným výronem prachu a plynů, by mohla vést k vytvoření nové aktivní oblasti na povrchu jádra komety. Rosetta použila velmi citlivé přístroje k pozorování komety Tempel 1 před, během a po srážce. Ze vzdálenosti 80 miliónů km od komety, měla Rosetta nejvýhodnější polohu k pozorování této mimořádné události.

 

Evropští vědci použili systém OSIRIS (Optical Spectroscopic and Infrared Remote Imaging Systém), pro pozorování jádra komety před, během a po dopadu. OSIRIS v sobě zahrnuje úzkoúhlou kameru NAC (Narrow Angle Camera) a širokoúhlou kameru WAC (Wide Angle Camera). Obě kamery snímaly prach vyvržený do kómy pomocí různých filtrů.

 

 

Takto viděl zmíněný výron částic teleskop Hubble

OSIRIS zjistil množství vodní páry a prachu, které se uvolnilo při srážce. Evropští vědci pak mohli vypracovat hmotnostní poměr prachu a ledu, který je větší než 1. To znamená, že komety jsou složeny spíše z prachu, který drží pohromadě led, než z ledu, který je „znečištěn“ prachem. Proto vědci komety nyní označují spíše jako „ledové špinavé koule“ než „špinavé sněhové koule“.

 

Astronomové nenašli žádné důkazy zvýšené aktivity komety 9P/Tempel 1 v následujících dnech po srážce s impaktorem. To může znamenat, že případné srážky komet s meteoroidy nejsou zodpovědné za občasná náhlá zjasnění některých komet. Ještě před srážkou odhalil HST (Hubble Space Telescope) nový výtrysk prachu z ledové komety. Zatím nikdo neví, co ho způsobilo.

 

Vědci také doufají, že se jim podaří zhotovit 3D mapu prachového oblaku v okolí komety po srážce, a to kombinací snímků z přístroje OSIRIS a z pozemních observatoří.

 

Zdroj:
http://www.esa.int/esaCP/SEMUSK5Y3EE_index_0.html

 

Datum: 19.10.2005 23:07
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz