Mnozí astronomové mají koníček společný s biology – rádi přemýšlejí o vzniku života. Neřeší ani tak přímo původ života na naší planetě, ale zato nadšeně pátrají po stopách života ve vesmíru. Jednak odposlouchávají komunikaci létajících talířů a pak taky v mezihvězdném prostoru hledají všemožné organické látky, ze kterých je život, alespoň ten náš, poskládaný. Zatímco v prvním případě jsou výsledky zarmucující, druhý směr pátrání se jeví jako mnohem slibnější. Astronomové v podstatě pravidelně hlásí objev nějaké veledůležité organické látky v nějakém malebném mezihvězdném oblaku.
Tým kalifornských astronomů z Spitzer Science Center v Pasadeně ovládá satelit Spitzer, toho času největší orbitální teleskop pracující v infračervené oblasti, vytrvale zásobující internet okouzlujícími fotkami z hlubin vesmíru. Nedávno zaměřili Spitzerovo oko i na 8 galaxií v průměrné vzdálenosti 10 miliard světelných let. Dívali se tedy na docela mladičké galaxie, jak vypadaly nějakých 3,5 miliardy let po velkém třesku, v době, kdy se budoucí atomy sluneční soustavy žhavily někde v centru supernov.
Ve viditelné části spektra vypadají jako ubohé šmouhy, kvůli okolnímu mezihvědnému prachu. Spitzer dokáže vytáhnout jejich infračervené záření 100 krát silněji, než předešlé infračervené teleskopy a leccos v něm najít. Spitzerův spektrometr mimo jiné ve dvou ze sledovaných galaxií vycucnul spektrum polycyklických aromatických uhlovodíků o zhruba 100 atomech, shodou okolností stavebních kamenů složitějších organických molekul. Není to zase tak převratný objev, jen další kamínek do skládačky. A taky docela slušný náznak, že vznik života je nejen teoretický možný, ale za příznivých okolností vlastně očekávatelný.
Je klidně možné, že život na bázi DNA poměrně vzniká rychle všude tam, kde jenom trochu může. Tomu koneckonců nasvědčuje i relativně rychlý vznik života na Zemi, v podstatě „skoro“ hned, jak Země vychladla na přijatelnou teplotu. Vesmír si ze zmatených hlášek odpůrců spontánního vzniku života zjevně nic moc nedělá.
Při pozorování mladých galaxií se ukázala ještě jedna zajímavá věc. Polycyklické aromatické uhlovodíky se našly v galaxiích plných jasných rodících se hvězd. Zmíněné složité molekuly svítí z hustých oblak prachu a z oblak plynů ionizovaných obrovskými mladými hvězdami. Tytéž molekuly naopak nezáří z galaxií, jejichž záření vytváří převážně zběsilé proudění hmoty kolem obřích černých děr. Molekuly uhlovodíků jsou totiž poměrně křehké a vyšší teplota nebo intenzivnější záření je může rozbít.
Badatelé v současnosti pracují na datech, které jim Spitzer poslal o 50-ti dalších galaxiích. Doufají, že budou moci odhadnout, jaká část galaxií v ranném vesmíru byla tvořena spíše mladými hvězdami a kolik galaxií ovládaly spíše aktivní černé díry. Spitzer je čtvrtým a posledním satelitem z Programu Velkých Observatoří, který patří mezi tolik potřebné velké úspěchy NASA. Ve společnosti Hubbleho teleskopu, observatoře Compton a observatoře Chandra Spitzer úspěšně lobbuje za další rozvoj napínavého kosmického programu.
Pramen: Journal of Astrology 628: 604
Diskuze:
SM na lokomotivě
Ucholák,2005-09-30 17:58:54
SM sepsal takovou slátaninu, že je obtížně uvěřit, že ji mohl myslet vážně:
„Nepochybně existují ve vesmíru rozumbradové, co mají potíže s trefnejma příměrama. Pokud by se ve vesmíru povalovali řekněme šroubky a matice, železný pláty, dráty a vůbec všechny potřebný věci ze kterejch lokomotivy jsou a který nejdou poskládat z těch existujících a lokomotivy by vznikaly spontánním opakovaným nenáhodným selekčním procesem, pak by, kupodivu, lokomotivy opravdu vznikaly všude tam, kde můžou :)“
1) No to by nebylo „kupodivu“. Bylo by to zákonité.
2) Protože lokomotivy opravdu vznikají „všude tam, kde můžou“. Lokomotivy můžou vznikat tam, kde jsou příhodné podmínky ke vzniku lokomotiv, je to mimo jiné fungující továrna na výrobu lokomotiv… a všude tam také vznikají.
3) Kromě toho lokomotivy ani nic jiného nevzniká „nenáhodným selekčním tlakem“.
¨“Je zajímavý, že lidem, jako je ucholák nedochází, že i ty skvělý lidský stroje nevznikají tak, že by přišel nějakej Impotentní Dement, zapištěl "budiž lokomotiva" a nový lesklý stroj by vyjel do světa.“
1) Kdo je to „Impotentní Dement“. Nějaký kamarád SM???
„Lokomotivy, jakož i ostatní stroje vznikají pokusem a omylem a to vesměs tak, že vycházejí z předešlých modelů anebo z předešlých nápadů.“
1) Rozhodně takto nevznikají. Bylo by to neekonomické a ani by se takto nedalo nic vyrobit. Mnohem jednodušší (a taky se to takto dělá) je nejdříve věc vymyslit a potom ji vyrobit.
„Ona ta Stephensonova Raketa byla vlastně jenom parní kotel na povoze. Ani tady Impotentní Dement nějak nebyl potřeba. To, že ji smontovali lidi z lidma vyrobenejch dílů ještě neznamená, že vznikla zábleskem ID inteligence.“
1) Rozhodně Raketa vznikla zábleskem něčí inteligence, předpokládám že Stephensonovy.
„ Ve vesmíru se prostě souhrou okolností válejí polycyklické uhovodíky a ne mosazný trubky. Princip je ale úplně stejnej. Lokomotivy vznikají něčím hodně podobným přírodnímu výběru - selektují se řekněme provozní a finační parametry - a úspěšné modely se šíří v populaci lokomotiv. Smůla :)
1) Co je to za princip, že se někde něco válí (uhlovodíky, mosazný trubky) a jak to funguje?
2) Lokomotivy ani nic jiného nevzniká „něčím hodně podobnému přírodnímu výběru“
Evidentně jsi nepochopil tu nadsázku.
Ccecil,2005-09-30 19:11:37
Ale jen tak pro pořádek,
Proč by lokomotiva nemohla vzniknout samovolně dříve než život?
Železa je všude dost a je neskonale jednodušší než ten nejjednodušší autonomní organizmus, který musel nějak vzniknout, aby přírodní výběr vůbec měl šanci začít fungovat.
SM aj
Pepa z depa,2005-09-29 21:20:40
Velký třesk tedy zjednodušeně: Vznikl tedy zhruba před 13,5 miliardami let stejnoměrným výronem hmoty z bodu do všech stran /dá-li se to tak nazvat/. Stephen W. Hawking v knize A Brief History of Time tvrdí, že kdyby jednu vteřinu po velkém třesku byla rychlost rozpínání vesmíru menší jen o jednu stotisícinu biliontiny, vesmír by se zhroutil do ohnivé koule. Astrofyzikové snad jednou mj zjistí, jestli platí teorie Velkého třesku, kde se nacházel jeho teoretický střed a jak dlouho trval výron hmoty atd , atd. Pravděpodobnost toho, že počáteční podmínky budou vhodné pro zformování hvězd -nutné podmínky pro existenci planet a potažmo i života je maximálně 10 na 27./ Davies, P. C.W. -Other Worlds s. 160 až 161./ Davies také odhadl, že kdyby se gravitační síla nebo slabá vazební síla změnily pouze o 10 na -100, život by se nikdy nemohl rozvinout /Ibid., str 168 až 169/. Existuje asi 50 fyzikálních konstant a veličin , které jsou nastaveny s matematicky nekonečnou přesností, aby mohl být nějaký život úplně možný./Davies,P.C.W. The Anhropic Principle.Particle and Nuclear Physics, 1983,č.10,s.27 a Glynn, Patrick. God: The Evidence .Rocklin :Forum, 1997, s.29 až 31./Rád bych věděl, zda jste četli či slyšeli o hypotéze, že rychlost elektromagnetických vln /světla/ postupně klesá a že v minulosti byla mnohonásobně vyšší, což, kdyby se prokázalo, by mělo obrovský význam - kdyby rozpínání vesmíru bylo zpočátku vyšší než stávající rychlost světla. Pravdivost hypotézy se nyní nedá ověřit, protože se čas měří atomovými hodinami, navíc by se muselo teoreticky ověřit chování a stav hmoty při nadkritických rychlostech větších než 300000 km/sec.
Antropicky princip a kosmologie
Archimedes,2005-09-30 13:33:34
Myslim, ze vetsina formulaci antropickeho principu je postavena na hlavu. Da se vychazet z toho: 1) vesmir, ktery v principu umoznuje nam podobny zivot, ma sve parametry nastavene vysoce nepravdepodobne. 2) jen v takovemto vesmiru muze existovat nam podobny pozorovatel 3) tedy pokud existuje nam podobny pozorovatel, MUSI vzdy dojit k zaveru, ze se nachazi ve velmi "nepravdepodobnem" vesmiru! Vzhledem k tomu, ze neni vylouceno (prinejmensim moderni fyzika dava tuto moznost), ze moznych vesmiru skutecne muze existovat neomezene mnozstvi (vetsina pro zivot, jak ho chapeme, zcela nevhodnych), vidim to jako proste reseni antropickeho principu (nebo paradoxu, chcete-li).
Rozpinani prostoru muze byt klidne rychlejsi nez je rychlost svetla. (v teorii Velkeho tresku tzv. inflacni faze rozpinani vesmiru) Neni to ve sporu s teorii relativity (vse lokalne jakoby stoji na miste, ale zvetsuji se vzdalenosti).
Mimochodem, neco jako geometricky stred vesmiru je nesmysl. At uz ma vesmir geometrii jakou chce, ve trech rozmerech nema nic jako hranici, ke ktere bychom mohli neco vztahovat (a toto se uz da pokud vim rict temer jiste).
Lokomotiva ve vesmíru
Ucholák,2005-09-28 12:00:41
Nepochybně existuje ve vesmíru parní lokomotiva. Vzhledem k tomu, že železo je základním stavebním kamenem parních lokomotiv a přítomnost železa byla vědci potvrzena…
„Je klidně možné, že život na bázi DNA poměrně vzniká rychle všude tam, kde jenom trochu může. Tomu koneckonců nasvědčuje i relativně rychlý vznik života na Zemi, v podstatě „skoro“ hned, jak Země vychladla na přijatelnou teplotu. Vesmír si ze zmatených hlášek odpůrců spontánního vzniku života zjevně nic moc nedělá.“
Je klidně možné, že parní lokomotiva na bázi železa vzniká rychle všude tam, kde jenom trochu může… Vesmír si ze zmatených hlášek odpůrců spontánního vzniku parních lokomotiv zjevně nic nedělá.
Je to samozřejmě blbost, ale rozdíl mezi molekulami železa a parní lokomotivou je zanedbatelný proti rozdílu mezi aromatickým uhlovodíkem a živou buňkou.
těžkej život lokomotiv ...
SM,2005-09-30 12:35:00
Nepochybně existují ve vesmíru rozumbradové, co mají potíže s trefnejma příměrama. Pokud by se ve vesmíru povalovali řekněme šroubky a matice, železný pláty, dráty a vůbec všechny potřebný věci ze kterejch lokomotivy jsou a který nejdou poskládat z těch existujících a lokomotivy by vznikaly spontánním opakovaným nenáhodným selekčním procesem, pak by, kupodivu, lokomotivy opravdu vznikaly všude tam, kde můžou :)
Je zajímavý, že lidem, jako je ucholák nedochází, že i ty skvělý lidský stroje nevznikají tak, že by přišel nějakej Impotentní Dement, zapištěl "budiž lokomotiva" a nový lesklý stroj by vyjel do světa. Lokomotivy, jakož i ostatní stroje vznikají pokusem a omylem a to vesměs tak, že vycházejí z předešlých modelů anebo z předešlých nápadů. Ona ta Stephensonova Raketa byla vlastně jenom parní kotel na povoze. Ani tady Impotentní Dement nějak nebyl potřeba. To, že ji smontovali lidi z lidma vyrobenejch dílů ještě neznamená, že vznikla zábleskem ID inteligence. Ve vesmíru se prostě souhrou okolností válejí polycyklické uhovodíky a ne mosazný trubky. Princip je ale úplně stejnej. Lokomotivy vznikají něčím hodně podobným přírodnímu výběru - selektují se řekněme provozní a finační parametry - a úspěšné modely se šíří v populaci lokomotiv. Smůla :)
Aromatické uhlovodíky
Ccecil,2005-09-26 18:27:14
Musím přiznat, že jsem čekal od biologa lepší znalosti chemie. Pozastavovat se nad existencí aromatických uhlovodíků a vyvozovat z jejich přítomnosti všeobecnou existenci života všude, je nádherný oslí můstek / nemaje s místním oslem nic společného/.
Ono to bude asi tím, že šestičlenný benzenový kruh je energeticky nejvýhodnější a co se týče množství cyklů, tak copak se asi stane, když "trochu" nahydrogenujete ryze anorganický grafit? A jak moc bude existence takových látek ve vesmíru vzácností?
Srovnávat to s existencí života je jako oslavovat úspěšnou cestu do Austrálie po prvních 10 metrech pochodu.
hehehe Ccecile ...
SM,2005-09-30 12:20:44
no, svatá pravda, jsou úplně úplně běžný, i když je sladký mít na to hard data ... jestli vono to nebude tak, že i ten život je vlastně docela pochopitelnej, spontánní a energeticky, chemicky, alchymisticky a čert ví jak ještě v pohodě, he? Naběhl sis na vlastní moudro, člověče :)
Překlep?
Pepa z depa,2005-09-25 00:26:15
Jak se galaxie za 3,5 miliardy let dostaly na vzdálenost 10 miliard světelných let? Počtení o polycyklických aromatických uhlovodících je na stejnojmenných stránkách /jejich vznik atd/.
stari
jirka,2005-09-25 12:56:19
Mily Pepo, autor zde zrejme pracuje se starim vesmiru 13.5mld let. Potom z informace, ze svetlo k nam letelo 10mld let jednoznacne vyplyva, ze toto svetlo zobrazuje stav galaxie prave pri stari 3.5mld let.
2 jirka:
cowman,2005-09-25 20:11:08
kdepak, je to nesmysl i pokud by bral jako stari vesmiru 13.5 mld let. Protoze za 3.5 mld let po velkem tresku mohla byt tahle galaxie maximalne 3.5 mld svetelnych let daleko od nas (kdyby se od nas vzdalovala rychlosti svetla. ale spis mnohem min) a tudiz svetlo od ni k nam by letelo 3.5 mld let (nezavisle na nasem vzajemnem pohybu - viz teorie relativity).
kdyz nad tim premyslim, tak me napada, ze pokud existuji galaxie vzdalene 10 mld svetelnych let od nas, tak musi byt vesmir stary min 20 mld svetelnych let a ne udavanych 15
hehe :)
SM,2005-09-26 00:41:41
Pepa, cowman ... se vám ty čísla nějak motaj, ne? Autoři původní textu se vskutku drží úvahy, že vesmír je starej nějakejch 13,5 miliardy let, tak si to laskavě přepočítejte :)
rozpinani vesmiru
Archimedes,2005-09-26 12:25:24
Ne, to je prave zajimave na rozpinani vesmiru - nez by k nam svetlo galaxie vznikla 3.5 miliardy let po velkem tresku doletelo, bude uz vesmir vetsi :) Rychlost svetla je podle teorie relativity (lokalne!) konstantni, ale co se meni je samotny prostor. Dokonce na rychlost rozpinani prostoru neni v teorii reltivity zadna mez. Zni to na prvni pohled jako paradox, ale zadny rozpor v tom neni.
Zbytecne rypnuti?
Araon,2005-09-24 20:05:34
Je legracni, jak si podobne clanky nikdy nezapomenou alespon drobatko rypnout do takzvanych "odpůrců spontánního vzniku života". Podle me je to zcela zbytecne a jenom to snizuje kredibilitu clanku. I kdyz mozna je to jenm zpusob, jak vyprovokovat zivejsi debatu pod clankem?
asi tak :)
SM,2005-09-26 00:37:48
Je to legrační, není to zbytečné, nesnižuje to kredibilitu a živá diskuze nikoho nezabije :)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
