Osm hodin spánku denně. Podle fyziologů optimum, podle mnoha z nás jen nedostižný sen.

Bez spánku se nedá žít. Určitou dobu člověk vydrží, ale pak to s ním jde rychle s kopce. Delším nevyspáním se dá snadno propracovat i k halucinacím. Ne nadarmo je jednou z nejúčinnějších výslechových metod neustále udržování vyslýchaného člověka v bdělém stavu.

Ani chronické nevyspání nezůstává bez následků. Slábne nám imunitní systém, svaly po námaze obtížněji regenerují, nesoustředíme se, paměť nám vynechává.

Občas si ale neporučíme.

Notoričtí nevyspalci si koledují o vysoký krevní tlak, kardiovaskulární choroby, cukrovku. Lékaři popisují chronické nevyspání jako batoh, který máme na zádech a do něhož nám místo každé chybějící hodiny spánku přibude těžký kámen. Kamínek po kamínku, hodinka promarněných šlofíků po hodince – a nakonec se z toho sesypeme.

Akutní potřebu spánku lze zahnat kofeinem nebo amfetaminy, ale ani ty nejsou všemocné. Zajímavé vyhlídky pro všechny, kdo nemohou nebo nechtějí prochrnět svých osm hodin denně, přinášejí výsledky výzkumu provedeného týmem Sama Deadwylera z Wake Forest University v severokarolínském Winston-Salemu.

Vědci nejprve připravili pokusným makakům tak rušný program, že opice více než 30 hodin nezamhouřily oko. Pak podrobili duševní čilost makaků testu počítačovou hrou.

Když se nám to povede za volantem jedoucího automobilu, může to dopadnout i takhle.

Opicím nejprve ukázali na krátkou dobu na monitoru obrázek a pak jej s prodlevou promítli na obrazovku  spolu s jinými obrázky. Pokud opice našla ve skupině obrázků ten pravý z předběžné ukázky, dostala odměnu v podobě kalíšku se sladkým džusem.

Nevyspalé opice rychle zapomínaly a nebyly s to vzpomenout si, jaký obrázek viděly v předběžné ukázce. Často pak vybíraly obrázek ze skupiny metodou pokusů a omylů. Pokud ale nevyspalé opice užívaly preparát zvaný ampakin, vedly si v testu aspoň tak dobře jako kdyby se vyspaly do růžova.

Ampakiny se vážou na tzv. AMPA receptory, speciální vazebné bílkoviny na povrchu nervových buněk. Když se na tyto receptory naváže přenašeč nervových vzruchů glutamát, otevřou se v nervovém zakončení iontové kanály a neuron předává vzruch. Ampakiny dovedou prodloužit dobu, po kterou jsou iontové kanály na nervové buňce otevřené.

 

Řešení snad nabízejí ampakiny, léky,které byly vyvíjeny proti Alzheimerově chorobě.

Díky tomu si mohou nervové buňky předávat zesílený signál. To se projeví zlepšením funkce mozku.

Sledování aktivity mozku ospalých opic ukázalo, že jim klesá aktivita v některých částech mozku, především pak oblasti zodpovědné za řešení úloh, při nichž je zapojena paměť. Pokud ale ospalá opice dostala ampakin, zvýšila se činnost právě těchto utlumených center. Zdá se, že ampakiny by mohly za určitých podmínek pomoci lidem zvládnout následky nevyspání. Alespoň pokud jde o obnovu plné funkčnosti unaveného mozku.

Na druhé straně ale asi nebude v dohledné době možné celé dny a noci nespat a cpát se místo toho pilulkami ampakinů. Jak jsme si už vysvětlili, nedostatek spánku má neblahý účinek nejen na mozek, ale i na další části těla. A ty ampakiny před následky nevyspání neochrání.

Pramen:  PLoS Biology