Aravinda Chakravarti z Johns Hopkins University

Embryonální kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro medicínu bližší či vzdálenější budoucnosti. Lékaři doufají, že z nich vypěstují náhradu za zničené buňky nemocných a poraněných lidí. V poslední době se ukázalo hned několik problémů, jež komplikují cestu embryonálních kmenových buněk do praxe. Na překážku je dědictví po dřívějších kultivačních postupech, při nichž byly lidské embryonální kmenové buňky pěstovány na živné vrstvě buněk z myší kůže. Řada linií lidských embryonálních buněk získala od svých „buněčných domácích“ zvířecí molekuly a jejich uplatnění v medicíně by bylo velice problematické.

Zvětšit obrázek

Lidské embryonální kmenové buňky – při množení mutují a stávají se náchylnějšími k národovému bujení.

Dnes už je možné pěstovat lidské embryonální kmenové buňky bez myšího „podkladu“, ale třeba v USA se na práci s těmito novými „čistými“ liniemi nevztahuje finanční podpora ze státních zdrojů. Vědci se proto pokoušejí „znečištěné“ embryonální kmenové buňky „vyčistit“.

Zvětšit obrázek

Stávající linie lidských embryonálních kmenových buněk zřejmě nebudou vyhovovat a jejich sortiment nebude stačit. Potřeba tvorby nových linií je stále aktuálnější.

Nyní se objevil další problém, jehož řešení může být podstatně složitější. Tým vědců vedený Aravindem Chakravartim z Johns Hopkins University v americkém Baltimore prověřil dědičnou informaci embryonálních kmenových buněk během jejich množení a zjistil krajně nepříjemné skutečnosti. Většina embryonálních kmenových buněk je na počátku množení v pořádku. Během množení ale dochází při kopírování dědičné informace k řadě chyb. U osmi z devíti buněčných linií odhalili vědci mutace typické pro buňky nádorů. Podle stávajících představ mělo riziko podobných změn dědičné informace stoupat teprve ve chvíli, kdy se embryonální kmenové buňky měnily na jiné specializované typy buněk. Teď se ukázalo, že závažné mutace vznikají už během přípravných fází.

 

Nejmocnější muž planety …

„Není to dobrá zpráva,“ komentoval své zjištění Chakravarti pro webové stránky Nature.
Zatím není jisté, zda by se buňky s poškozenou informací v těle pacienta skutečně vyvinuly v nádor. Chakravarti ale doporučuje, aby se vědci soustředili na využívání „čerstvých“ embryonálních kmenových buněk, které za sebou ještě nemají příliš mnoho cyklů buněčného dělení a mají dědičnou informaci v relativním pořádku. Zároveň se přimlouvá za genetické testy embryonálních kmenových buněk před jejich použitím.

… ani Svatý otec s tím asi nic nenadělají.

Roger Pedersen z University of Cambridge nevnímá výsledky Cjhakravartiho studie jako alarmující. Podle něj je důležité, jak si všechno přebereme. Pedersen považuje za dobrou zprávu, že čerstvé embryonální kmenové buňky jsou z hlediska nenarušenosti dědičné informace v pořádku. Dodává, že vědci a lékaři budou potřebovat nové a nové „čerstvé“ buňky pro další výzkum i případné klinické zkoušky. Postoje Bushovy administrativy, papeže a dalších odpůrců embryonálních kmenových buněk se zdají Pedersenovi ve světle současných zjištění neudržitelné.
 
Pramen:  Nature Genetics