Kámen úrazu perspektivního pohonu, za nějž je vodík považován,je to, že je lehký a tudíž že zabírá příliš velký objem. O jeho bezpečné ukládání se vědci snaží více než tři desetiletí. Nyní přichází dánský tým s návrhem přepravy vodíku v pevné formě, v tabletách.
Hviid Christensen, profesor na Dánské technické univerzitě se o jejich objevu vyjadřuje následovně: „Pokud byste chtěli s autem na vodíkový pohon ujet 600 km, potřebovali byste za normálního tlaku k jeho uskladnění nádobu velkou jako devět takových aut. S naším vynálezem stejné množství vodíku uskladníte v normální palivové nádrži“.
Tablety jsou bezpečné a nejsou drahé. V tomto ohledu se jedná o zcela novou technologii uskladnění plynu. Údajně lze v této podobě přenášet vodík i v kapse, aniž bychom si ohrozili vše co je poblíž. A dokonce při tom neporušíme ani žádné bezpečnostní předpisy, tvrdí Christensen.
Tablety jsou tvořeny toliko čpavkem, který se absorbuje na mořskou sůl. Amoniak(ćpavek) se tvoří z vodíku a dusíku, kterého je všude ve vzduchu dost. Dánské vodíkové tablety obsahují velké množství vodíku díky tomu, že je v nich vázán ve formě amoniaku (NH3). Tak je vodík možno skladovat po takovou dobu, po jakou je třeba. Amoniak je z tablety uvolněn pomocí katalyzátoru, ten dokáže z molekuly uvolnit volný vodík. O jaký katalyzátor jde autoři neuvádějí. Jakmile je tableta prázdná, je jí údajně možno po jednoduchém „dobití“ opakovaně použit.
Tisk začíná o technologii mluvit, jako o "vodíkových tabletách", správnější by ale možná bylo psát o "tabletách s amoniakem".
Na vývoji této technologie se podílel pětičlenný tým, všichni z Dánské technické univerzity (DTU). Pokud se ukáže, že je tato metoda opravdu tak jednoduchá a účinná, jak Dánové tvrdí, byl by to velký krok k překonání dvou největších bariér širšího uplatnění tohoto ekologického paliva – velkého objemu a nebezpečné výbušnosti.
Na uvádění do komerčního uplatnění se má s Dánskou technickou univerzitou podílet firmoa Amminex A/S.
Pramen a kontakt: Technical University of Denmark , Prof. Claus Hviid Christensen, Center for Sustainable and Green Chemistry, Department of Chemistry, Building 206, phone: +45 45252402, chc@kemi.dtu.dk
Komentář osla:
"Jen doufám, že tablety budou v sobě plyn dobře držet. V našich garážích máme s čpavkem neblahé zkušenosti."
Diskuze:
Humbuk
Kluvi,2007-03-28 18:07:30
Akurad ze ma vzdy zdvihne zo stolicky ze zas niekto nieco vyvinul na vodik (vodikovy pohon) akurad ze zakazdym vedatori zabudno povedat odkial sa ten vodik co vstupuje do systemu vezme. Neviem o nejakych naleziskach vodiku, vodik je treba vyrobit a na to je treba ENERGIA. Vodiuk je len malo ucinny prenasac energie. Rovnako ako elektrina (podla mna je ucinnejsia).
A pretoze vyrobu tej energie musi niekto zabezpecit, lenze nikto nepovedal, ze KTO. Atomove elektrarne zeleni nechcu a na solarne a veterne je tato planeta dost mala (pokial ma byt i miesto na daco ine)
Něco mi tu nehraje
Jaroslav Mikolajek,2006-05-05 11:25:26
Průmyslová výroba čpavku je vysokotlaký katalyzovaný proces. Výsledek - čpavek je docela jedovaté a smradlavé svinstvo. To, že je užitečné v mnoha dalších technologických procesech, to je jiná. Takže dokud nebudou přesnější informace, tak tomu "skladování vodíku" moc nevěřím. Pokud usuzujete podle čpavku v lahvičce z lékárničky, tak to je slušně zředěný vodný roztok (procento nemám v hlavě), ostatně už je málo známo, že použití je hlavně při píchnutí hmyzem.
požár
Pablo,2005-09-12 19:28:06
Z čistě profesního hlediska, tak 95% lidí, kteří zahynou při požáru auta, se udusí toxickými spalinami z plastických hmot použitých v obložení a izolaci. Takže jako nebezpečí pro posádku nevidím použité palivo, ale již zmiňované plasty
borax bežne v prírode
skeptik,2005-09-12 14:54:25
MilleniumCell vyvinula technológiu regulovanej výroby vodíka z boraxu. Tiež tajný katalyzátor a produkt recyklovateľný. A je to už pár rokov. Takže som tiež skeptik.
hmm
palo,2005-09-09 17:10:19
nieje to len neajky sikovny hoax? velmi neurcite a dost podivne informacie
Pramen: Universita
Josef Pazdera,2005-09-10 17:24:01
Ohoax by jít nemělo, informaci zveřejnila instituce, která v daném oboru výzkum provádí: Technical University Of Denmark. Lze ověřit nastránce: http://www.dtu.dk/English/About_DTU/News.aspx?guid=%7bE6FF7D39-1EDD-41A4-BC9A-20455C2CF1A7%7d
Že nesdělují podrobnosti, dokud nebude výzkum ukončen a neproběhne patentové řízení, nad tím se nepozastavuji. O praktické aplikovatelnosti s vámi sdílím stejné obavy. Možná se v diskusi vyjádří odborníci, kteří k danému problému mají blíže. Josef
Katalyzátor?
Ccecil,2005-09-09 09:17:54
Abych pravdu řekl, nevěřím tomu, protože rozklad amoniaku je endotermická reakce. Buď je to jinak, nebo je to kachna.
Byl bych raději, kdyby to ale byla pravda, ikdyž jsem v tomhle ohledu skeptik. Nadějné se zdají v tomhle ohledu hydridy kovů, třeba Fe, ale i u nich jsou značné technologické překážky.
mozna
Lukas,2005-09-11 01:10:28
Taky se mi to zda podivny, ale v pripade, ze produkty rozkladu budes prubezne odstranovat, tak by ta reakce mela bezet. Ted jsem se koukal do tabulek: slucovaci enthalpie pro amoniak -46kJ/mol a pro vodu -242kJ/mol. Ten rozdil by mel stacit na rozklad amoniaku i pohon motoru. Uvidime, rozhodne by to bylo skvely.
Enthalpie.
Cert,2005-09-18 17:36:39
Samotna termodynamicka uskutecnitelnost reakce nestaci. Zasadni roli hraje i kinetika. V zasade lze rict, ze za urcitych podminek muzem donutit reagovat ledacos s ledascim. Rozhodujici pro pouzitelnost budou, jak uz tady bylo myslim receno, prave ty podminky.
Gibbsova energie
jirikon,2005-09-23 08:58:54
Enthalpie není tou rozhodující silou pro směr chemické reakce, ale je jen jednou ze složek.
dG=dH-d(ST),kde
dG je rozdíl gibbsovy energie,
dH rozdíl enthalpie,
d(ST) totalní diferenciál podle entropie a teploty.
Entropie je podstatná, protože při expanzi plynu je záporná (entropie je mírou neuspořádanosti-neuspořádanost částic v tomto případe roste).
DŮSLEDEK Jednoduše řečeno: teplo vzniké při reakci je menší než spalné.
výbušný?
Tinny,2005-09-09 07:54:41
nedávno v TV ukazovali dokument, kde srovnávali benzinový automobil s vodíkovým. Oba automobily zapálili a nechali hořet. V tom benzinovém bych rozhodně nechtěl sedět. Ten na vodík dopadl o dost lépe. Rozhodně vodík v nádrži nevybuchl, ale jen vyhořel vertikálním plamenem. Z benzinového zbyl usmažený vrak, ve vodíkovém by to řidič přežil. Mimochodem Hindenburg také nevybuch, ale jen pomalu shořel...
To je sice pravda
Ccecil,2005-09-09 09:19:45
Ale vše je věc koncentrací a směsí. A namíchat výbušnou směs vodíku se vzduchem je mnohem snažší než benzinové páry se vzduchem.
Vybuch
Mums,2005-09-09 21:11:58
Takze ak mas vodik v nadrzi a do nej vnikna velmi male mnozstvo vzduchu tak ti vodik len pomaly hori. Ale ak mas dostatocne mnozstvo vzduchu tak mas velmi velku nadej na vybuch. Takze ked mas dost vzduchu tak mas aj nadej ze neptrezije vodic, ale cim je menej vzduchu tym je mensia nadej ze vodic zomrie a aj nizsia energia detonacie, alebo vodik len zhori. Ak si to nepochopil tak e-mmail mums@centrum.sk ale pohodlnejsie by bolo cez MSN Masanger.
fakt?
Tinny,2005-09-12 08:43:52
ty jsi obdobrník z oboru? Já o vodíku moc nevím, nejsem chemik. Ale Hindenburg měl vzduchu dost a nevybuchl a to zapálené auto mělo několikametrový vertikální plamen a za pár vteřin nádrž vyhořela... nevypadalo to, že hoří pomalu... benzín také nevybuchuje (leda v akčních filmech), musí být ta správná směs se vzduchem, to je pravda. Ale auto shoří beztak dokonale...
detonace?
Tinny,2005-09-12 08:49:38
nejsem si úplně jist, ale o detonaci asi hovořit nelze. Spíš jen explozivní hoření...
odbornik
mums,2005-09-18 13:03:34
Niesom sice odbornik ale o chemiu sa zaujimam a viem z nej dost a to z tym benzinom je uplna pravda ale ked mas v aute nadrz z vodikom tak podla mna ak sa do nadrze dostane vzduch tak by mala nadrz vybuchnut. Ale kedze ma vodik nizku hustotu tak podla mna by sa mal vodik dostat von z nadrze a ak by boli priaznive podmienky a dosiahol by nizku koncentraciu tak by zhorel vonku a nadrz by neexplodovala. Aapon si to tak predstabvujem. Ak sa mylim tak ma oprav ale podla mna je to tak.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
