Víc obětí než první světová válka si vyžádala pandemie chřipky, jež se přehnala světem v letech 1918 a 1919. Podle některých odhadů si tzv. „španělská chřipka“ vyžádala 20 milionů obětí na životech, podle jiných na ni zemřelo 50 milionů lidí. Každopádně ji už žádná z chřipkových pandemií 20. století nepřekonala. Poslední z roku 1968 zabila „jen“ tři čtvrti milionu nemocných.
Nový zplnomocněnec OSN „pro ptačí chřipku“ David Nabarro na sebe upoutal prohlášením, že smrtící pandemie vyvolaná chřipkovým virem H5N1 může dostat „pod drn“ 150 milionů obětí. Světová zdravotnická organizace to ihned dementovala a zopakovala „svá čísla“ – maximálně 8 milionů mrtvých.
Doba, kdy se hází miliony mrtvých – zatím jen na papíře – nahrává výzkumu chřipkových virů. Vědce zajímá, co stálo v pozadí děsivé síly „španělské chřipky“. Často se mluví o tom, že lidé byli zdecimovaní válkou a že zároveň došlo k velkým přesunům mnoha lidí na velké vzdálenosti. Zavládly ideální podmínky pro šíření choroby a pro to, aby její následky byly co nejdrastičtější.
Tým virologů vedený Terrencem Tumpeyem z Center for Disease Control and Prevention v americké Atlantě se rozhodl virus prověřit. Z plic oběti „španělské chřipky“, jejíž tělo leželo od roku 1918 v aljašském permafrostu, izolovali zlomky dědičné informace chřipkového viru, určili v nich pořadí písmen genetického kódu a pak z nich sestavili kompletní dědičnou informaci viru. Tu syntetizovali a vnesli ji do laboratorně pěstovaných buněk z lidských ledvin. Buňky vyrobily podle genů virus.
Když Tumpey a spol. otestovali virus na myších, nestačili se divit – a počítat namnožené viry a mrtvé myši. Myši za dva dny po infekci ztratily v průměru 13% živé hmotnosti, zatímco po infekci běžným chřipkovým virem jim klesne hmotnost jen málo a na přechodnou dobu.
Za 4 dny po infekci se v myších plicích nacházelo 39 000x více virů než po infekci původcem běžné chřipky. Zatímco běžná chřipka nezabila ani jednu myš, virus „španělské chřipky“ zahubil do 6 dnů po infekci všechny. Virus má některé specifické rysy. Obejde se například bez některých proteáz – enzymů štěpících proteiny, i když není jasné, jak to dokáže.
Podle některých odborníků je Tumpey úžasný borec, který nám odhalil tajemství nebezpečného chřipkového viru v době, kdy očekáváme úder další závažné pandemie. Podle jiných odborníků je Tumpey zabedněný idiot, který publikováním výsledků v Science dal bioteroristům do rukou návod na jednu z nejhorších biologických zbraní, jaké si lze představit. Podle jiných je nezodpovědný hazardér, který riskuje, že mu virus uteče z laboratoře a vyvolá smrtící pandemii dřív, než stačí příslušně zmutovat virus H5N1. 
Mikrobiolog Darrell Kapczynski (v popředí) a virolog Terry Tumpey.
Pramen: Science
Diskuze:
Nelze bránit poznání
Q.,2005-10-19 21:26:46
Docela dobře dokážu pochopit ten pesimismus, malověrnost a strach těch pro které je představa reverzní transkripce něco neuvěřitelně abstraktního a jejich nedůvěru ve výzkumníky kteří takový proces dokážou provést s kousky RNA (kterou si stejně tak lze dosti tězko představit)80 let zamrzlm v sibiřském permafrostu. Nicméně kdybychom měli dát na takové zpátečníky, žili bychom stále ještě ve středověku. Poznání nelze bránit a v žádném případě není Pandořinou skříńkou, ale naopak velikým darem, ne od bohů nýbrž od lidí. Lidí jako jsou zmínění Darrell Kapczynski a Terry Tumpey.
Ono je to riziko, samozřejmě
Pavel Brož,2005-10-10 18:28:06
Nicméně u každého takového kroku existují nejméně dvě možné budoucnosti - v tomto případě jedna je ta, že se podaří působení viru detailně dešifrovat a díky tomu se povede vytvořit dokonalá vakcína chránící třeba nejen před tímto virem, ale i před viry úplně jinými. V takovém případě budou ti výzkumníci v budoucích učebnicích dějepisu oslavováni coby osvícení obětaví lidumilové, kteří měli spásonosnou vizi, šli nekompromisně za ní navzdory okolním skeptikům a jedině tím zachránili mnoho možná až desítek miliónů lidských životů. Samozřejmě že existuje i varianta druhá - přes veškerou pečlivost při manipulaci s virem se mu podaří uniknout z laboratoře, vypukne pandemie a titíž výzkumníci budou opět figurovat v budoucích učebnicích dějepisu, tentokráte ale jako banda nezodpovědných ignorantů ukájejících své sobecké a ješitné pudy. Která z těchto variant to bude samozřejmě nikdo neví, sami ti výzkumníci si určitě to nebezpečí uvědomují a dělají maximum proto, aby je minimalizovali. Každá činnost představuje riziko - a to co se zmiňuje už mnohem méně často, je fakt, že i nečinnost představuje riziko, někdy větší než ta činnost. To přirozeně plyne z banální skutečnosti, že samotná holá existence je rizikovým jevem, u nějž to riziko nejde nikdy úplně anulovat :-)
ještě
ditom,2005-10-09 16:47:43
poznámka - nesdílím podobně pesimistický náhled. Určitě se otevřela možnost poznat toto nebezpečí, a vždy je lepší čelit poznanému než neznámému.
jak je to s Váma?
ditom,2005-10-09 16:37:50
Jakubčíci nic ve zlým, ale jak je to s Váma? :-) Oba pesimisti (mohu-li soudit z jednoho(dvou) příspěvků) - jste jeden či dva?
Podmínky pro pandemii
Ondra,2005-10-08 20:43:05
To, že podmínky pro pandemii jsou ideální je bezpochyby pravda. Ale není to jen chřipka která by mohla lidi zdecimovat. Díky migraci lidí se lidé dostávají do styku s jejich tělu naprosto neznámými bakteriemi, viry a parazity, kterým se neumí ubránit. Viz různé žloutenky typu E, nebo někteří parazité, které lidem z Dálného východu neublíží ale pro Evropana jsou fatální. Možná že to není virus sám, co je nebezpečné, ale lidé. Pokud bude omezena migrace, snižuje se riziko. Možná je to izolacionismus, ale život je otázka priorit. Pro někoho je důležitější cestovat po světě, pro někoho je důležité ŽÍT. A třeba je to jen evoluce. Každý organismus je po určité době překonán. Příroda není počítač, ve kterém může zůstat spousta zbytečných souborů. V přírodě se nepřipouští neůčelnost. Co se nehodí a je překonáno, bude eliminováno. A jestli meteoritem, pandemií nebo jinak, to už je jen kosmetický detail.
Rozdíl mezi genialitou a hloupostí
Libor,2005-10-08 18:28:11
Možná, že pan Tumpey nikdy neslyšel o Pandořině skřínce. Ono je fakticky jedno z jakého důvodu se otevře - jestli z vědeckého nadšení (s možností získání grantu nebo vědeckého ocenění) nebo ze zištných důvodů (fantastická příležitost pro farmaceutický průmysl s možností patentovat neotřelé řešení) nebo z jiných pohnutek. Hlavně aby měl to otvírání pomyslné Pandořiny skříňky pod kontrolou - a to nejen technicky, ale i morálně. Ve všech oblastech vědy a techniky platí (a tady to bude platit dvojnásob) - cítím se jako génius a za malou chvíli se mohu cítit jako naprostý blb - potom je jedno jak skvělé jsem měl pohnutky (cesta do průšvihu je lemována dobrými úmysly).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
