Kakaovník, z jehož bobů se čokoláda vyrábí, pochází z Jižní Ameriky. Prvním Evropanem, který se s ním seznámil, byl Kryštof Kolumbus, když v roce 1502 na své čtvrté a poslední cestě do Ameriky blízko Hondurasu potkal velkou kanoi plnou kakaových bobů. Do Evropy však toto zboží přivezl až španělský dobyvatel Hernando Cortéz o 20 let později.
V různých dobách kakao sloužilo kakao našim předkům jako medicína na celou řadu neduhů. Výzkum nyní potvrzuje, že kakao hraje ochrannou úlohu také v onemocnění srdce a mozkové mrtvice. Výzkumný tým ze Southampton v Anglii prokázal, že pitím šálku čokolády lze odvrátit riziko tvoření smrtelných krevních sraženin. Zpráva byla presentována minulý týden v australském Sydney na mezinárodním kongresu pořádaném Society on Thrombosis & Haemostasis.
O co jde
Když v našem mozku nebo srdci uvázne krevní sraženina, vedou další události často ke špatnému konci – mrtvici nebo k infarktu. Klíčovou roli při srážení krve hrají útvary nazývané trombocyty, neboli krevní destičky. Ukázalo se, že kakao činnost těchto destiček dokáže účinně tlumit.
Podle Dr Denise O"Shaugnessy obsahuje kakao flavonoidy. To jsou látky, které známe spíše jako součást červeného vína. Výzkum se na flavonoidy zaměřuje od té doby co se soudí, že jsou odpovědné za takzvanný „francouzský paradox“ . Francouzi trpí mnohem méně srdečními chorobami, i když mají podobnou skladbu potravin jako obyvatelé okolní Evropy. Vypijí však mnohem víc červeného vína, které antioxidanty flavonoidy obsahuje ve vysokém množství. O falvonoidech se ví, že mají také pozitivní vliv na ochablé lidské cévy a že zpomalují stárnutí. Podle některých studií vyvážená strava s vydatným příjmem antioxidantů prodlužuje život o 5 až 10 let. Flavonoidy dokonce povzbuzují činnost centrální nervové soustavy, mají také močopudné účinky a uvolňují hladké svalstvo (především plicní).
Ukázalo se, že kakaové boby obsahují antioxidantů dokonce ještě víc než víno. Zmíněné flavonoidy by při konzumaci kakaa měly být odpovědné za prevenci onemocnění srdce. V kakau ale byly objeveny i další látky, které také mohou přispívat k tlumení nežádoucí aktivity krevních destiček. Ze zjištěných údajů lze odvodit, že šálek horké čokolády může být pro lidi rizikové kategorie, velmi prospěšný.
A kdo že je v té rizikové kategorii?
I na to dal nyní výzkum odpověď. Riziko trombózy hluboko umístěných cév souvisí s tím, jakou máme krevní skupinu. Lidé se skupinami A, B nebo AB, jsou ohroženi více, než nositelé krevní skupiny 0.
Výzkumnice Dr. Vania Morelli, z Leidenského universitního lékařského centra zjistila, že nositelé krevních skupin bez typu 0, mají vyšší riziko vzniku trombózy, pokud mají variantu proteinu, která byla nazvána faktor V Leiden. Tuto variantu proteinu, který se podílí na srážlivosti krve, mají asi 3% Evropanů.
Pokud tedy patříme mezi ty, jež mají krev skupiny A, B nebo AB, patříme ke skupině lidí, jež mají častěji trombózu hlubokých cév. V takovém případě bychom se měli zajímat, zda náhodou nejsme také nositelé krevního faktoru V. Pokud ano, mělo by to být vodítkem jak pro nás, tak pro našeho ošetřujícího lékaře, protože riziko infarktu a mozkové mrtvice způsobené trombózou, je u nás vyšší. Pokud zjistíme, že máme geneticky "zaděláno" na trombózu, mělo by se to odrazit v úpravě životosprávy a v preventivní antitrombotické léčbě. Nejde nám totiž onic menšího, než o život.
Pramen: Research Australia
Diskuze:
