Paleogenetičtí mágové Colossal Biosciences vzbudili letos v březnu rozruch se „srstnatými myšmi“ (woolly mouse). Jsou to myši, které editovali, čili editorem CRISPR přepsali DNA na rekordních osmi místech genomu tak, aby získaly vybrané znaky, které známe z genomu mamuta srstnatého. Experiment byl úspěšný, myši roztomilé a veřejnost udivená.
V té době ale nikdo kromě pár zasvěcených netušil, že Colossal Biosciences už zašli ještě podstatně dál. V pondělí 7. dubna ohromili svět, který je momentálně sevřený strachy z ekonomického šílenství Bílého domu, tím, že se jim už loni 1. října (2024) narodila vlčata Romulus a Remus a zhruba o 2 měsíce později malá vlčice Khaleesi. Stejně v případě „srstnatých myší“ jde o editované, v tomto případě řekněme „zpravlkovatělé“ vlky.
Colossal Biosciences nejprve vytáhli DNA ze dvou vhodných fosilií pravlků obrovských (Canis dirus, případně Aenocyon dirus, anglicky Dire wolf), sestavili genom a porovnali ho se známými genomy příbuzných psovitých šelem. Vytipovali si významné rozdíly a pak prolomili zmíněný vlastní rekord s celkem 20 editovanými místy. Editovaná buněčné jádra vložili v rámci klonování do dárcovských vajíček a tím vytvořili embrya, která donosily fenky domácích psů. Po příslušné době se narodila vlčata.
Pravlk obrovský je fascinující záležitost. Nejde přitom jen o to, že inspiroval zlovlka ze Hry o trůny. Pravlk byl zřejmě největší v přírodě žijící psovitou šelmou všech dob. Žil v Severní a Jižní Americe, v době před asi 1,8 miliony let až asi 8 tisíci let. Vlastně nebyl o tolik větší než dnešní vlk, spíše byl mohutnější. Největší pravlci mohli vážit tak kolem 100 kilogramů. Kolem jeho vymření se vedou obvyklé spory, ale jako v řadě dalších případů si lze jen obtížně představit, že by v pohodě přežil desítky ledových a meziledových dob a pak najednou, jako na potvoru, vyhynul kvůli klimatu v době, kdy tam dorazil člověk.
Colossal Biosciences drželi „zpravlkovatělé“ vlky v tajnosti a čekali, až vyrostou. Povedlo se a je to skvělý úspěch. Který nijak zvlášť nesnižuje ani to, že zatím v žádném případě nejde „vzkříšení“ pravlků. Ti se od dnešních vlků lišili na úrovni genomu mnohem, doopravdy mnohem víc než jenom zmíněnými dvaceti editovanými místy. Tvrdit opak je jako vzít si černé brýle s rozhalenou košilí a vydávat se za Elvise.
Úspěch tkví v něčem jiném. Romulus, Remus a Khaleesi jsou technologičtí demonstrátoři. Ukazují, že editování dnešních druhů funguje. Také jsou do jisté míry pravlkům podobní. V zásadě nic nebrání tomu, aby se časem narodili prakticky kompletní pravlci, pokud je k dispozici kompletní genom. Colossal Biosciences také v rámci tohoto experimentu vyzkoušeli novou a méně invazivní metodu klonování, která využívá endoteliální progenitorové buňky (EPC), jaké lze snadno získat z krve. Mimochodem ji použili i na dnes velmi ohrožené vlky rudohnědé (Canis rufus) a udělali čtyři vlčata. Co asi Colossal Biosciences upečou příště?
Video: No Longer Extinct? Colossal Biosciences' Dire Wolf Project
Literatura
Kritičtější postoj k výsledkům Colossal Biosciences v podcastu Jaroslava Petra (zde).
Po klonech přicházejí semi-klony
Autor: Josef Pazdera (28.06.2012)
Proč se klon kočky nepodobá své předloze?
Autor: Jaroslav Petr (12.10.2012)
Klony klonů mohou mít klony
Autor: Josef Pazdera (07.04.2013)
Dokonalé klonování lidí - jak prosté
Autor: Jan Zikmund (06.02.2014)
„Mužské“ histony mohou usnadnit klonování
Autor: Jan Zikmund (08.02.2014)
První klonovaný kytovec
Autor: Jan Zikmund (01.04.2014)
Startup Colossal plánuje oživit mamuta genetickým editorem CRISPR
Autor: Stanislav Mihulka (16.09.2021)
Colossal Biosciences ohlásili návrat vakovlka do deseti let
Autor: Stanislav Mihulka (20.08.2022)
Záměr startupu Colossal Biosciences vzkřísit blbouna vyvolal rozruch
Autor: Stanislav Mihulka (26.02.2023)
Diskuze:
chovani
pavel houser,2025-04-09 17:09:31
fascinujici... jak se asi budou v zajeti chovat treba ve srovnani s bilym arktickym vlkem? nebo zrovna na tom se ty provedene geneticke zmeny neprojevi? mohli bychom mit take prawolfdoga, krizenim se psem... taky, neobvlivni to, ze donosi fenka, pak velikost, ze budou mensi?
Co nás čeká
Jiří Macek,2025-04-09 07:11:29
Až jednou něco takového uteče do přírody a začne se množit, bude to větší průšvih než s těmi nepůvodními druhy v Austrálii.
Re: Co nás čeká
Standa Vilím,2025-04-09 11:14:57
Zakalkuloval jste do svých obav i zástupy chtivých myslivců bažících po takové trofeji?
pravlkovlk
Martin Smatana,2025-04-08 22:54:06
Krásne zvieratá, tie pravlkovlky. Ale treba ich "upiecť" viac, aby sa mohli množiť a nezdegenerovali z príbuzenské párenia.
A co asi Colossal Biosciences upečou příště? Objednávam si Lepidodendron vytvorený zlepidodendrovatením šidlatky Isoetes :) A palmu mrazuvzdornú do -50°C.
Re: pravlkovlk
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-09 10:46:06
V první řadě bych se ptal, jestli se tito "výtvoři" dokážou přirozeným způsobem reprodukovat a pokud ano, jestli by potomstvo netrpělo poruchami hned v prvních generacích.
Kdyby aspoň část potomstva byla zdravá, možná by šly případné poruchy odstranit přirozeným výběrem / šlechtěním.
Re: Re: Re: pravlkovlk
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-09 12:14:15
Degeneraci vlivem příbuzenského křížení má smysl řešit jen u populace, která je životaschopná a samozřejmě pokud je vůbec schopná pohlavní reprodukce. Uspokojivě vám odpoví jen přímý experiment a napoví vám experimenty s jinými geneticky upravenými živočichy. Dejte vědět, co zjistíte.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce