O prionech se toho už napsalo i na stránkách Osla dost a dost. Jsou to bílkovinné částice, které získají změnou tvaru molekuly nové vlastnosti.  Odolávají rozkladným enzymům, navozují změnu tvaru u dalších původně „zdravých“ bílkovinných molekul a ničí nervovou tkáň. U širokého spektra savců vyvolávají priony smrtící a nevyléčitelná onemocnění označovaná jako spongiformní encefalopatie.

Jeden z klíčových problémů boje s priony je obtížnost jejich detekce. Většinou se je daří spolehlivě prokázat teprve ve vzorcích mozku, jež z pochopitelných důvodů nelze odebrat za života lidského či zvířecího pacienta. A protože nikdo nemůže u živého tvora říct, jestli je nakažený nebo ne, nelze s dostatečným předstihem zahájit léčbu u lidí a u zvířat se přistupuje k preventivnímu vybíjení ve stádech, kde se vyskytl nakažený kus.

Claudio A. Soto, Ph.D., profesor neurologie na University of Texas

Tým vedený chilským biologem Claudiem Sotem působícím na University of Texas v americkém Galvestonu využil k detekci prionů v krvi vlastní čtyři roky starou metodu založenou na množení prionů ve zkoumaném vzorku. Do vzorku se přidá malé množství zdravého „nezašmodrchaného“ proteinu a nechá se působit. Pokud vzorek obsahuje priony, začne se dodaný protein podle nich „šmodrchat“ a měnit na další priony. Ty vytvářejí shluky, které jsou ve vzorku rozbity působením ultrazvuku. Vzniknou tak malé částečky prionů. Když se pak do vzorku přidá další porce „zdravého“ proteinu, dochází k tvorbě prionu kolem každé nově vzniklé prionové částečky. Vzniknou nové shluky prionů, které se opět rozbijí ultrazvukem. Tak se může pokračovat donekonečna. Ve vzorku, kde bylo původně jen malé množství prionu neodhalitelné stávajícími testy, se nakonec priony namnoží tak, že je lze snadno odhalit. Ve vzorku, který priony neobsahoval, se dodaná bílkovina nemá podle čeho „šmodrchat“ na nové priony. Takový vzorek zůstává i po mnoha „kolech“ procedury stále „čistý“.

Soto nasadil tento proces na vzorky krve od křečků trpících prionovou chorobou. Množení prionů probíhalo v nově sestavené aparatuře, která pracuje automaticky a během 70 hodin provede 140 cyklů množení prionů. Když Soto prohnal krevní vzorek dvěma takovými analýzami o 140 cyklech, odhalil asi polovinu nakažených zvířat. Po šesti analýzách stoupla spolehlivost testu na 89%. Ani v jednom případě neoznačily testy za nakaženého zdravého křečka.

Soto je přesvědčen, že během šesti měsíců adaptuje metodu na analýzy lidské krve. Její prověření a uvedení do praxe ale bude trvat mnohem déle. Verdikt „nakažen priony“ bude muset lékař vyslovit s velice vysokou jistotou.

Pramen: Nature Medicine