V bouřlivých časech udeřil blesk s novou výpočetní technologií. Úsilí o propojení biologických buněk s křemíkovým hardware, které v poslední době projevuje celá řada výzkumných týmů, vyhřezlo první komerčně dostupný biologický počítač. Pozoruhodný systém, který zahrnuje neurální sítě tvořené lidskými neurony, ohlašuje příchod nového věku umělé biointeligence.
Řeč je o biologickém počítači CL1 australské společnosti Cortical Labs, který podle svých tvůrců nabízí více dynamickou, udržitelnou a energeticky úspornou umělou inteligenci, než jakákoliv existující platforma. V následujících měsících se ukáže, jak CL1 obstojí u prvních uživatelů.
Systém nese oficiální název Synthetic Biological Intelligence (SBI) a svět se s ním seznámil v neděli 2. března (2025). Neurální sítě s lidskými mozkovými buňkami na křemíkovém čipu vlastně představují neustále se vyvíjející organický počítač. Podle inženýrů Cortical Labs se učí tak rychle a efektivně, že na celé čáře porazí čipy umělé inteligence na bázi křemíku, používané k trénování dnešních velkých jazykových modelů (LLM), jako je ChatGPT.
Jak uvádí zakladatel a výkonný ředitel Cortical Labs Hon Weng Chong, mimo jiné nabízejí službu Wetware-as-a-Service (WaaS). Zákazníci si buď mohou koupit biopočítač CL1 jako takový anebo si prostě zakoupí čas na organických čipech. Pak s nimi mohou pracovat se vzdáleným přístupem a pracovat s touto pozoruhodnou technologií prostřednictvím cloudu. Taková platforma podle Chonga umožní milionům vědců, inovátorů a myslitelů po celém světě využívat potenciál biopočítače CL1.
Biopočítače s mozkovými buňkami mohou přinést revoluci v mnoha odvětvích, včetně vývoje léků, klinických testů nebo aplikací robotické inteligence. CL1 bude běžně dostupný od druhé poloviny letošního roku (2025). Jeden takový počítač přijde na zhruba 35 tisíc dolarů, což je v porovnání s dřívějšími jakžtakž srovnatelnými systémy skoro za hubičku.
Cortical Labs už testují neurální síťový server se 30 jednotkami CL1. Koncem roku by ho měli připojit k cloudu. Využívá jen asi 850 až 1 000 W energie a je plně programovatelný. Pozoruhodné je, že počítač CL1 nevyžaduje k obsluze externí počítač. Zvládne to sám. Jak Cortical Labs trefně poznamenávají, jejich inteligence SBI, co jede na počítači CL1, je přírodnější než dnešní umělé inteligence. Využívá neurony, tedy biologický materiál, i když v podobě kyborga na čipu. Dnes si jen těžko představit, co tohle v budoucnu dokáže. Potenciál je ohromný, nejspíš budeme žasnout a to brzo.
Video: Growing Neurons from Stem Cells
Literatura
Statisíce lidských buněk na Petrisce si zahrály videohru Pong
Autor: Stanislav Mihulka (17.10.2022)
Model lidského embrya, nebo už syntetické embryo?
Autor: Josef Pazdera (11.09.2023)
Brainoware je hardware s připojeným živým organoidem mozku
Autor: Stanislav Mihulka (11.12.2023)
Kyborg na čipu Neuroplatform zapřáhl lidské mozkové organoidy
Autor: Stanislav Mihulka (29.05.2024)
Mozkové organoidy se díky inteligentnímu rozhraní MetaBOC naučí řídit roboty
Autor: Stanislav Mihulka (02.07.2024)
Lidské mozkové organoidy ovládají virtuální motýly
Autor: Stanislav Mihulka (28.10.2024)
Polepšovna pro nádorové buňky
Autor: Jaroslav Petr (24.11.2024)
Lidské srdce má skrytou schopnost hojení
Autor: Jaroslav Petr (26.11.2024)
Diskuze:
Několik háčků
Pavel Kaňkovský,2025-03-04 19:58:34
...které to asi bude mít:
1. Sice nám píšou, že jeden "stack" z 30 jednotek bude mít spotřebu ~1 kW, ale nevíme, jaký za to dostaneme "výpočetní výkon". Ten samý tým sice podle New Atlasu vyrobil čip, kde bylo 800 tisíc lidských a myších neuronů, což by nemuselo být tak špatné. Ale ta CL1 je zjevně něco jiného a dál na NA píšou, že je to prostě destička, kde je 59 elektrod. To není zrovna moc široké rozhraní, zejména v případě, že by se měly různé jednotky propojovat mezi sebou do větší sítě.
2. Na rozdíl od neuronové sítě "in silico" nejspíš není možno výsledek trénování přímočaře extrahovat ve formě dat a podle potřeby kopírovat nebo jinak zpracovávat. Pokud budu potřebovat víc exemplářů, tak budu muset každý trénovat zvlášť, ale přitom bude asi mezi různými exempláři nevyhnutelně docházet k nějakým odchylkám, i když projdou zcela stejným tréninkem.
3. Je docela pravděpodobně, že se taková síť ze živých neuronů bude měnit sama od sebe a to způsobem, který nemusí být příliš predikovatelný.
4. Na jejich webu se píše, že neurony udrží naživu "až 6 měsíců". Takže si s tím mohu hrát až půl roku a pak mi to chcípne a musím začít od nuly.
Kdybych byl GPT, tak bych se zatím netřásl hrůzou, že mne to nahradí. :)
Re: Několik háčků
F M,2025-03-08 11:00:48
Osobně tipuji spíš než nějaký reálný výkon něco jako toto: https://www.osel.cz/13494-finalspark-trenuje-biopocitace-kyborgy-s-lidskymi-minimozky.html#poradna_kotva ++tedy spíš jen ten výzkum a učení se s tím pracovat, vznik nějakého podhoubí aby to v budoucnu bylo prakticky použitelné. Ty slibované velké objevy jsou spíše směřovány obecně na budoucnost, než na tento konkrétní "počítač". Na svém webu nabádají, k tomu být mezi prvními kteří aplikují svůj kód, takže je možné, že to již opravdu něco zvládne.
Ten počet elektrod v kontextu s nedávným článkem o 10bitové rychlosti lidského myšlení by mohl stačit. Asi zde nepůjde o FLOPS a velké datové toky, spíše o jiný "širší" způsob řešení (odhadu) klasicky špatně/ne vypočitatelných problémů. Ale na nějaké velké z množství jednotek složené mozky to také nevidím, zatím.
1kW je zavádějící, ta energie (kWe) spotřebovaná tou jednotkou bude, narozdíl od klasických počítačů, zanedbatelná část skutečně spotřebované energie.
Ta životnost to bude limitovat, ale nevím nakolik v reálu, nějaké okno tam určitě zbude. Jak dlouho může běžet na jedné jednotce jeden "program", jak dobře/rychle se to dá přeučit na jiný? Jak moc dolů může jít ta pořizovací cena těch vlastních "procesorů" (jen ten čip s organoidem), pokud se vyřeší masová produkce těch neuronů, je řešitelná?
Obecně AI, o které to je
František F,2025-03-04 09:42:09
Text konkretizuje AI, její snad úspěšné provedení, může být.
Obecně:
Nabízí se AI mít jako pomoc pro běžné záležitosti - např. kudy vést potrubí ve složitém místě, jak řešit to a ono. Mít obrovské množství předepsaných postupů, jak přemýšlet.
Jenže, k čemu povede, když AI bude programovat jednání lidí? Nakonec by tvořivého člověka nahradila. Zbylo by nám jíst a pít...
Lidi formuje způsob chování - zda chránit, zda zabíjet. Takovéhle souvislosti by měly být v programech AI včleněny, předpokládám. Kdežto pokud se jenom učí na tom, co kde šlo na internetu najít, může tam ledacos o správném jednání chybět. Nebo špatné přebývat.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
