Průlom na obzoru? Nové výsledky DESI ukazují na vývoj temné energie v čase  
Nad standardním kosmologickým modelem se stahují mračna. Model, jemuž se láskyplně říká Lambda CDM, má problémy s lambda, tedy s kosmologickou konstantou, co asi není tak konstantní, jak se zdálo. Potvrzuje to nová analýza založená na datech ze tří let pozorování experimentu DESI.
Noc nad Kitt Peak. Kredit: KPNO/NOIRLab/NSF/AURA/B. Tafreshi.
Noc nad Kitt Peak. Kredit: KPNO/NOIRLab/NSF/AURA/B. Tafreshi.

DESI, čili Dark Energy Spectroscopic Instrument je jedním z nejrozsáhlejších průzkumů vesmíru, jaký astronomové kdy podnikli. Jde o pokročilé zařízení, které dokáže najedou zpracovat záření 5 tisíc galaxií. Platí ho americké ministerstvo energetiky, takže nezbývá než doufat, že jim to vydrží. DESI je instalovaný na 4metrovém teleskopu Nicholase U. Mayalla na Kitt Peak National Observatory v Arizoně.

Will Percival. Kredit: University of Waterloo.
Will Percival. Kredit: University of Waterloo.

 

Experiment DESI je nyní ve čtvrtém roce z plánovaných pěti let provozu. Za experimentem je mezinárodní tým s více než 900 vědci více než 70 institucí celého světa. Provoz mají na starost odborníci laboratoří Berkeley Lab. Cílem DESI je proměřit zhruba 50 milionů galaxií a kvasarů pro vytvoření nejobsáhlejší 3D mapy vesmíru, jaká bude k dispozici.

 

Tým DESI právě zveřejnil novou analýzu temné energie, která zůstává zcela záhadnou komponentou moderní kosmologie. Právě do DESI jsou vkládané naděje, že by tento experiment mohl přispět k vyjasnění záhady temné energie.

 

Experiment DESI. Kredit: Marilyn Sargent/Berkeley Lab.
Experiment DESI. Kredit: Marilyn Sargent/Berkeley Lab.

Nová analýza stojí na datech z prvních tří let pozorování experimentu DESI, která zahrnují údaje o téměř 15 milionech galaxií a kvasarů. Badatelé tato data zkombinovali s údaji o mikrovlnném reliktním záření, supernovách a slabých gravitačních čočkách, které jsou k dispozici z jiných zdrojů. To, co vzniklo, ohlašuje možný průlom v kosmologii. Trhlinami v kosmologickém modelu se začíná valit voda.

 

Zmíněná data ze tří let pozorování DESI jsou sama o sobě v souladu se standardním kosmologickým modelem Lambda CDM, který je postavený na chladné temné hmotě a na jednoduchém konceptu temné energie, kterou představuje kosmologická konstanta. Problém nastane, když se data DESI spojí s uvedeným reliktním zářením, supernovami a slabými gravitačními čočkami.

 

Jak říká jeden z mluvčích týmu DESI Will Percival z kanadské University of Waterloo, stále více to vypadá, že se standardní model roztrhne a bude nutné ho zacelit. V tuto chvíli se jeví jako slibný kandidát vyvíjející se temná energie (evolving dark energy), která není konstantní v čase a zřejmě slábne. Různé kombinace dat DESI, reliktního záření, supernov a slabých gravitačních čoček dávají ve fyzikální statistice (pro jiné obory poněkud bizarní, bez urážky) modelu vyvíjející se temné energie 2,8 až 4,2 sigma. Hranice 5 sigma, nad kterou to fyzici berou vážně, je už na dohled. V hlubinách se sbírá zemětřesení, které zřejmě otřese kosmologií.

 

Video: DESI Galaxy Flight with captions

 

Video: DESI Data Map 24 Second Rotation (Near)

 

Literatura

Berkeley Lab 19. 3. 2025.

Datum: 22.03.2025
Tisk článku

Související články:

MOND versus standardní kosmologický model     Autor: Dagmar Gregorová (11.07.2022)
Něco ve vesmíru zpomaluje růst struktur kosmické pavučiny     Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2023)
Gravitačně se hmota s antihmotou přitahují     Autor: Vladimír Wagner (08.12.2023)
Hubbleův rozpor podruhé – je řešením MOND?     Autor: Dagmar Gregorová (11.12.2023)
Podle masivního výzkumu Dark Energy Survey temná energie slábne     Autor: Stanislav Mihulka (12.01.2024)
Existence antivesmíru by mohla vysvětlit rozpínání vesmíru bez temné energie     Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2024)
Neexistuje? Příznivci nehomogenního vesmíru zpochybňují temnou energii     Autor: Stanislav Mihulka (23.12.2024)
Kosmologický model skřípe: V růstu vesmírných struktur jsou nesrovnalosti     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2025)
Co nám říká detekce neutrina s extrémní energií o našem vesmíru?     Autor: Vladimír Wagner (20.02.2025)
Je rozpor v různém určení Hubblovy konstanty okno k exotické fyzice?     Autor: Vladimír Wagner (05.03.2025)



Diskuze:

Lambda vs objem hmoty

Ondřej Dvořák25,2025-03-26 19:42:35

Hovořit o konstantní lambdě je totéž jako hovořit o stejném tlaku na dně Mariánského příkopu a Středozemního moře.

Lambda je tlak prostoru na hmotu, který je hlavní hnací silou vesmíru. Je zdrojem nejenom "temné energie", ale také gravitace samotné, která je lokální anomálií v obecném pravidle, že hmota je z prostoru vytlačována. Gravitace je lokální optimalizace hmoty dle pravidla Vesmír hledá cesty nejmenšího odporu.

Prostor samotný je hmotný, a hmotu ze sebe vytlačuje stejně jako voda ze sebe vytlačuje bubliny vzduchu, v tom spočívá celá "temná energie". Je obecnou a primární hnací silou vesmíru; tlak prostoru na hmotu.

Co se týče gravitace, tak ve zkratce; Gravitace = Casimirův efekt, Gravitace je tudíž závislá na tvaru tělesa a škáluje s půdorysem tělesa. Hloubka, či objem tělesa má vliv rovněž, její vliv se velmi rychle ztrácí, primární je plocha, jelikož Gravitace je výsledkem vzájemného stínění tlaku na hmotu, a ploché/placaté objekty maximalizují tento vzájemný vztah. Příroda vše zakulacuje, takže rozeznat Gravitaci, coby Casimiruv je třeba pouze experimentem.

Dovětek k tlaku na hmotu, "temnou energii", tento tlak má rovněž vliv na velikost hmotných částic, jejichž velikost škáluje s hodnotou Lambda, tzn., pro snadný příklad, atomy z nich byli utvoření Dinosauři, byly ve skutečnosti zhruba desetinového objemu, a v našem chápání vztahu velikosti a gravitace nepřesahovali velikosti slonů. Fosilie, které nyní nalézáme jsou tvořené atomy, které od dob, kdy žily jako živé organismy zdesetinásobily svůj objem.

Poslední zmínku věnuji dipólu rudého posuvu, který dělí vesmír na směr, kterým putujeme a od kterého se vzdalujeme. Ve středu pólu, od nějž se vzdalujeme je vysoce pravděpodobně Chladný bod Eridanu, který je průhledem k primálnímu (nyní již) voidu, místu, kde se uskutečnil Big Bang a z nějž byla již většina hmoty vytlačena; zústal jen onen primální void, od nějž je viditelný vesmír po prvnotní Implozi prostoru do hmotné singularity, známé jako Velký třesk, vytlačován směrem k hladině prostoru.

Odpovědět

naopak

Zdeno Janeček,2025-03-23 09:24:03

Problem je v tom, ze sa vytvori teorie a pak se hledaji fakta, ktore ji podporuji.
Teda uplne naopak, mali by sa hledat hrube fakta a na to napasovat teorie !!
Napriklad, ze vesmir je homogenny, to ktory blbec vymyslel.

Odpovědět


Re: naopak

Pavel Pelc,2025-03-24 20:08:00

Myslím, že jste se nad tím málo zamyslel. Jednak se nehledají fakta, které teorii potvrzují, ale fakta která ji vyvracejí. Model je platný tak dlouho, dokud se nenajde něco, co jej vyvrací. Že je model platný, ale neznamená, že to tak skutečně je. Znamená to, že dobře popisuje dostupná měření, nic víc, nic míň. Že platný model říká, že to tak skutečně je je běžný omyl bežných smrtelníků, fyzik je takové úvahy dalek.
Podobně homogenní Vesmír je předpoklad. Velice rozumný předpoklad vycházející z řešeních jedné věty o ekvivalenci, známé jako teorie relativity. Zda-li tomu tak je, tedy existuje-li škála z jejíhož pohledu je vcesmír homogenní, nebo ne může opět prokázat jen a jen měření. né to, že to někdo řekl.

Odpovědět


Re: naopak

Pavel Kaňkovský,2025-03-24 21:37:49

Možná byste se měl zamyslet nad tím, zda se sám neřídíte tou první větou. ;)

Odpovědět


Re: Povedal by som, že Vy i pán Oh vytýkate každý iný, ale relevantný problém

Jaroslav Knebl,2025-03-25 04:36:39

@prepojenie fakty↔teória: Tu súhlasím s pánom Pelcom, súčasní vedci fakt hľadajú hrubé fakty a na to napasúvajú teórie. Má to ale 2 problémy:

• Prvý spomenul pán Oh, a pred pár desaťročiami sa to myslím aj riešilo vo filozofii. Stručne, akékoľvek fakty zbierate, pozorujete a interpretujete cez prizmu aktuálnej teoretickej paradigmy. Takže problém č.1, tie dáta sú ozaj 'hrubé' v negatívnom zmysle slova, zrejme presne naopak, ako Ste to mysleli Vy (predpokladám, že ako 'surové', tzn. neopracované a neinterpretované súčasnou teóriou).

• Druhý problém je, že tie fakty opakovane na model nepasujú, a tak sa na to vždy vlastne napasúva "nová" teória (stále nové fičúrky, rovnátka na ohýbatka, atď.) — ΛCDM v.1, ΛCDM v.2, ΛCDM v.2.1, ΛCDM v.3, atď. Aj v tomto súhlasím s pánom Oh-om, že ak model potrebujeme kaskádovito komplikovať, tak problém bude hlbší. Nepripomína Vám celá situácia niečo? Trebárs Ptolemaiovský geocentrický systém? Aj tam im časom vkuse vychádzali nové a nové nezrovnalosti, a tak to riešili stále komplikovanejšími verziami modelu, k deferentom a epicyklom pribudli excentrá, ekvanty, …
A Ptolemaiovský systém vôbec nie je taká blbosť, za akú je verejne označovaná (teda minimálne jeho mechanika, ako to Ptolemaios naskladal, je už iná reč) — za prvé, z hľadiska Machovho princípu sú si geocentrický a heliocentrický systém vlastne navzájom rovnocenné, tak ako to spravil Brahe (plne prevediteľné z jedného na druhý), akurát v sústave sveta s centrálnou Zemou musíte zaviesť kopu nepravých síl. A za druhé, ak Vám niekto bude tvrdiť, že Gréci zlyhali, lebo sa nepreniesli od dokonalých kruhových pohybov k elipsám (ako napr. tuším tvrdí Tarnas), tak skoro určite kecá — teleso T točiace sa po kružnici (tzv. epicykle) o polomere ½(Milujem -Lucu), ktorej stred S sa otáča presne opačnou uhlovou rýchlosťou po druhej väčšej kružnici (tzv. deferente) s polomerom ½(Milujem +Lucu) a stredom O, sa Vám bude pohybovať po dokonalej elipse:

Vyjadrením väčšej kružnice parametricky z jej polárnych súradníc máme pre vektor OS= [½(Milujem +Lucu) cos φ, ½(Milujem +Lucu) sin φ], a keďže úplne rovnako (až na opačný smer otáčania) pre menšiu kružnicu ST= [½(Milujem -Lucu) cos (-φ), ½(Milujem -Lucu) sin (-φ)], tak pre výsledný pohyb telesa T dokopy dostávame OT= OS +ST= [½(Milujem +Lucu) cos φ, ½(Milujem +Lucu) sin φ] +[½(Milujem -Lucu) cos φ, -½(Milujem -Lucu) sin φ]= [Milujem cos φ, Lucu sin φ], čo je perfektne parametrické vyjadrenie elipsy s veľkosťou hlavnej osi 2Milujem, a vedľajšej 2Lucu. Pokiaľ nedôverujete parametrickému tvaru, vyššie uvedené je parametrickým riešením (resp. dá sa to previesť na tvar) rovnice x²/Milujem² +y²/Lucu² = 1, čo už je známy analytický tvar elipsy.
Resp. [Milujem cos φ, Lucu sin φ] je obraz kružnice [Milujem cos φ, Milujem sin φ] s polomerom Milujem, sploštenej faktorom Milujem/Lucu v zvislom smere, a sploštená kružnica nie je nič iné než stará známa elipsa (kužeľosečky obecne viete definovať mrte spôsobmi, okrem iného aj tým rezaním kužeľovej plochy, či rezaním valcovej plochy, konštantným pomerom vzdialeností od bodu a priamky, či rozdielom/súčtom/rovnosťou vzdialenosti od dvoch bodov, atď.).

Takže "deferent +opačne rotujúci epicyklus ≡ elipsa". Lenže v Keplerovom modeli je slnko v ohnisku elipsy, poviete si. Žiaden problém, presne od toho Ptolemaios má excentrá, o ktoré to druhé teleso vychýlite zo stredu deferentu. Ono ešte aj táto vzdialenosť ohniska od stredu elipsy sa dodnes v matematike asi nie náhodou nazýva lineárna excentricita (slovensky 'výstrednosť', 'od centra'). Inak povedané, Gréci plným právom na nebi nepotrebovali elipsy, lebo cyklus a epicyklus dokopy dokážu to isté a ešte viac, 1. Keplerov zákon v cajku.

3. Keplerov zákon tiež v pohode, v Ptolemaiovom systéme akurát stačilo zaviesť rozličné uhlové rýchlosti pre rozličné telesá. Kepler tu ale stále má zľahka navrch, lebo jeho zákon má menej stupňov voľnosti — stačí Vám poznať priemerné vzdialenosti všetkých planét od Slnka, a obežnú dobu jedinej, a dostávate obežné doby všetkých. U Ptolemaia Ste si to všetko mohli ponastavovať lárom-fárom.

Skutočným problémom Ptolemaiovho systému teda vôbec neboli eliptické dráhy či geocentrizmus. Kameň úrazu bol 2. Keplerov zákon, nerovnomerný pohyb telesa po svojej eliptickej dráhe. A čuduj sa svete, na to Ptolemaios zaviedol tú poslednú ptákovinu, ekvanty — body, perspektívne z ktorých sa pohyb telesa po elipse mal javiť kruhový. Čo vôbec nebol až tak zlý odhad, keďže ekvant sa nachádzal vlastne v druhom ohnisku výsledne opisovanej elipsy, tak rovnaká uhlová rýchlosť znamenala spomaľovať ďalej od prvého ohniska/telesa, a naopak zrýchľovať bližšie pri ňom, presne ako v Keplerovom zákone. Bohužiaľ pre Ptolemaiove ekvanty je to pre malé excentricity síce extrémne presná, ale nie prefektne dokonalá náhrada 2. Keplerovho zákona. A že 2. Keplerov zákon je vlastne rovnocenný zákonu zachovania hybnosti, tak nanešťastie pre ekvanty on platí sakramentsky presne. Detaily napr. na anglickej wiki o ekvantoch, dočítali by Ste sa tam presne aj to, že ony skutočne pochovali Ptolemaiov systém, lebo Kopernika neskutočne iritovali. A keďže bez hlbšieho vhľadu toto v Ptolemaiovom systéme už nikto elegantne vylepšiť nevedel, ocitol sa celý model v slepej uličke.

No a potom prišiel Newton, ktorý svojim vysvetlením uviedol problém N telies, čím kadejaké ďalšie nezrovnalosti v Keplerovom modeli síce nevedel spočítať presne, ale prinajmenšom odhalil príčinu (ono tie planéty v skutočnosti tancujú po takých veeeľmi zložitých piruetách pripomínajúcich ruby švov na šijacom stroji, a ešte každá inak..), a dokázal vyčísľovať rôznymi metódami aspoň približne (s výnimkou toho stáčania dráhy Merkúru, na to si bolo ešte treba chvíľku počkať na ďalšieho trtka). Ale hlavne, za relatívne nízku cenu mystickej gravitačnej sily Newton nepotreboval s každou nepresnosťou vymýšľať nové rovnátka a ohýbatka (i keď tu by sa dalo protiargumentovať, že keďže doviedol problém N telies do všeobecnej exaktnej nespočítateľnosti, tak vlastne skoro všetky ďalšie problémy skryl pod prah citlivosti svojho modelu, tej doby s výnimkou toho Merkúru).

Povedal by som, že v celej tej "anekdote" vidieť silnú paralelu so súčasným ΛCDM modelom. Komplikovanie modelu býva zlá cesta, chce to novú paradigmu..

@"vesmír je homogénny": Tu už s pánom Pelcom nesúhlasím, to tvrdenie je totiž očividná blbosť, k jej popretiu totiž stačí cez nezamračený deň pozrieť na Slnko, či v noci na Mesiac. To tvrdenie ale nie je fyzikálne, fyzici iba v kocke tvrdia, že "vesmír sa smerom k najväčším priestorovým škálam javí byť limitne homogénny". Snaha povedať to jednoduchšie troma slovami sa cení, ale nie na úkor pravdivosti.
Taktiež nesúhlasím, že by "limitná" homogenita mala byť dôsledok teórie relativity. Som presvedčený, že s dostatočne nehomogénnymi okrajovými/počiatočnými podmienkami by teória relativity dávala kopu nehomogénnych vesmírov. Táto "limitná" homogenita by myslím mala byť výsledkom pozorovaní extrémne vzdialeného vesmíru, nie teoretických výpočtov.

Odpovědět


Re: Re: Povedal by som, že Vy i pán Oh vytýkate každý iný, ale relevantný problém

Pavel Pelc,2025-03-25 14:59:56

To, že ignorujete definovaný význam sousloví "homogenní vesmír", přestože jej znáte a toto interpretujete v přirozeném jazyce a pak to rozporujete je faul. Výroba zkratek aka definice je základní nástroj všech logik, aby jsme se neupsali k smrti a na pravdivost to nemá žádný vliv, je-li výraz na levé straně rovnítka splnitelný výrok.

Odpovědět


Re: Re: Re: Povedal by som, že Vy i pán Oh vytýkate každý iný, ale relevantný problém

F M,2025-03-26 02:23:12

Tak ono to (ty výsledky/článek), pokud se nepletu, není s homogenitou na velkých škálách vesmíru nijak ve sporu. Tedy pokud se připouští jakýkoli vývoj v čase, zde se "pouze mění ta změna.
Řekl bych, že ta formulace pana Pelce "tedy existuje-li škála z jejíhož pohledu je vesmír homogenní, nebo ne...", je v rámci tolerance (nedošlo k chybě ve čtení?). Cokoli podstatně přesnějšího by potřebovalo daleko obsažnější výklad a ono je tam toho v tom hledání škály (z kontextu) dost přibaleno. Popravdě to s tou homogenitou ještě není rozhodnuto, zatím to vypadá že ano. Zatímco ta nehomogenita se dokazuje jednoduše, stačí se opravdu jen podívat z toho okna. Tak ta homogenita je vždy jen přibližná (ta limitnost) a budou v ní na všech škálách excesy (dle mne), ovšem se zvětšující se škálou budou (relativně k danému rozměru) slábnout (i kdyby absolutně rostly, no ta limitnost). Tedy pokud neexistují nějaké úplné šílenosti o kterých teď nic nevíme.
Ten vztah těch Einsteinových rovnic k homogenitě by mě docela zajímal. K té kosmologické (o které se bavíme, rozložení hmoty), také si nemyslím, že by z nich nějak přímo plynula, vidím to také až na tu konkrétní aplikaci ve spojení s modelem (hlavně ten počáteční stav), ale jistý si nejsem. Tam je konflikt jak na počátku vesmíru (a extrémy ČD,) je tam třeba počítat s kvantovými (a neznámými) jevy (mimo relativitu). Tak u temné hmoty, ta již také z teorie relativity nevychází, zjednodušeně: Temná hmota je záplata, která kompenzuje tu hmotu, která chybí těm rovnicím k tomu, aby "fitovaly" s pozorováním (to jestli je to skutečně nějaká hmota se neví).

K článku, jelikož o temné energii nevíme ani ***, jen to jak intenzívně působí, tak zlepšení popisu průběhu působení, za příliš velkou ránu nepovažuji, jen příležitost ho vylepšit. Problém je, že ta chyba pozorování/výpočtů (třeba ty BAO) je velká a výsledky i mírně kontroverzní, Tedy byl bych velmi rád kdybych se dožil nějakého velkého zlomu, tedy pokud ho budu ještě (nebo vůbec) schopný alespoň minimalisticky pochopit.
Každopádně se těším na další shrnutí o novinkách v kosmologii od pana Wagnera.

K těm zkratkám, i když je to myšleno spíš obecně, na současnost. Ano hodně pomáhají. Jenže v reálu velmi často (možná vždy?) nejde o rovnost, minimálně se obvykle zapomíná na podmínky za kterých byla zavedena/platí. Dost často se aplikuje až tak, že to nedává smysl (dokonce nemusí jít ani o politiky nebo ekonomy). Zvlášť když se se několik podobně zdeformovaných výrazů použije k definici dalšího.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: K chybe pri čítaní u mňa nedošlo

Jaroslav Knebl,2025-03-27 01:04:49

Akurát ja som reagoval na pána Janečka, a akoby popritom nesúhlasil s odpoveďou pána Pelca ako správnym vysvetlením pre pána Janečka. Takže formuláciu pána Pelca som čítal a nemal čisto s ňou najmenší problém, akurát k nej som sa nevyjadroval. Komentoval som formuláciu pána Janečka, a súčasne do toho obsah reakcie pána Pelca (ale nie formuláciu). Vidieť tiež z toho, že súslovie "homogenní vesmír" som nekomentoval, a to "vesmír je homogénny", ktoré mám ukotvené v "@", použil iba pán Janeček. Až na tú chýbajúcu diakritiku, moja chyba, že som ju tam mimovoľne doplnil. Toto Vás asi zmiatlo, pretože tým pádom to prelinkovanie už nie je tak jednoznačné voči "…je vcesmír homogenní" pána Pelca, pardon.

Každopádne, moja prvá reakcia bola založená na pochopení príspevku pána Janečka, že mu niekto predsunul chybne zjednodušenú informáciu, čo 'homogenita vesmíru' znamená, tzn. "vesmír je homogénny" miesto poctivého "vesmír je veľkoškálovo limitne homogénny". Teda vlastne vyvracia niečo, čo tvrdí on sám. Ale je zakladateľom tohto vlákna diskusie, tak mi neprišla správna odpoveď pána Pelca s výkladom tej správnej homogenity vesmíru (stále nesúhlasím kvôli tomu zamontovaniu Relativity, to IMHO patrí pod ďalšiu homogenitu). Bol som názoru, že pán Janeček vyvracia inú homogenitu, a že správnou reakciou by bolo upozorniť ho práve na toto. Nie začať obhajovať tú z kozmologického princípu. Lenže..

Po prečítaní reakcie pána F M mi doplo, že musí mať pravdu s nutne implicitným uvažovaním škály do pojmu homogenity vo fyzike, lebo v chémii homogénny roztok je na úrovni atómov tiež nehomogénny. Takže áno, skontroloval som si na anglickej wiki, že homogenita sa skutočne vždy implicitne viaže ku konkrétnej škále. A nie pán Pelc, toto som si neuvedomil, takže definovaný význam súslovia "homogenní vesmír" som vlastne nepoznal. Poučky nesypem naspamäť z rukáva, no tak som sa trochu sekol, dík za upresnenie :D
Tvrdenie "vesmir je homogenny" pána Janečka je teda zrejme formálne ok, ale za správnu odpoveď preňho tým pádom považujem to, čo teraz urobil pán F M. Upozorniť, že homogenita sa vždy musí viazať k nejakej škále, inak to nejde. A že je ok, aby na iných škálach sa pravdepodobne homogénny objekt javil byť nehomogénnym. To bude podľa mňa kameň úrazu v námietke pána Janečka.

@F M: Skratiek som si užil v korporátnom prostredí nadmieru. Každá patrí do primeranej diskusie svojej úrovne, keď je garantované okamžité porozumenie na oboch stranách a rýchlejšia komunikácia, ale na popularizačný server IMO nie (to som teraz strelil oxymoron:)). Inak tam časový zisk nie je pre anonymného príjemcu obecne žiaden, keď nemáte ako vedieť jeho úroveň znalostí. Tzn. (←túto skratku napríklad považujem za očakávateľnú v znalostiach aj anonymného čitateľa, a teda akceptovateľnú) že používanie skratiek voči anonymnému publiku obecne považujem iba za machrovanie, a naškodu. Tam totiž znalosti príjemcu nie sú nijako garantované. Úplne analogicky ako kázania v latinčine poddaným. Jedine teda že by bola skratka vysvetlená/definovaná hneď na začiatku, aby sa človek menej opakoval. Ale tak teraz vlastne neviem, či by som sám nemal radšej prestať používať tie 'IMHO', 'napr.', 'tzv.', ap. Nezlepšilo by to zrozumiteľnosť? Či to tiež nie je len také moje machrovanie. Na druhej strane malé deti zatúlajúce sa na tieto stránky aj tak ignorujú takéto dlhé kojotiny. Netriviálnych slov by som každopádne mohol ubrať, ako tak pozerám. Hmhmhm ..

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: K chybe pri čítaní u mňa nedošlo

F M,2025-03-27 13:03:45

Já si právě říkal, že mi nějak nedává ta vaše reakce smysl obvykle jsou přesné, nějak sem to blbě poskládal. Popravdě mám problém se v těch odkazích v diskusi vyznat, nejsem na to zvyklý a často jen odhaduji kam co patří. Nemluvě o tom, že by člověk chtěl na jednom místě reagovat na víc vláken a pak u kterého :-(

Ty zkratky, to byl jen takový obecný povzdech i na zkratkovité myšlení, třeba u toho Greendeela, nebo na levo - pravicový populismus (existuje a nemyslím Okamuru). Ale to jsem nechtěl moc pitvat.
Ta úroveň se zde obecně špatně trefuje, člověk v tom zjednodušování lehce udělá chybu a výsledkem může být nesmysl a následné opravy a totální hokej. Zvlášť u věcí které sám sotva tuším a vím víceméně jen to, že to na co reaguji je nesmysl (nechutně reálný joke). Několikrát se mi tu ta varianta 1 podařila, aspoň na ty jokey si snad už dávám pozor aby byly poznat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Povedal by som, že Vy i pán Oh vytýkate každý iný, ale relevantný problém

Pavel Kaňkovský,2025-03-27 22:34:28

Mám podezření, že se trochu míchá "homogenita prostoročasu" (tedy zachování nějakých veličin při provedení prostoročasové translace, což je samozřejmě dost zásadní předpoklad platnosti teorie relativity) a "homogenní vesmír" (což asi většina lidí bude chápat spíš ve smyslu kosmologického principu, že na velkých škálách je hmota ve vesmíru rozložena rovnoměrně, což s platností teorie relativity přímo nesouvisí).

Odpovědět

Konec LCDM ?

Pavel Oh,2025-03-23 07:10:08

Problém je, že všechna měření vzdáleností jsou fitována dle modelu LCDM. Takže ano, LCDM má problém, ale ten není v závislosti množství DM ani DE v čase. Je mnohem hlubší a rozsáhlejší.

Odpovědět


Re: Konec LCDM ?

Pavel Kaňkovský,2025-03-24 21:36:13

A není to náhodou tak, že ve velkých měřítcích žádná "měření vzdálenosti" ani provádět nemůžete? Vzdálenost planet v naší soustavě můžete změřit radarem, u okolních hvězd můžete vzdálenosti ještě poměrně přímočaře vypočítat z paralaxy (i když i v tom je schovaný předpoklad o tom, že je příslušná oblast prostoročasu dostatečně plochá, aby byl ten výpočet korektní), ale ve vzdálenějších oblastech vesmíru jakékoli údaje o vzdálenostech odvozujete už dost nepřímo a do toho odvození už nevyhnutelně vstupuje hodně různých netriviálních předpokladů.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz