Čelist denisovana Penghu 1. Kredit: Yousuke Kaifu.

Je to fantastický příběh z geopoliticky žhavé části světa. Před desetiletím byla ze dna mělkého oceánu v Tchajwanském průlivu mezi Peskadorskými ostrovy (anglicky Penghu) a Tchaj-wanem vylovena rybářskou sítí společně s dalšími kousky pleistocenní fauny podivuhodná čelist z lidské linie.

Takumi Tsutaya. Kredit: SOKENDAI.

Jmenuje se Penghu 1 a donedávna byla paleontologickou záhadou. Při vylovení z mořského dna do značné míry postrádala kontext a veškeré pokusy o vytažení DNA skončily neúspěchem. Takumi Tsutaya z dánské University of Copenhagen a japonské Graduate University for Advanced Studies (SOKENDAI) a jeho kolegové přicházejí se zásadním průlomem, který udělal z čelisti Penghu 1 nesmírně cennou záležitost.

Tsutaya a spol. nepoužili analýzu DNA, nýbrž paleoprotemiku, čili analýzu pravěkých proteinů. Vytáhli proteiny z kosti a ze zubní skloviny čelisti Penghu 1 a prohnali je metodami jako hmotnostní spektrometrie. Po odstranění možných nečistot a podezřelých molekul získali kusy 22 proteinů, které zahrnovaly 2 218 aminokyselin. Na tom už bylo možné udělat fylegenetickou analýzu, která ukázala na – muže denisovana.

Peskadorské ostrovy. Kredit: Wing1990hk, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Je to bomba. Není tajemstvím, že v tuto chvíli známe méně fosilií denisovanů než prstů na obou rukou, a že jsou velice skromné, což je ještě slabý výraz. Našly se v legendární Denisově jeskyni na Altaji a ve vysokohorské jeskyni Baishiya v Tibetu. Pak existuje jeden poněkud sporný zub z jeskyně v Laosu. Veškeré další stopy po denisovanech jsou v DNA. Hodně denisovanské DNA v sobě mají lidé na Papui-Nové Guinei a původní Austrálci.

Čelist Penghu 1 je tím pádem nejúplnějším kusem denisovana, který máme k dispozici. U kosti vytažené sítí z moře je pochopitelně poněkud problematické datování. Stáří Penghu 1 se odhaduje na 10 až 190 tisíc let. Na čelisti je vidět, že denisované měli větší stoličky a masivnější čelist než neandrtálci, s nimiž se evolučně rozešli někdy před 300 až 400 tisíci let.

Laik jen žasne, jak šťastný nález jedné čelisti nakreslí obrázek situace lidské linie na sklonku středního a pozdním pleistocénu. Ukazuje se, že v té době v Eurasii spolu žili neandertálci a tak trochu neotesaní denisované, kteří možná vypadali jako neandertálci, jak jsme si je představovali před mnoha lety.

Video: The Ancient Human Species With A Missing Body

Literatura

Science Alert 11. 4. 2025.

Science 388: 176–180.