Neuvěřitelný Prototaxites. Kredit: Loron et al. (2025), bioRxiv.

S fosiliemi bývají potíže. Pokud jde o zástupce skupiny, která žije dodnes, obvykle takové fosilii víceméně rozumíme. Tušíme, jak asi takový organismus vypadal a jak mohl žít. Je-li ale fosilie natolik zvláštní, že moc nepasuje do žádné z dnešních větví stromu života, vědci bývají bezradní.

Corentin Loron. Kredit: University of Edinburgh.

Krásným příkladem fosilií, které je notoricky obtížné přiřadit k nějaké skupině organismů, je Prototaxites. Už samotné jeho jméno odkazuje na fascinující záhadu. Když ho v roce 1857, čtrnáct let po objevu první fosilie, popsal kanadský vědec John William Dawson, považoval ho za ohnilý kmen jehličnanu. Prototaxites znamená něco jako pratis.

Prototaxites je pořádný macek. Byly to věci opravdu připomínající klády, které dosahovaly délky až 8,8 metrů a průměru kolem 1 metru. Vtipné je, že se nacházejí ve svrchním siluru a možná i dříve, tedy v době, kdy rostliny vzrůstem obvykle připomínaly mechy a plavuně a měly plno práce s dobýváním nehostinné souše. O nějakých jehličnanech si tehdy mohli jen nechat zdát.

Současně to ale vypadá, že tam Prototaxites byl běžný. Silurská a devonská krajina tedy zřejmě vypadala tak, jak se dnes někdy představujeme cizí planety – z nízkého porostu, který by nám sahal asi tak po kotníky, se tyčily šílené osmimetrové sloupy. Hypotéza se shnilým jehličnanem padla a Prototaxites zůstával záhadou. Ve 21. století převážil názor, že to byly monstrózní houby z okruhu vřeckovýtrusných hub, možná monstrózní lišejníky. Na OSLU jsme o tom psali před 18 lety. Jasné to ale nebylo.

Corentin Loron z University of Edinburgh a jeho kolegové teď hází do debaty o této velmi výstřední fosilii granát v podobě nové detailní studie. Zatím neprošla recenzním řízením, ale vše nasvědčuje tomu, že bude umíráčkem pro hypotézu s houbou. Badatelé analyzovali dřívější studie mikroskopické anatomie i chemické studie a systematicky eliminovali kandidáty na skupinu dnešních organismů, k nimž by Prototaxites mohl patřit.

Logo. Kredit: University of Edinburgh.

Loron a spol. zamítli houby, také rostliny a řasy. Prototaxites podle nich není ani lišejník a vlastně ani nějaký bizarní živočich. Nakonec jim nezůstalo vůbec nic. Závěrem pozoruhodného výzkumu je, že podle dostupných důkazů Prototaxites nepatřil do žádné z dnešních skupin organismů. Mají-li pravdu, je to nejspíš zástupce dnes již kompletně vyhynulé větve života. Což je samozřejmě škoda. Mimochodem, Loron je odborník na nejstarší houby a fosilizaci hub, takže ho nejspíš nelze podezírat z nevraživosti vůči této paleontologické zvláštnosti.

Na druhou stranu, paleontologie je plná překvapení. Klidně se může stát, že dříve či později někdo přijde s úžasným objevem, který zase obrátí dosavadní výzkumy této neuvěřitelné fosilie na hlavu. Také platí, že i dnes kompletně vyhynulá skupina musela na stromu života někam patřit. Musela být něčemu příbuzná. Pátrání nepochybně pokračuje.

Video: How Giant Fungal Spikes Dominated Our Landscape | Ancient Earth | Earth Science

Literatura

Science Alert 28. 3. 2025.

bioRxiv 17. 3. 2025.