Americké vesmírné síly USSF v rámci kontraktu v ceně až 60 milionů dolarů vyvíjejí neobyčejnou technologii, která by měla zvrátit situaci na orbitě Země, kde jsou Spojené státy spíše v technologické defenzívě. Je samozřejmě otázkou, nakolik se budou Američané starat o oběžnou dráhu vzhledem k rozpoutané sebelikvidační celní tragédii, ale jinak jde o nový typ zařízení, které rozhodně stojí za pozornost.
Jak nostalgicky vzpomínají pamětníci, během Studené války byl vesmírný prostor víceméně prostý konfliktů. Zbraně tam sice byly, ale byly utajované, jako něco hodně neslušného. Dnešní situace je velmi odlišná. Čína s Ruskem i některými dalšími státy se v tomto směru chovají velmi asertivně a bez nějakého většího maskování vyvíjejí rozmanité pozemní i orbitální zbraně proti satelitům na oběžné dráze, včetně rádiových rušiček, laserů, mikrovlnných zbraní, útočných robotických paží, chemických sprejů, kinetických systémů, a také jaderných hlavic, které by mohly vymazat celé konstelace satelitů.
Použití takových zbraní proti satelitům je problematické. Jak zbraně, které selhaly nebo zničené cíle zůstávají na oběžné dráze, což může mít zničující důsledky. Mohlo by dojít i rozpoutání Kesslerova syndromu se řetězovými srážkami a k rozsáhlé destrukci velkého počtu satelitů, která by nejspíš postihla i útočníka.
Vesmírný síly proto sázejí spíše na odstrašování a zmírňování rizik. Snaží se zajistit obranu proti takovému útoku, mírnit případné následky útoku a připravit se na rychlé obnovení funkcí zničených satelitů, pokud by k tomu došlo. Útočník by tím pádem po úspěšném útoku nezískal prakticky žádnou výhodu.
Jak toho dosáhnout? Vesmírné síly hodlají nasadit technologii Orbital Carrier, orbitální mateřské stanice pro satelity. Budou operovat na oběžné dráze a v případě potřeby vypustí satelity, které zasáhnou požadovaným způsobem. Vesmírné síly financují společnost Gravitics, která se specializuje na velké konstrukce ve vesmíru. Společně vyvíjejí Orbital Carrier, který by měl poskytnout rychlou reakci v kritické situaci na orbitě.
Výkonný ředitel Gravitics Colin Doughan považuje Orbital Carrier za průlomovou vojenskou inovaci. Je to vlastně odpalovací rampa pro satelity, jen ve vesmíru a okamžitě k dispozici. Mateřské stanice satelitů by mohly zajistit impozantní vojenskou sílu, podobně jako letadlové lodě na oceánech. Technologický demonstrátor by měl letět do vesmíru příští rok.
Video: Building Modern Space Stations
Literatura
Americké vesmírné síly pořizují GPS satelity odolné vůči rušení
Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2018)
Indie úspěšně sestřelila satelit. NASA se zlobí, že ohrozili ISS
Autor: Stanislav Mihulka (04.04.2019)
Americké vesmírné síly a Astroscale U.S. vyvíjejí orbitální tanker
Autor: Stanislav Mihulka (04.04.2024)
Výsledky přistání lunárních modulů Blue Ghost 1 a Athena
Autor: Vladimír Wagner (25.03.2025)
Diskuze:
Tak uz je to tu!
Radoslav Pořízek,2025-04-11 00:41:04
My o vlku a vlk zatial:
Náčelník Vesmírneho velenia USA vyzval na vývoj vesmírnych zbraní
Podľa neho si ich vyžaduje súperenie s inými mocnosťami vo vesmíre.
https://tech.sme.sk/c/23475500/nacelnik-vesmirneho-velenia-usa-vyzval-na-vyvoj-vesmirnych-zbrani.html
Nejyjadril sa jasne, ake zbrane ma na mysli, ale mohla by to byt Pandorina skrinka...
Vidí někdo smysl?
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-05 07:56:56
Třeba mi při prvním pohledu uniká nějaký hlubší smysl, ale ta analogie s letadlovým loděmi podle mého názoru šeredně kulhá. Hlavní důvod, proč se letadlové lodě používají, je omezený dolet stíhaček a stíhacích bombardérů ~ 1-3 tisíce kilometrů. Bez letadlových lodí by USA nebyly schopné vynucovat leteckou nadvládu dál od svých pozemních základen. Nevýhodou letadlové lodě je ZRANITELNOST. Trvale ji musí doprovázet celá flotila vojenských lodí, která ji chrání před ponorkami, raketovými údery a dalšími hrozbami. K tomu jsou obludně nákladné. Kdyby letadla měla neomezený dolet, nikdo by se s letadlovými loděmi neobtěžoval. Ale SATELITY NEOMEZENÝ DOLET MAJÍ! Mít stovku satelitů ukrytou v jednom mateřském satelitu znamená vyšší zranitelnost, než když těch sto satelitů bude každý na jiné oběžné dráze. Nepříteli stačí trefit jeden mateřský satelit a zničí sto much jednou ranou.
Určité strategické využití pro "mateřský satelit" by mohla být třeba orbitální opravna či zajímání cizích satelitů. A nebo kdyby se USA rozhodly přejít z jaderné triády na jadernou tetrádu (k raketonosným ponorkám, strategickým bombardérům a podzemním ICBM silům by přidali MIRV vypouštěné ze satelitů). Ta poslední varianta by podle mého názoru z čistě technického hlediska dávala největší smysl. Ale bylo by to otevření Pandořiny skříňky, kterou si, doufám, nikdo nepřeje.
Re: Vidí někdo smysl?
Martin Novák2,2025-04-05 12:41:03
Tohle je kompaktní, nemá to panely na tyčkách takže to může docela prudce manévrovat a bude velice těžké to ze země uvidět (pokud to bude upraveno tak aby to neodráželo). Je to určeno jako záloha pro případ konfliktu takže vysílat to normálně nebude, a když tak tak v zaměřeném svazku.
Jestli jsou uvnitř záložní satelity, protisatelitové rakety, atomovky k vyvolání EMP nebo kinetické bomby se dá zjistit jedině když nějaký rozeberete. Na rozdíl od jednotlivých satelitů to může mít pár antiraket. Staré dobré hvězdné války.
V podstatě to ale není o moc jiné než orbitální elektrárna s terravatovým mikrovlnným dělem pro přenos energie na zem, ta se taky změní v útočnou zbraň zaostřením svazku - tohle je levnější a ne tak nápadné...
Re: Re: Vidí někdo smysl?
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-05 13:46:56
Pro manévrování satelitů se používají hlavně iontové motory, protože mají proti chemickým motorům nedostižný specifický impuls. Tah ale mají velmi nízký, prudké manévry nezvládnou. Na prudké manévry by to samozřejmě mohlo mít silné raketové motory, ale ty by byly použitelné jen pro pár úhybných manévrů, jinak by rychle došlo palivo.
Že mnohametrová kráva bude neviditelná ze Země, je nesmysl. Ze Země se trvale sledují desetitisíce kusů orbitálního odpadu velikosti jednotek centimetrů. Žádná stealth technologie nezajišťuje 100% neviditelnost, ale jen obtížnou zjistitelnost. Polohu satelitu strategického významu by protivník trvale sledoval.
Antirakety by to nést mohlo, ale kolik? Když jich bude třeba 10, stačí na zničení "mateřského satelitu" 11 střel. Když místo toho stovka záložních satelitů bude zaparkovaná na svých oběžných drahách, potřebujete na jejich sestřelení 100 střel.
Použití pro jaderné hlavice by ale smysl dávalo z toho důvodu, že hlavice vyžadují údržbu a ochrana před vnějším prostředím také není na škodu. V případě vyřazení hlavice není žádoucí ji nechat shořet v atmosféře kvůli štěpnému materiálu na palubě. Zaprvé je ten štěpný materiál vysoce drahý, zadruhé by proti tomu byl silný odpor veřejnosti i vlád. A nejlepší je, když nepřítel nemá potvrzené, co vám to tam nahoře lítá. To vše by ta mateřská loď řešila.
Hlavice navíc nepotřebuje plnit žádné funkce běžných satelitů jako je radiová komunikace se Zemí, sledování povrchu Země apod. Satelit potřebuje solární panely a akumulátory, hlavice nikoliv. Proto by jeden velký satelit obsahující mnoho návratových modulů s hlavicemi dával větší smysl než mnoho malých satelitů, každý s jednou hlavicí.
Re: Re: Re: Vidí někdo smysl?
F M,2025-04-06 22:48:46
Píší až 60M USD, tak bych nic moc, než nějakou studii a ten prototyp nečekal. Pokud budou výsledky zajímavé, dá se předpokládat, že budou tajné.
Větší smysl mi to také dává pro "útok" třeba jenom na té dráze (rušení? Emp? Spousta drobných kinetických střel po orbitu? asi blbosti). Jednoznačně se ty velké, utajené, relativně chráněné objemy dají využít na leccos. Možnost zásobování, tohoto? Ty jaderné zbraně, tam nevím jak by to bylo s životností a s "odjištěním", ale jinak mi tam jako nějaká poslední vlna pro odstrašení vycházejí. Dokonce by tam teoreticky ani nemusely být.
Antirakety, leda proti balistickým střelám, ale to by tam těch základen muselo být spousta.
Ještě mě napadla jedna věc, jak prodat víc satelitů než je potřeba? Vyrobit sklady a vyrábět je na sklady a potom po expiraci je "házet" do studny.
Ten New Atlas i ta firma uvádí to stejné (PR), mělo by to (předem) být schopno umístit na orbitu servisní, záložní družice. Tak jedině jako součást nějakého většího vojenského projektu, nebo hodně do budoucna. Tápu
Re: Vidí někdo smysl?
Radoslav Pořízek,2025-04-05 22:56:12
Suhlasim s tym, ze takyto obri satelit by bol primarny ciel a vyzadoval by mimoriadne nakladnu obranu. Pritom satelity sa daju ovela efektivnejsie chranit tym, ze nie su sustredene na jednom mieste.
> A nebo kdyby se USA rozhodly přejít z jaderné triády na jadernou tetrádu (k raketonosným ponorkám, strategickým bombardérům a podzemním ICBM silům by přidali MIRV vypouštěné ze satelitů). Ta poslední varianta by podle mého názoru z čistě technického hlediska dávala největší smysl. Ale bylo by to otevření Pandořiny skříňky, kterou si, doufám, nikdo nepřeje.
No neviem, ci su prave na orbite jadrove zbrane vyhrou. Jadrove zbrane su zbrane, co sa nepouzivaju, ale sluzia na zastrasovanie pocas dekad, pocas ktorych vyzaduju servis, aby boli stale funkcne a dalo sa nimi stale zastrasovat - co na obrbite nie je mozne.
1 kg materialu na orbite ma kineticku energiu ekvivaletnu 4 kg TNT. Takze iridiovy projektil s vahou 4000 ton by uz dosahoval destrucny potencial atomovej bomby zhodenej na Hirosimu, pricom naklady na udrzbu by boli nulove, stacilo by ho naviest na spravnu trajektoriu.
Re: Re: Vidí někdo smysl?
Pavel Kaňkovský,2025-04-06 12:27:41
4 tisíce tun IRIDIA? Koukám, že aktuální ceny jsou něco jako 150 tisíc USB za kg (dřív to bývalo 10-20 tisíc, ale pak to vyletělo nahoru). To by se hodně prodražilo! Uran nebo wolfram (chcete-li něco méně "špinavého") mají skoro stejnou hustotu a jsou mnohem levnější. A samozřejmě se musí počítat pár tisíc USD/kg za vynesení na oběžnou dráhu.
Re: Re: Re: Vidí někdo smysl?
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-06 16:56:45
O tom Wolframu se reálně uvažovalo. U něj je navíc výhodou vysoká teplota tání.
https://www.osel.cz/10212-thorovo-kladivo.html
Re: Re: Re: Vidí někdo smysl?
Radoslav Pořízek,2025-04-07 22:15:26
Dakujem za opravu, Iridium je zremy nezmysel. Staci nieco s vysokou teplotou topenia co je pri vysokych teplotach kompaktne, - napriklad Wolfram.
Na druhej strane by sa to nepredrazilo az tak hodne, pretoze cena za vynesenie 1 kg materialu na orbitu je zhruba 100 tisic USD. Ono sa plati hlavne za tu obrovsku kineticku energiu, ktoru to ziska.
Re: Re: Re: Re: Vidí někdo smysl?
Pavel Kaňkovský,2025-04-08 20:00:43
Jestli považujete cenu 100 tisíc USD za kilogram nákladu na orbitu kolem Země adekvátní, tak Vám rád za tuto zprostředkuju včetně toho, že zařídím, aby na raketě bylo velkými písmeny napsáno "SLS". :D
Jiná věc je, že 4000 tun nikdo nevynese najednou, a když už byste takový obří projektil na oběžné dráze smontoval, tak by byl dost netriviální úkol ho pak v dostatečně krátké době dostat zase dolů a strefit se s ním do zadaného cíle. (Zmíněný projekt Thor afaik počítal s projektily o hmotnosti někde v řádu 10 tun.)
Re: Re: Re: Re: Re: Vidí někdo smysl?
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-08 21:37:31
No v závislosti na tom, které stránce na Wikipedii víc věřit, účtoval SpaceX za let Falconu 9 asi 50 nebo 70 milionů USD a nosnost je 18,5 tun. Takže kilogram vycházel za ~ 2,7 až 3,8 tisíc USD. Pokud se u Starshipu podaří dosáhnout znovupoužitelnosti horního stupně, může cena spadnout orientačně na ~ 1 tisíc USD za kg na LEO (i s ohledem na to, že metan používaný ve Starshipu je levnější palivo než RP-1 používaný ve Falconu 9).
10 t projektil je málo na zničení města, ale stačil by na znervóznění pohlavárů ukrytých v bunkrech. Zajímavostí je, že pokud by to bylo určené proti podzemním bunkrům, je výhodné, aby projektil z orbitální rychlosti trochu zpomalil. Při orbitální rychlosti by prý došlo k povrchové explozi, ale při nižší rychlosti (nevím bohužel přesně jaké) by se projektil napřed zavrtal a většinu energie uvolnil až pod zemí. Co se navedení na cíl týče, nevidím důvod, proč by to nemohlo fungovat na stejném principu jako hlavice ICBM. Jaderná hlavice v závěrečné fázi vstupuje do atmosféry po balistické křivce bez řídících manévrů (nebo se pletu?). A CEP u hlavic z konce studené války je do 100m (50% šance zásahu kruhu o poloměru 100m). Wolframový projektil by měl navíc vyšší hybnost, takže by byl méně náchylný na proudění vzduchu při průchodu atmosférou. A zatímco jadernou hlavici lze v závěrečné fázi letu sestřelit, ten projektil by se při střetu s antiraketou asi jen částečně vychýlil a zbrzdil.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vidí někdo smysl?
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-08 22:53:37
Ještě k té ceně - ono se odhaduje, že SpaceX má náklady na let asi jen třetinu ceny a zbytek je marže. Takže ta tržní cena za kg na LEO by hodně klesla už jen tím, kdyby na trhu byla vážnější konkurence.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vidí někdo smysl?
Pavel Kaňkovský,2025-04-09 16:50:26
Co se týče navedení na cíl, tak hlavní problém je to zase to zatracené delta v.
Balistická střela se na Zem vrátí sama od sebe, ale tady mám těleso, které je původně na přiměřeně stabilní oběžné dráze.
Předpokládajme, že mám těleso na kruhové nízké oběžné dráze 500 km nad povrchem. A chci ho dostat z orbity dolů a to bez velké prodlevy, tak předpokládajme, že k tomu potřebuju orbitu přinejmenším změnit na eliptickou a perigeem 100 km nad povrchem, zbytek manévru by už mohl zařídit aerodynamický odpor. Jestli to počítám dobře, tak mi to dalo delta v asi 120 m/s při krátkém zážehu.
120 m/s není až tolik, ale udělejte to, když má těleso hmotnost 4000 tun, jak bylo navrhováno!
S raketovým motorem s Isp = 300 mi to vychází, že budu potřebovat asi 160 tun paliva. Americký Minuteman III má prý asi 35 tun, ruský Topol-M asi 47 tun. To znamená, že k takovému projektilu musíte (kromě toho, že ho musíte po kouscích vytáhnout na oběžnou dráhu a dát ho tam dohromady) ještě přimontovat ekvivalent několika ICBM, aby ho bylo možno nasměrovat na cíl. A to se vyplatí! ;)
Ostatně mám podezření, že zejména proti neopevněným cílům by než zásah jedním obřím projektilem bylo podstatně efektivnější kobercové bombardování mnoha menšími projektily. YMMV.
Libor Zak,2025-04-04 11:32:45
Nešlo by to i opačně, tedy dokovací stanici, která by dokázala mikromanévrováním srovnat dráhu se starými satelity a postupně je sbírala z orbyty? Případně ještě lépe, by dokázala vyměnit zastaralé komponenty za nové a satelit znovu využít? Vím, že to je spíše sci-fi a vyžadovalo by to odlišnou konstrukci satelitů, pokud se ale zvažují dřevěné, nebo dokonce papírové satelity, tak modulární standardizovaný satelit by nemusel být nereálný. Osatně SpaceX, už standardizaci více méně používá u Starlinků. Ale navigace a rychlostní rozdíly by to asi v současnosti dost komplikovaly.
Re:
Martin Novák2,2025-04-04 16:01:41
Šlo. Budete to platit?
Jestli máte zbytečných pár desítek miliard dolarů tak to není nic co by Musk nedokázal zařídit.
Re: Re: Re:
Martin Novák2,2025-04-04 19:57:39
Takže ho za to budete platit vy? Já tedy rozhodně do takového nesmyslu svoje peníze utopit nechci.
-
Ale spíš jste zarytý komunista z EU který si myslí že když si někdo vymyslí nějaký nesmyslný ale extrémně drahý projekt tak mu to ostatní nejenom musí financovat ale ještě ho za to plýtvání královsky platit. Což začíná v extrémně drahém ale úplně zbytečném parlamentu EU.
Re: Re: Re: Re:
Jan Krám,2025-04-07 15:08:04
bacha ať nepraskne cévka, mohlo by vás to vyřadit z provozu pane.
Re:
Ludvík Urban,2025-04-04 17:55:12
Když se vrátíme na Zemi, tak se vlastně ptáte, proč když se staví letadlová loď, jestli by to "nešlo i opačně", tedy plavidlo, které by vyzvedávalo sestřelená letadla a potopené lodě a případně by je rovnou opravoval.
:-)
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-05 08:15:36
Šlo by to. ESA plánuje vůbec první misi na odstraňování orbitálního odpadu - ClearSpace-1
https://www.esa.int/Space_Safety/ClearSpace-1
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-05 09:54:16
Není to přesně, co jste měl na mysli ale už by k tomu byl jen krok. Každopádně oprava starého, nefunkčního satelitu by ve většině případů neměla moc smysl podobně jako oprava deset let starého, rozbitého mobilu.
Re:
Pavel Kaňkovský,2025-04-05 13:59:11
To, aby dvě tělesa na oběžné dráze srovnala své orbity a přiblížila se k sobě, je obecně velmi nákladný manévr. Někdy to může mít delta v i větší než start z povrchu, jak správně poznamenává pan Pořízek. Nevím, co si přesně představujete pod "mikromanévrováním", ale tu potřebnou změnu neoblbnete.
Nějaká "dokovací stanice", která by opakovaně měnila svou orbitu, aby sbírala různé satelity, by téměř jistě byla podstatně nákladnější, než nechat satelity, aby se uklízely samy -- a ty, které to nezvládnou samy a budou překážet, případně odstranit něčím na jedno použití, jako ten zmíněný ClearSpace-1.
S opravami je to ještě pochybnější, když podstatnou část nákladů tvoří doprava na oběžnou dráhu. Smysl by to mohlo dávat jedině v případě, že by to byl nějaký velký a hodně drahý satelit a vyžadoval by jen malou opravu, pro kterou by stačil jen malý, lehký a relativně levný "opravář". Hubbleův teleskop je zrovna zvláštní případ, kdy byly počáteční náklady velmi vysoké, byl umístěn na relativně dostupné orbitě a předem navržen pro snadnou výměnu některých komponent, tak se mohlo vyplatit ho několikrát opravit a/nebo upgradovat.
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-05 15:05:27
Vysoké delta v není takový problém, protože na orbitě ho budete dosahovat spíše pomocí elektrických motorů (iontové, Hallovo…). Ty běžně používané mají zhruba o řád vyšší specifický impuls než chemické rakety.
Schopnost vozit menší satelity, doplňovat jim palivo nebo upravovat jejich oběžné dráhy mám mít Blue Ring vyvíjený Blue Originem Jeffa Bezose.
https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_Ring
https://www.blueorigin.com/blue-ring
Re: Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2025-04-06 12:10:40
Zrovna o tom Blue Ringu píšou na internetech, že má mít delta v asi 3 km/s. To je docela hodně, ale i tak to na nízké oběžné dráze stačí na změnu sklonu dráhy asi o pouhých 20° (může to být jedna velká změna nebo součet více menších). Na vyšších pak méně.
Takže spíš hádám, že v praxi to bude použito tak, že to na začátku navedou na jednu konkrétní oběžnou dráhu a ono to pak bude manévrovat jen na ní (a v jejím nejbližším "okolí"). Jestli jí opustí, tak až úplně na konci své kariéry.
Je pravda, že bude-li ta konkrétní oběžná dráha GEO, tak to by to mohlo dávat smysl, protože je to jedna společná orbita, na které je velký počet velkých a drahých satelitů, jejichž životnost by často šlo podstatně prodloužit opravou dráhy a doplněním paliva. Možná by to tam mohlo i opakovaně odklízet mrtvé satelity na "hřbitovní orbitu", protože k tomu stačí malé desítky m/s.
Snad by to ještě mohlo dávat smysl na pár dalších orbitách, které jsou obsazeny větším počtem satelitů.
Rozpacite, mozno az hoax.
Radoslav Pořízek,2025-04-04 10:08:46
Je to velmi rozpacite.
Nespomina sa o aku orbitu ide: nizku , vysoku, geostacionarnu, rovnikovu, s uhlom voci rovniku.
To je predstava akcnych filmov, ze z jednej orbite na druhu je blizko (napr. Gravity). "Vzdialenost" merana mnostvom potrebneho paliva moze byt mensia so Zeme na orbitu, nez z jednej orbity na druhu.
> Použití takových zbraní proti satelitům je problematické. Jak zbraně, které selhaly nebo zničené cíle zůstávají na oběžné dráze, což může mít zničující důsledky. Mohlo by dojít i rozpoutání Kesslerova syndromu se řetězovými srážkami a k rozsáhlé destrukci velkého počtu satelitů, která by nejspíš postihla i útočníka.
Pokial by nejaky satelit nebol navadzany zamerne k zrazke (co by sa tykalo len satelitov protivnika), je pravdepodonost takych zrazok velmi mala. Vsak si predstavte na Zemskom povrchu dva nahodne umiestnene objekty, ktore sa zacnu pohybovat nahodnymi smermi. Aka je pravdepodobnost, ze sa zrazia? Prakticky nulova.
Celkovo mi to nedava zmysel, dopravenie materskej stanice so satelitmi by vyzadovalo velmi vela paliva a pripadny utocnik by ju mohol zrusit rovnako, ako ostatne stanice.
Re: Rozpacite, mozno az hoax.
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-05 08:14:51
Pravděpodobnost náhodných srážek na orbitě je malá, ale s počtem objektů nenarůstá lineárně, ale kvadraticky. To může zapříčinit řetězovou reakci.
Také sice platí, že pravděpodobnost srážky jednoho objektu je mizivá, ale na orbitě je v současnosti sledování ~ 40 tisíc kusů odpadu a předpokládá se, že počet částeček, které jsou velikosti kolem 1 cm, takže je už nelze ze Země sledovat, je větší než milion.
ESA plánuje vůbec první misi na odstraňování orbitálního odpadu - ClearSpace-1
https://www.esa.int/Space_Safety/ClearSpace-1
Re: Re: Rozpacite, mozno az hoax.
Radoslav Pořízek,2025-04-05 20:19:23
Zbytocne sa sermuje s pojmom retazova reakcia, ked sa exaktne nekvatifikuje ake je kriticke mnozstvo a v akom pomere je to k mometalnemu mnozstvu. Treba od fantazirovania sa vratit naspat k realite.
> ... ale na orbitě je v současnosti sledování ~ 40 tisíc kusů odpadu ...
Na orbite? Este raz, orbita nie je jedno miesto, ked nieco leti na nizkej orbite sa principialne nemoze srazit s niecim na geostacionarnej orbite.
Kazdopadne, ked tam toho lieta milion, a nie je je absolutne ziaden problem so zrazkami, preco si niekto mysli, ze po zasiahnuti niekolkych druzic nastane retazova reakcia?
Re: Re: Re: Rozpacite, mozno az hoax.
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-05 22:18:24
Neživíte se náhodou jako lawyer/liar?
- Tvdíte, že orbita není jedno místo a v zápětí chcete přesnou kvantifikaci, kolik satelitů musí být, aby vznikla řetězová reakce. Tak si vyberte. Pro Vaši informaci - orbity se neliší jen výškou, ale také sklonem a excentricitou. A že je obtížné něco PŘESNĚ kvantifikovat nijak nevyvrací, že ten problém či jev existují. Používáte argumentační klam.
"ked nieco leti na nizkej orbite sa principialne nemoze srazit s niecim na geostacionarnej orbite"
- Smetí či satelit na excentrické orbitě může křižovat LEO i GSO. Pokud vznikne problém na LEO, může se takto přehoupnout i na GSO. Excentrická dráha trosek může vzniknout i v důsledku srážky.
- "nie je je absolutne ziaden problem so zrazkami"
- Lžete. V roce 2009 došlo ke srážce dvou satelitů (Kosmos 2251 s Iridiem 33). V roce 2021 došlo ke srážce satelitu Yunhai-1 02 se zbytkem raketového stupně. ISS od roku 1999 provedla ročně v průměru 1 úhybný manévr před vesmírným odpadem. Ostatní satelity provedou v součtu desítky úhybných manévrů ročně.
Orbitální odpad PROBLÉM JE bez ohledu na Vaše bagatelizování a výmysly. A tím, jak provoz na orbitě rychle houstne, je ten problém stále závažnější. Nejjednodušší řešení by bylo zakotvit do mezinárodního práva, že když někdo něco vynese na orbitu, je povinen to též po sobě uklidit. Do nedávna to nebylo technologicky představitelné, ale už to pomalu začíná být realizovatelné. Zájem by na tom měli mít všichni - Kesslerův syndrom by způsobil závažné globální ekonomické škody. Nejvíce těm, kdo orbitu využívají.
Re: Re: Re: Re: Rozpacite, mozno az hoax.
Radoslav Pořízek,2025-04-05 23:28:14
Ale kdeze, to je len exaktna veda. Napisal ste spekulaciu o retazovej reakcii, ktoru ste ale blizsie nekvantifikoval. Nerozlisovanie rozlicnych ucinnych prierezov zrazok pre rozne dvojice orbit je len jedna cast z chybajucej kvantifikacie Pretoze samotny udaj, ze okolo zeme obieha 40 000 objektov nema ziadnu vypovedajucu hodnotu o samotnej pravdepodobnosti zrazky.
"nie je je absolutne ziaden problem so zrazkami" opravujem na bol iba jeden preukazatelny problem a jednou zrazkou v roku 2009. Co ale stale podciarkuje, ze riziko retazovej reakcie zrazok nie je realne, aj ked urcite male riziko jednotlivych zrazok realne je, ako to spravne pisete.
Re: Re: Re: Re: Re: Rozpacite, mozno az hoax.
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-06 16:30:39
Jak to chcete kvantifikovat přesně, když potřebujete spolehlivá experimentální data, jak se různé satelity zachovají při srážce s různě velkými kusy orbitálního smetí? Některé srážky satelit jen lehce poškodí, horší vyřadí z provozu, čímž vznikne neříditelný vrak a nejhorší srážky povedou k roztříštění. Lišit se to bude i podle přesného místa zásahu. Také není naplánované, jak rychle bude v budoucnu na kterých drahách houstnout provoz. Příliš mnoho proměnných na exaktní výsledek, při jaké hustotě provozu může dojít k řetězové destrukci.
Jak jste přišel na to, že problém to byl pouze jednou, když jsem psal o dvou srážkách, při kterých došlo k významné fragmentaci a o desítkách úhybných manévrů ročně? Ty manévry plýtvají palivo a přímo tak snižují aktivní životnost satelitů na orbitě. Také připomínám, že počet satelitů čím dál rychleji roste. To, že nedocházelo ke srážkám v minulosti, bylo zejména díky řídkému provozu. Teď zase pomáhá, že velká část nových satelitů (např. Starlinky) jsou díky vlastnímu pohonu schopné manévrovat.
Pro úplnost dodám, že kdyby došlo k řetězové destrukci na nízké orbitě, bude to velký problém, ale jen krátkodobý. Většina fragmentů by se do pár let sama uklidila do atmosféry. Vyšší oběžné dráhy nejsou až tak přecpané, takže pravděpodobnost srážky je tam nižší, ale fragmenty by tam vydržely kroužit stovky až tisíce let.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozpacite, mozno az hoax.
Radoslav Pořízek,2025-04-07 22:32:45
Ja som ale pisal o "kvantifikaci" nie o "presne kvantifikaci". Nepotrebujete presne modelovanie zrazky, ale opisanie ucinneho prierezu (pravdepodobnosti) zrazok trosiek pre rozdne dvojice orbitov je naozaj zasadovy, bez toho je to jalove filozofovanie.
V pripade uhybnych manevroch nemate istotu, ze by k zrazke doslo, eliminovalo sa len mozne riziko srazky. Moj pocit je, ze pokial aj tych manevrov je 10 rocne a nie milion rocne, tak je to pre zacatie retazovej reakcie prilis malo.
Ked sa nad tym trochu zamyslite, tak retazova reakcia na lubovolnej orbite by bol len kratkodoby problem, nakolko statisticky musi rychlost trosiek klesnut hlboko pod 1. kozmicku rychlost, co znamena, ze popadaju do atmosfery.
Takze este raz: clanok nema kvantifikaciu, a to ani pribliznu, pre tvrdenie o realnom riziku retazovej reakcie. Kvantifikaciu nemam ani ja, ale pocitovo mi pride podla hustoty obsadenia, ako aj podla poctu zrazok(ohrozeni), ze je to prilis malo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rozpacite, mozno az hoax.
Pavel Kaňkovský,2025-04-08 11:23:10
Kolize mezi satelity Iridium 33 a Cosmos 2251 v únoru 2009 vyprodukovala asi 1800 fragmentů větších než 10 cm (a odhaduje se, že nejméně desítky tisíc větších než 1 cm). Většina na podobné dráze jako původní satelit, nicméně v řádu měsíců se rozptýlily. Nepovedlo se mi najít skutečné počty toho, jak se má to smetí z oběžné dráhy samouklízet, ale podle výpočtu to prý vychází, že skoro polovina bude mít životnost nejméně 10 let a cca 10 % vydrží i přes 50 let. Viz: Wang, T. (2010). Analysis of Debris from the Collision of the Cosmos 2251 and the Iridium 33 Satellites. Science & Global Security, 18(2), 87–118. https://doi.org/10.1080/08929882.2010.493078
Na https://platform.leolabs.space/visualization se mi povedlo vyhledat, že ve vesmíru pořád poletuje 116 fragmentů z Iridia 33 a 621 z Cosmosu 2251, celkem 737, takže asi 40 % původního počtu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
