Re: Příliš dbáme vlastních zájmů

J P77,2025-04-09 19:48:39

Nějak nevidím souvislost s tím dronem, ale odpovědět umím. Hmyz likvidují pomalu postupně hlavně chemikálie na polích jako např pesticidy. Zemědělci to kvůli konkurenci sami těžko zruší, tak asi jediná možnost je kupovat jen bio potraviny. Prej jsou u nás o hodně dražší než třeba v Německu, protože se tady málo kupují, tak asi se to vyřeší teprve až se budou kupovat hodně. Oni pak nemusí nechat pole jen tak sežrat hmyzem, ale maj i nějaký bio postřiky a jiný způsoby.

Odpovědět

Re: Re: Příliš dbáme vlastních zájmů

D@1imi1 Hrušk@,2025-04-10 10:38:38

Souvislost asi taková, že silné světlo přitáhne hmyz ze širokého okolí a dron ho potom rozseká svými rotory. Jestli by to tak skutečně fungovalo, nevím, protože pod dronem bude hmyz odfukován pryč a shora zase hmyz reflektor neuvidí.

To biozemědělství není žádná výhra. O co víc se škůdci na poli biozemědělce namnoží, o to víc pesticidů musejí sousední zemědělci použít. Částečné řešení je spíš zmenšit plochu intenzivně využívaných polí (třeba tím, že se přestane přidávat biosložka do paliv).

Odpovědět

Re: Re: Re: Příliš dbáme vlastních zájmů

F M,2025-04-10 11:45:03

Taky bych souhlasil, nahradit remízky, větrolamy, proložit pruhy dřevin, klidně alespoň sadů. Jenže je to o penězích, již dnes lidé kňučí, že dotace do zemědělství jsou příliš velké, toto vše bude ztrátové (zvlášť s posunem cen všeho ostatního oproti zemědělské produkci).
Bio zemědělství (skutečné, ne to PR v supermarketech), kromě dobrého pocitu těch co si to mohou dovolit nic neřeší. Výnosy, byť zajištěné tím, že vše okolo je stříkáno a tím zajištěna ochrana toho konkrétního pole, jsou zlomkové. Tudíž pro produkci jsou potřeba násobné plochy, které ani neexistují a pokud by ta políčka byla všude (kdo by se o to staral a kde by se pěstovaly suroviny pro ty chvilku účinné postřiky), tak by nebyla úroda prakticky žádná, protože by to nemoci a škůdci zničili. V reálu to funguje podobně jako ta fotovoltaika (ještě hůř, ty soláry se alespoň teoreticky (jen teoreticky) dají zálohovat), pokud se to týká malé části vtroušených, naddotovaných políček (další oblast kde se dotuje střední třída), vypadá to skvěle negativa se schovají cena našidí, ale pokud by to mělo zabírat podstatný kus produkce, tak se začnou vršit problémy.
Samozřejmě, dnes jsou v kurzu bezpečnosti, ona existuje i ta potravinová (aby vůbec bylo co a v rozumné kvalitě jíst (pro všechny ČR i globálněji)). Stejně jak s tou energetickou, dokud vše funguje nikdo (ekonomové, politici zastupující movitější, ti si to přece "koupí, koupí"), nevidí problém, teprve až se nějaký vyskytne, nebo alespoň hrozí, tak najednou jsou všichni "odborníci".

K té "lampě" z jaké vzdálenosti to dokáže produkovat tepelně upravené proteiny budoucnosti?

Odpovědět

Re: Příliš dbáme vlastních zájmů

David Jelínek,2025-04-10 14:32:06

Pane Františku. Už mnohokrát mě tu nějaký komentář nadzvedl ze židle, ale od odpovědi mě odradila nutnost registrace. Tak vám gratuluji, donutil jste mě. Tohle klišé o čistém skle auta v létě po x kilometrech jsem slyšel nesčetněkrát v různých obměnách a vždy když to bylo vyřčeno osobně, zeptal jsem se: ¨a mohl bych ho vidět¨?
Je to totiž nebetyčná lež. Nezpochybňuji, že ubývá určitých druhů hmyzu. Např. motýle. Ale to že by někdo dojel v létě se sklem čistým nebo výrazně čistším než v minulých letech je naprosto vyloučeno.
Od r. 2008 jezdím na motocyklu. A právě po těch cca 50-70 km zastavuji abych se protáhl a taky abych umyl hmyz ze štítku helmy. A garantuji vám, že je ho tam požehnaně. Na jaře bývají období, kdy se zrovna rojí nějaká havěť a to musím stavět už po cca 30 km. Jinak bych prakticky neviděl. Pro upřesnění pohybuji se zejména po cestách Jižní Moravy.
Moje první letošní vyjížďka proběhla 9.3. Do léta daleko, po návratu bylo rozhodně co umývat jak z helmy, tak motocyklu.
A že by v dobách našich otců bylo hmyzu mnohem víc, se mi zdá taky nepravděpodobné. Slyšel jsem od starších hodně motorkářských historek, ale že by museli stavět co 15 km na čištění brýlí mezi nimi nebylo.
Příštího člověka co mi řekne, že hmyzu ubývá a je to vidět na skle našich vozidel, donutím mi tu helmu vyčistit vlastním jazykem :))

Odpovědět

Re: Re: Příliš dbáme vlastních zájmů

František F,2025-04-10 15:52:11

To je pro mně významné vyznamenání, Vaše registrace.
Auto jsem řídil před mnoha lety, tehdy bylo hmyzu na skle moc a moc. Kdežto v posledních desetiletích pozoruji jen čistá skla busů před řidiči. Jsou lidé, kteří přitahují komáry a jiní ne.
Je to tedy subjektivní, auto na vyzkoušení v létě si však pořizovat nebudu.
Příklady:
30. října 2017, http://veda.instory.cz/98-v-nemecku-zmizely-tri-ctvrtiny-vseho-hmyzu-nikdo-vsak-nevi-proc.html
Pětadvacetiletá studie v Německu prokázala, že na jeho území kleslo množství hmyzu o 75 %.

11. 2. 2019, https://blisty.cz/art/94475-drasticky-pokles-mnozstvi-hmyzu-vazne-ohrozuje-zivot-na-teto-planete.html
Více než 40 % přírodních druhů hmyzu upadá a třetina je ohrožena, zjistila analýza. Rychlost likvidace hmyzu je osmkrát rychlejší než rychlost likvidace savců, ptáků a plazů. Celkové množství hmyzu každoročně klesá o 2,5 %, což znamená, že do sta let by hmyz mohl z této planety zmizet.
Kolaps populací hmyzu byl nedávno zaznamenán v Německu a v Portoriku, avšak nová studie silně naznačuje, že krize je globální. Vědci píší: "To, co se děje s hmyzem, potvrzuje, že šestá velká likvidace biologických a přírodních druhů na této planetě zásadním způsobem začíná ovlivňovat životní formy na této planetě."
Tato analýza, která vyšla v časopise Biological Conservation, varuje, že hlavní příčinou likvidace hmyzu je intenzivní zemědělství, zejména přehnané používání pesticidů. Důležitými faktory jsou také urbanizace a globální oteplování.

Jak ubývá hmyz v Česku za posledních 30 let
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/hmyz-motyly-vcely-vymirani-intenzivni-zemedelstvi-ohrozeny-druh.A190415_100055_domaci_niv
Zdroj: Jaro Jaroměř
Denní motýl: ze 161 druhů jich 17 vymřelo a 74 je ohrožených.
Včely: z 838 druhů jich 146 vymřelo a 370 je ohroženo.
Vosy: z 207 druhů jich 41 vymřelo a 98 je ohrožených.

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/595313/zmizi-ze-sveta-hmyz-ubytek-je-alarmujici-odbornik-radi-jak-pomoci-zamezit-zkaze.html
Každý rok na světě zmizí 2,5 % z celkového objemu hmyzu. Podle Šípka je to alarmující stav. „Hmyz má nějakou ekologickou roli a bude chybět,“ vysvětluje. Vědci to podle něj zjistili dlouhodobým pozorováním, které prováděli téměř 30 let. Do přírody umístili pasti a každý den sledovali, kolik hmyzu pochytají.
Na začátku pozorování to bylo každý den v průměru 10 gramů. Postupně se ale množství začalo snižovat a nyní pasti chytají jen 2 gramy hmyzu denně. Je to jeden z nejsolidnějších důkazů, který k úbytku hmyzu existuje.

17. 2. 2019 https://www.seznamzpravy.cz/clanek/za-sto-let-z-planety-zmizi-veskery-hmyz-musime-zacit-pracovat-s-nasimi-lesy-rika-entomolog-66247
Každoročně na planetě zmizí 2,5 % hmyzích druhů a pokud to tak bude pokračovat dál, za 100 let nebude na Zemi jediný kus hmyzu, což bude mít fatální vliv na životní prostředí a také na lidstvo. S takovými závěry přišli výzkumníci Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v Sydney a Kris Wyckhuys ze zemědělské univerzity v Pekingu, kteří své poznatky publikovali v odborném časopise Biological Conservation. Široké veřejnosti jejich výzkum představil britský deník The Guardian.

Odpovědět

Re: Re: Re: Příliš dbáme vlastních zájmů

F M,2025-04-11 13:59:51

Omluva ostatním, za to že se ti tu tak roztahuje mimo téma.
Nebudu se s vámi přít, že hmyzu (spíše druhů) ubylo. Ale házet většinově na intenzivní zemědělství je nesmysl (ČR a okolí). To přední sklo je také nesmysl, záleží na konkrétním období a hodině, vlhkosti a podobně. Minimálně je tam posun v době kdy lidé jezdí, v zimě, v létě když svítí slunce hmyz ve větším množství nelétal a nelétá, mezi většími poli je jeho výskyt omezený spíše na polní práce. Pokud jedete když se něco rojí, nebo obecně vlhké, tmavé, teplé podmínky tak ho nasbíráte až až. Ještě dorozvedu.
Ty zdroje jsou minimálně pochybné. Většina kopíruje stejnou zprávu, kdy hmyz do 100 let zcela vymře, to je očividná hloupost. Otázka zní, nakolik se dá věřit prohlášení vědce který je schopen vypustit tuto perlu (někde se uvádí, že chtěl alarmovat). Samozřejmě je možné, že jeho prohlášení někdo ještě vylepšil a následně se šíří ta jiná verze, ovšem to na věrohodnosti těch článků nepřidá.
Další opakovaná věc, která je i v kupodivu dohledatelné práci, z toho článku na idnes, která se týká prakticky výhradně neonicotinoidů. Poukazuje se na období "staré" (-25-30 let) kdy se zavedly ty neonicotinoidy (vysoce účinný likvidátor hmyzu), v různých těch odkazech pro ČR, Německo, Británii i svět. Nevím jak ve světě, ale v EU (tehdejší i Británie), bylo dávno zrušeny a omezeny. Pamatuji si, že tu byly problémy se včelstvy. A ty další vývody, zdroje z těch článků už se přímo dohledat nedají.
Z těch blistrů je ještě odkaz na The Guardian (bohužel jsem to zavřel a už to chce přihlášení), z toho je pár odkazů (sám na sebe), nebo na ty práce výše Německo, Británie hmyz vymře.
Blesk, nepodařilo se mi odmítnou partnery, tak jen co jsem zahlédl než vyskočila tabulka. Samozřejmě hmyz vymře. Ten kousek lesa který koupily ti výzkumníci, je jednoduše ovlivnitelný vzorek. Stačí drobná změna v okolí (les se omladí, vykácí, vyschnou kaluže/podmočeniny a je po hmyzu.
Dost se to hází na oteplování, tam zase záleží na tom jak si to kdo poskládá. V jedno tom článku je odkaz na výzkum, kde se mnoho desetiletí sleduje několik druhů motýlů. Jenže to, že ubude zrovna těchto druhů neznamená, že klesá množství a diverzita, pokud se sem stěhuje jiný hmyz (nevím, ale asi to zcela kompenzováno nebude) a tento zase jinam.
Pravda, že pokud se to bere na celou planetu, tak jsou místa kde hmyz dramaticky ubývá vlivem intenzivního zemědělství, ale to je hlavně jeho rozšiřováním, ale to jim nikdo v rozvinutém světě nemůže mít za zlé.
Zkrátím to, v jednom z těch článků (spíš ve víc jen to nepíší) je to množství hmyzu bráno přímo na té zemědělské půdě (ano proto taková dramatická čísla. Ve výzkumech (z hlavy odkaz nedám), je jádro toho problému (u zemědělství) právě zde. To ekozemědělství vychází pro přírodu lépe než klasické, pouze pokud je podstatně menší výnos. Přesněji, kromě rostlin (plevele a hran polí), nemá smysl pěstovat něco "ekologicky" s ohledem na přírodu (hmyz, ptáky, atd) pokud není intenzita velmi nízká (ano ono i to ekozemědělství je škodlivé) a s tím i výnos zlomkový (poloviční a méně). S tím, že na "hranách" je to i v tom klasickém intenzivním zemědělství slušné. Pro včely a hmyz na tunu produkce dokonce pozitivní. Takže, při rozumném intenzivním hospodářství (zelené hnojení, střídání plodin a další věci které se většinou (ČR) dějí), s rozšířením nějakých těch větrolamů, remízcích, rozumných postřicích (to se také děje), umožňuje to intenzivní zemědělství mít nějakou nevyužitou krajinu. No a to jsme tam, jak ji co nejlépe (levně) využít.
Další věc je, že se EU snaží neustálým prodražováním snížit spotřebu, především masa, hovězího a mléčných výrobků (výhledově velmi). To je s tím spojeno, právě při stejné produkci/spotřebě, to poškození přímo na poli a těsném okolí výrazně nesnížíte a ta výroba se prodraží (to jednoznačně). Stejně tak ti neustále prosazování drobní zemědělci, ti samozřejmě budou dražší, a ten poměr poškození na tunu produkce také lepší nebude, ale budou pro ty co si to mohou dovolit (nebo jim to někdo zadotuje) luxusni doplňky, sezónní zelenina a tak.
Začnu z okolí, podle mne obrovský nešvar, který se právě týká těch posledních desetiletí, vše se furt seče. Lidi jak blázni neustále bzučí sekačkami, silničáři, i ti zemědělci třeba v sadech. Prakticky neexistuje lokalita kde by mohly byliny prospívat. Ty pole zde jsou dlouho, řepka je plodina menšinová a pro pole ve srovnání s ostatními prospěšná (pokud nejedete zkratkou řepka-Babiš-fuj), úbytek diverzity sleduji právě mimo pole. Další jsou lesy, ty lýkožroutové farmy jsou tu také poměrně dlouho (ve srovnání s těmi články), takže nová je ta kalamita a vysoušení (otevřením slunci a větru) a vyřezávání/čištění těch okrajů a náletových kousků.
Obrovský problém jsou dotace. U toho vysoušení, tam jdou obrovské prostředky do vysoušení (odvodňování) lesů. Různé lesní cesty se asfaltují, zpevňují (obrovská množství), dělají se okolo hluboké příkopy voda se odvádí, naváží se spousta sterilního materiálu (vznikají rumiště), je to zneužito i u mokřadel (neoficiálně/nechráněných), hluboké odvodňovací kanály pro "ochranu" těch cest. Na straně druhé rybníky (alespoň okolí, přechod jižní Morava Vysočina Slezsko), zabírají často nejcennější lokality, mokřadla/rozlivy a samozřejmě jsou zeširoka sekány. V okolí takto "zkulturněly" celá údolí.
Přidejte tam invazní druhy, jak rostlin, tak hmyzu (mandarínky), "farmy" na přirozené druhy, třeba ty pozůstatky po kůrovci. Řekl bych, že tam bude i vliv černé zvěře (uznávám také to dnes také funguje jako farma, jen myslivců).
Jak jsem psal na začátku, ten pokles jak diverzity tak množství nezpochybňuji, jen ta čísla z těch odkazu jsou vytržená z kontextu až mimo. Ten odkaz na zemědělce, je "levný" a sbídou polopravdivý, ty změny (za poslední desetiletí (ČR) jsou spíš v dalších věcech a zdaleka ne tak dramatické. U zemědělců spíše dochází k drobnému lepšení. Osobně hlavní rozdíl vidím v množství vos, co by predátora, těch za posledních pár desetiletí ubylo velmi, jenže tam právě ještě může být ten doběh těch zakázaných postřiků a nástup těch invazních druhů (možná nemoci, beru jen jejich množství). V okolní přírodě (vesnice,r desítky kilometrů na kole) i jinde (ČR ale stále spíše Morava Slezsko) se pohybuji často a relativně dlouho déle než ty výzkumy. A to zhoršení je opravdu právě mimo ta vlastní pole, částečně to v těsném okolí může být dostatkem živin. Ke konci komunismu když přestaly meliorace, tak se okolí začalo velmi lepšit, o všechny různé meze a remízky a vůbec okolí se přestali lidé starat a diverzita se lepšila/šířila, potom přišli dotace a zase se to rozooralo/začalo obhospodařovat. Poslední rána přišla v poslední době, všichni se najednou snaží starat o okolí, zkrášlují ho. Čti sečou jak šílení, "betonují", zahrádkaří (ale ne tak jak se to dělalo dříve, nýbrž čistě/kultivovaně (neekologicky, daleko horší dopad na tunu produkce než ti zemědělci)), vylepšují a teď již opravdu zbývá jen pár chráněných luk a mokřad.

Odpovědět

Re: Příliš dbáme vlastních zájmů

Karel Rys,2025-04-11 15:25:10

Řekl bych, že dnešní auta jsou také o dost aerodynamičtějších tvarů, takže si dovedu představit, že část hmyzáků se na předním skle nerozplácne, protože ho "obtečou".

Odpovědět

Re: Re: Příliš dbáme vlastních zájmů

D@1imi1 Hrušk@,2025-04-11 16:20:13

Vzduch obteče, hmyz se rozplácne, protože má větší hybnost než stejný objem vzduchu (vzduch snáze změní směr). Když to převedu ad absurdum, znamenala by lepší aerodynamika i menší počet chodců napláclých na čelním skle :)
Lepší aerodynamika aut spočívá především v tom, že proudění vzduchu kolem karoserie (pod ní, nad ní a zejména vzadu...) je laminární a ne turbulentní.

Jinak když jsem před pár lety častěji jezdil po dálnici, hmyzu na skle bylo požehnaně. Myslím, že hlaně v podvečerních hodinách.

Odpovědět

Re: Re: Re: Příliš dbáme vlastních zájmů

Martin Novák2,2025-04-11 19:35:44

Není tak úplně pravda, záleží taky na úhlu náběhu který u dnešních plošších skel výrazně menší než kdysi. Právě laminární proudění kolem celé karoserie vytlačuje lehčí hmyz mimo sklo, můžete vidět u sněhu který se za jízdy skla ani nedotkne.
Hmyzu je asi tak stejně, to že má pan František přední sklo čisté je způsobeno především tím že jak sám říká dnes už autem nejezdí. A je veliký rozdíl jestli jedete autem v šest ráno do práce a v šest večer domů a nebo v 10 autobusem do města a ve dvě domů.

Odpovědět

Re: Re: Re: Re: Příliš dbáme vlastních zájmů

D@1imi1 Hrušk@,2025-04-11 22:17:42

Souhlasím, že vliv ten způsob obtékání na předměty v okolí má, akorát to není tak přímočaré, že by lepší aerodynamika nutně znamenala méně hmyzu na čelním skle. Ten vliv navíc bude významný jen u nejdrobnějšího hmyzu. Mouše nebo berušce moc nepomůže.

Nevšiml jsem si, že by nejnovější auta měla zřetelně šikmější čelní sklo než auta z devadesátek. Ještě starší auta měla sklo kolmější, ale tenkrát se zase jezdilo mnohem pomaleji, tak to nesrovnávám. Z hlediska aerodynamiky je zajímavé srovnání Lamborghini Countach s Octavií 4. generace. Countach má téměř vodorovné čelní sklo a výšku x šířku 107 x 200 cm. Octavia má čelní sklo normální a výšku x šířku 147 x 183 cm. Podle čelního profilu a celkové vizáže by člověk laickým okem usoudil, že Countach má aerodynamiku lepší, ale je to přesně opačně. Koeficienty odporu vzduchu mají 0,25 vs. 0,42 ve prospěch Octavie. Countach je placatý hlavně kvůli designu a nízkému těžišti, aerodynamiku má mizernou.

Odpovědět