Bulimie a anorexie jsou poruchy příjmu potravy, jejich společným znakem je úbytek hmotnosti.

Bulimie a anorexie jsou poruchy přijímání potravy. Mají mnohé společné a často bývají zaměňovány. 

Anorexie
Anorexie je porucha ohrožující život, projevuje se odmítáním potravy nezbytné pro zajištění zdraví a normální hmotnosti v poměru k výšce.
Ačkoliv anorektičtí pacienti mají chuť, k jídlu potlačují ji a přijímají jen minimální množství potravy nebo vůbec žádnou, neboť jsou přímo posedlí obavou z obezity. Přes 90 % takto postižených osob jsou ženy a podle odhadů je tak postiženo 0,5 až 3,7 % žen.

Zvětšit obrázek

Bulimičtí pacienti mají porouchanou vazbu mezi receptorem a endogenními opioidy.

Anorektici často podléhají depresím, straní se společnosti a svoje pocity vyjadřují jen velmi neochotně. Silná stravovací omezení u nich vytvářejí iluzi, že jsou schopni řídit své chování a postižené osoby si mohou vypěstovat nevhodné stravovací rituály, kdy často odmítají jíst v přítomnosti jiných osob. U pacientů dochází k abnormálním ztrátám tělesné hmotnosti - o 15 % a více. Mimo silného zhubnutí se hladovění projevuje zvýšenou lámavostí nehtů a vlasů, suchou pokožkou, pocitem chladu a u žen menstruačními problémy.

Bulimie
Běžnější poruchou přijímání potravy je Bulimia nervosa, která se vyskytuje dva až třikrát častěji než anorexie. Postižené osoby obvykle zkonzumují velké množství potravy (až 5000 kcal a více) a následně se tohoto přebytku zbavují zvracením, užíváním laxativ a diuretik. Toto chování zůstává často skryto, protože pacienti jedí normálně ve společnosti a tuto poruchu tají. Typické znaky zahrnují rozrušení zubní skloviny působené kyselým pH zvratků, nadutými tvářemi vlivem oteklých slinných žláz a odřenými prsty při vyvolávání zvracení a značnou dehydrací.

V srpnovém čísle časopisu Nukleární medicína přišla Angela Guarda, docentka psychiatrie na klinice Johna Hopkinse v Baltimore s první zobrazující studií, která byla zaměřena na opioidový systém pacientů s bulimií (bulimia nervosa). Výsledky ukázaly na rozdíly mezi ženami, které trpí bulimií a těmi, které jsou zdravé. Zjistilo se, že opioidy a jejich receptory  hrají u bulimie určitou úlohu.

V kontrolní skupině zdravých žen byly zařazeny ženy stejného věku a hmotnosti a mozky obou skupin žen skenoval James Frost, (spoluautor studie, profesor radiobiologie a neurověd).  Vědci celkem porovnávali  8 žen s bulimií se stejným počtem žen v kontrole. Mozky  byly skenovány pozitronovým emisním tomografem (PET) a to poté, co si nechaly injekčně podat radioaktivní sondu. Jednalo se o látku carfentanil, která pro snadné sledování byla označena radioaktivní značkou s krátkým poločasem rozpadu. Carfentanil je látka, která se váže na mu-opioidové receptory v mozku a umožňuje tak sledovat zdejší metabolické pochody, které probíhají v endorfinovém mozkovém systému. 

Bulimií jsou postiženy 1 - 2 % dívek. U oblečených bulimiček zdání mnohdy klame, mají totiž následkem zanícených slinných žláz docela kulaťoučké obličejíčky.

Pozitronová tomografie zjistila, že u bulimických pacientů je  vazba opioidových receptorů porušena. Vazba mezi receptorem a molekulami, které vazbu zajišťují,je méně pevná. Jedná se o poruchu lokalizovanou v ohraničeném místě nacházejícím se v levé hemisféře. Jedná se o stejnou oblast mozkové kůry,která je známa tím, že zpracovává údaje týkající se chuti, pocitu hladu a odmítání potravy. Do této oblasti byly nedávno situovány také poruchy chování spojené s drogovou náchylností a dokonce i  gamblingem.
Bulimie je vážná porucha příjmu potravy, které vede k úbytku na hmotnosti. Pacienti jsou při ní chyceni do pasti, cyklu, který jak se zdá z poznatků získaných v souvislosti s opioidovými receptory, jim za takové sebe týrání odměnou něco nabízí. Bulimie je často chronická a léčení pacienti často upadají do recidivy.  

Bulimie je desetkrát častější u žen, než u mužů a ze statistik pořízených v USA vyplývá, že je rozšířenější než se soudilo. Postihuje 1 – 2% dospívajících dívek a mladých žen. Jedná se o závažné onemocnění, a jejími  příznaky mohou být epileptické záchvaty, poškození zubů, zánět slinných žláz a žaludku a rozvrácení rovnováhy tělních tekutin. Za jistých okolností je bulimie smrtelná.

I když příčina bulimie zůstává i po těchto nových poznatcích nejasná, ukazuje se, že jsou při ní narušeny určité chemické signalizační cesty. Nové poznatky naznačují na možnou budoucí cestu řešení problému, a to na molekulární úrovni. Podle vědců je jen otázka času, než najdou cestu k  medikamentóznímu ovlivnění systému o němž se zjistilo, že funguje na principu vazby s mozkovými opioidovými receptory.

Muži bulimií a anorexií trpí jen výjimečně,  dokáží se s ní vypořádat.

Pramen: Society of Nuclear Medicine