Už dlouho víme, že Země poslední miliony let vězí ve stále se zhoršujícím drtivém cyklu ledových dob. Před 2,5 miliony let to bylo jen takové nevýrazné kolísání, chvilku tepleji, pak zase chladněji. Asi tak před milionem let se rozjely opravdu drsné výrazné glaciální cykly, během nichž je Země dlouho sevřená mrazem, po němž následuje pár tisíc let relativní pohody doby meziledové (interglaciálu), pak zase mráz, a co je velmi důležité, také sucho. Jeden takový cyklus trvá zhruba 100 tisíc let.
Když je totiž většina dostupné vody zamrzlá v ledu, tak doby ledové nemohou být vlhké, ale jsou naopak drsně suché, což je pěkně vidět třeba v tropech, které, ehm, prakticky přestávají existovat. Stručně řečeno, dobu ledovou opravdu nechcete, ať žijete kdekoliv na Zemi. Očividně je životně důležité co nejlépe chápat cykly ledových dob a mechanismy, které se s nimi pojí. Bohužel, právě tohle až doposud zůstávalo velkou záhadou, která se krčila v pozadí za klimatickými obavami z blízké budoucnosti.
Již dlouho jsou jako příčina cyklů ledových dob v podezření Milankovićovy cykly, které asi tak před stoletím odhalil srbský matematik Milutin Milanković. Jde o dlouhodobé změny dopadajícího slunečního záření, především ve vysokých zemských šířkách, které jsou důsledkem změn výstřednosti oběžné dráhy Země (cykly 100 a 400 tisíc let), precese zemské osy (cca 21 tisíc let) a sklonu zemské osy (cca 41 tisíc let). Tyto změny vlastně nejsou velké v absolutních číslech, ale jejich dopady na klima mohou být značné.
Problém byl v tom, že se přes opravdu usilovné snahy stále nedařilo přesvědčivě prokázat spojení dob ledových s Milankovićovými cykly. Šlo hlavně o to, že nebylo možné určit, které z parametrů jsou zásadní pro začátky a konce ledových dob, především kvůli notoricky obtížnému datování klimatických změn ve vzdálenější minulosti, tedy více než pár tisíc let.
S průlomem přichází tým, který vedl Stephen Barker z britské Cardiff University. Použili trik, kterým obešli dosavadní obtíže, založený na analýze morfologie odledňování a zaledňování během ledových dob (deglaciation-inception). Zjistili, že cykly ledových dob za poslední milion let lze velmi dobře napasovat na zmíněné orbitální Milankovićovy cykly, tedy na jejich složitou souhru. Například precese má výrazný vliv na nástup doby meziledové, zatímco sklon zemské osy je důležitější pro dosažení maxima dob meziledových a začátek opětovného zalednění.
Díky předešlému výzkumu víme, že ačkoliv Milankovićovy cykly fungují prakticky neustále, ledovými dobami se projevují zřejmě jen tehdy, když hladina oxidu uhličitého v atmosféře poklesne pod určitou mez. Barker a spol. si dovolili předpovědět budoucí vývoj cyklu ledových dob a dospěli k přesvědčivému údaji. Mají-li pravdu, do začátku příští doby ledové zbývá asi 10 tisíc let.
Doba ledová by byla pro naši civilizaci nejspíš konečná, jistá smrt pro většinu lidí, i když záleží samozřejmě na tom, k jaké dospějeme civilizační úrovni. Může být velmi různá, od galaktické civilizace až po pár tlup lovců sběračů. Barker s kolegy ale jedním dechem dodávají, že pokud oxid uhličitý vydrží nejméně na dnešní úrovni, jsme snad za vodou a příští doba ledová jen tak nebude.
Naše nemotorné klimatické snažení se tím pádem dostává mezi dva mlýnské kameny. Nemá smysl si nalhávat, že by bylo nějak příznivé, kdyby teplota dál dramaticky letěla nahoru další desítky let. Současně se ale ukazuje, že když řekněme nějakým kouzlem odčerpáme oxid uhličitý na preindustriální úroveň, naši potomci si budou muset připravit hodně teplé kožichy. Každopádně, nudit se určitě nebudeme.
Video: How Ice Ages Happen: The Milankovitch Cycles
Literatura
Kam se ztratil oxid uhličitý?
Autor: Karel Drábek (12.10.2011)
Rostliny pohřbené pod ledovcem přežily dobu ledovou a znovu obživly
Autor: Josef Pazdera (04.06.2013)
Jak a kdy bývalo v Grónsku tepleji odhaluje aminokyselinová geochronologie
Autor: Josef Pazdera (24.11.2013)
Zastaví lidstvo nadcházející dobu ledovou?
Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2016)
Jsou příčinou ledových epoch Země tektonické srážky v tropech?
Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2019)
Země před 2 miliony let prošla chladnými mračny. Zesílilo to doby ledové?
Autor: Stanislav Mihulka (13.06.2024)
Trendy teplot ČR a Klementina 1961- 2024
Autor: Stanislav Florian (11.01.2025)
Diskuze:
Odvrácení ledové doby
Richard Vacek,2025-03-03 20:34:42
Zásadní je, jestli se podařilo odvrátit nástup další ledové doby a nasměrovat Zemi do éry, kdy nebude zalednění polárních oblastí. Taková období byla obvyklejší a vyznačovala se skvělými podmínkami pro život.
Petr Nováček,2025-03-03 14:44:39
A není spíše koncentrace CO2 v minulosti dána množstvím biomasy pohřbené pod sněhem a ledem? Prostě, když bylo zima, tak na zmrzlé popadané stromy byly přikryty vrstvou sněhu a ledu, takže o toto množství se snížila koncentrace CO2 v atmosféře, takže když bylo největší zalednění, tak byla i nejmenší koncentrace CO2. Pak když led a sníh roztával, tak se odkryly zmrzlé stromy a CO2 se zpět uvolňovalo do ovzduší.
Když porovnáme grafy CO2 a teploty, tak platí, že CO2 je se zpožděním za teplotou, což by teorii o pohřbení biomasy pod sněhem a ledem odpovídalo.
Beztak je CO2 jen byznys a kdyby se chtělo, tak lze planetu jednoduše ochladit odražením sluneční energie zpět do vesmíru. Například pomocí bílých ploch nebo zrcadel.
Měřítka?
Jaroslav Kousal,2025-03-03 10:57:59
Zvednout úroveň CO2 o více než 50% trvalo i poměrně jednoduchými prostředky jen něco přes 150 let. Nepochybuji, že by to civilizace - pokud tu ještě bude - za několik tisíc let neuměla včas zopakovat, bude-li to potřeba.
Vzhledem k tomu, že existence takové civilizace za tisíce let je poměrně dost odvislá od vývoje v blízkých desítkách a stovkách let, neobával bych se, že by to snad v tomto ohledu s dekarbonizací mohla naše generace přehnat.
Re: Měřítka?
Florian Stanislav,2025-03-03 11:18:37
Píšete:
"Nepochybuji, že by to civilizace - pokud tu ještě bude - za několik tisíc let neuměla včas zopakovat, bude-li to potřeba."
Zopakovat fosilní paliva půjde těžko.
https://www.cez.cz/edee/content/file/pro-media-2014/05-kveten/encyklopedie_fosilni-paliva_e.pdf
"Celosvětové zásoby uhlí přitom
budou podle statistiky British Petroleum vyčerpány za 200 let, zatímco zásoby
ropy vystačí na 40 a zemního plynu na 65 let. V současné době se ve světě z uhlí vyrábí více než 44 % veškeré spotřebovávané elektrické energie,
v Evropě přibližně jedna třetina."
Takže možnosti ovlivnění ( zvýšení) ppm CO2 spalováním fosilních paliv jsou omezené a budou vždy.
Re: Re: Měřítka?
Jaroslav Kousal,2025-03-03 11:40:56
Pokud by byla civilizace tak nerozumná, že by spotřebovala prakticky veškerá fosilní paliva, nic jiného, než vymřít, by si stejně nezasloužila.
O tom, že by jí to průběžně dále stoupající hladiny CO2 možná ani nedovolily, ani nemluvě. Stoupnutí hladiny CO2 z předprůmyslové na současnou úroveň stálo zlomek celkových zásob, čili dokonce stačí, když bychom si nechali jen podobný zlomek. Ano, problém snadnosti těžení ložisek existuje, ale bavíme se navíc o technologické úrovni roku 7-10 000 n.l.. Pokud uhlík (i kdybychom kus existujícího CO2 vychytali) nevystřelíme do vesmíru (nevystřelíme), bude jej na Zemi na ohřev atmosféry stále dostatek, i kdyby se měl pro mě za mě energií z jaderné fúze tavit vápenec.
Re: Re: Re: Měřítka?
D@1imi1 Hrušk@,2025-03-03 14:59:12
Myslím, že by Vám změnila pohled na problematiku CO2 jedna zásadní informace, o které se z nějakého důvodu téměř nemluví. Většina CO2 v přírodě se nenachází v atmosféře nýbrž v oceánech. Nepamatuji si to číslo přesně, ale myslím, že jde asi o 50 násobek množství obsaženého v atmosféře. Mezi oceánem a atmosférou dochází ke srovnávání koncentrací. Když stoupne koncentrace CO2 v atmosféře, oceán jej začne pohlcovat a když koncentrace v atmosféře klesne, začne se z oceánu uvolňovat. Háček je, že celý proces je relativně pomalý - dosažení rovnovážného stavu trvá až tisíce let. Nicméně vyplývají z toho 3 věci:
1. Pokud lidstvo přestane spalovat fosilní paliva, koncentrace CO2 v atmosféře se časem sama srovná zhruba na původní úroveň
2. Snaha o umělé zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře by bojovala s tímto jevem jako s problémem
3. Při snaze o cílenou produkci CO2 by šlo těžit CO2 z mořské vody. Fosilní paliva netřeba. (Ale pochyboval bych o smyslu takového počínání.)
Jinak Vaše představa úplného vytěžení fosilních paliv popírá základní ekonomické zákonitosti. K něčemu takovému rozhodně nedojde (určitě ne v následujících staletích). Lidé nejprve těží nejlépe dostupná ložiska, kde nejsou potřeba vysoké investice k dobytí suroviny. S tím, jak se snadno dostupná ložiska tenčí, těží se ta hůře dostupná. Tím roste cena dobyté suroviny. Vyšší cena tlačí na snížení spotřeby a na vývoj pokročilejších těžebních technologií. Například ropa se nejprve těžila z povrchových ložisek, potom z vrtů, potom z podmořských vrtů a nyní se těží frakováním. Takto lze pokračovat třeba dalších 100 let. Až dojdou bohatá ložiska, začnou se těžit ta chudá, což povede k růstu ceny a ropa se začne používat jen v odvětvích, kde je obtížně nahraditelná. Další zvyšování cen nakonec povede k nahrazení ve všech odvětvích a špatně dostupná ložiska zůstanou z finančních důvodů trvale nevytěžena. To je ale velmi vzdálená budoucnost.
Re: Re: Re: Re: Měřítka?
Jaroslav Kousal,2025-03-03 16:04:44
Technicky vzato ve sporu nejsme.
Dynamika s oceány tu celkovou úvahu nijak moc nenarušuje - buď bude lidstvo ochotno snášet následky zvýšeného obsahu CO2 na stovkách let (než se v tisících letech usadí), nebo oceánům nějak aktivně pomůže. Pro dosažení naopak zvýšení obsahu CO2 pro "odvrácení" doby ledové by náběh byl snadný (jako dnes), udržování by vyžadovalo dlouhodobou péči (než by se zas otočily cyklu osvitu pólů), nicméně, bavíme se o civilizaci za vícero tisíc let, která k nám by měla tak daleko, jako my ke starému Sumeru nejméně.
Tak byla míněna i ta poznámka, že fosilní paliva nějaká asi zůstat mohou, tu zákonitost se zdánlivým nedovyužitím zdrojů znám. - dnes se těžit nevyplatí, pro ohřev před dobou ledovou by se s technologiemi budoucnosti klidně vyplatit mohla. Nicméně doufal bych, že tou dobou bude jednodušší buď udělat nějaké orbitální zrcadlo, prostou regulaci odpadního tepla nebo (dnes kacířské) využití špetky geoengineeringu.
Re: Re: Re: Re: Měřítka?
Jaroslav Kousal,2025-03-03 16:04:45
Technicky vzato ve sporu nejsme.
Dynamika s oceány tu celkovou úvahu nijak moc nenarušuje - buď bude lidstvo ochotno snášet následky zvýšeného obsahu CO2 na stovkách let (než se v tisících letech usadí), nebo oceánům nějak aktivně pomůže. Pro dosažení naopak zvýšení obsahu CO2 pro "odvrácení" doby ledové by náběh byl snadný (jako dnes), udržování by vyžadovalo dlouhodobou péči (než by se zas otočily cyklu osvitu pólů), nicméně, bavíme se o civilizaci za vícero tisíc let, která k nám by měla tak daleko, jako my ke starému Sumeru nejméně.
Tak byla míněna i ta poznámka, že fosilní paliva nějaká asi zůstat mohou, tu zákonitost se zdánlivým nedovyužitím zdrojů znám. - dnes se těžit nevyplatí, pro ohřev před dobou ledovou by se s technologiemi budoucnosti klidně vyplatit mohla. Nicméně doufal bych, že tou dobou bude jednodušší buď udělat nějaké orbitální zrcadlo, prostou regulaci odpadního tepla nebo (dnes kacířské) využití špetky geoengineeringu.
Re: Re: Re: Re: Měřítka?
Florian Stanislav,2025-03-03 20:56:42
Koloběh uhlíku. Zásoby, miliardy tun
https://c226a7c51a.clvaw-cdnwnd.com/4aaa59381a7ced75c2b805c5783c922f/200001878-5e2a75e2a9/awa_kolobeh_uhliku_priroda.fw.webp?ph=c226a7c51a
Atmosféra 597 + 165 antropogenní, povrchová vrstva oceánu 900 + 18, hlubinný oceán 37 000 + 100.
Jak chcete vypudit CO2 z oceánu kromě zvýšení teploty ?
Re: Re: Re: Re: Re: Měřítka?
D@1imi1 Hrušk@,2025-03-03 21:15:05
Jsou návrhy jak těžit CO2 z moří nějakým elektrolytickým způsobem za účelem syntézy uhlovodíků. Asi by to bylo nákladné, ale stále jednodušší než lapat CO2 z atmosféry.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Měřítka?
Florian Stanislav,2025-03-03 21:30:26
Snad CO2 z moří na syntézu uhlovodíků. Pokud uhlovodíky spálíme , tak jsme zase na začátku.
Geologické zásoby fosilních paliv jsou asi 10 x vyšší, než (ekonomicky) těžitelné. Takže fosilní jsou omezena a dojdou. Pokud fosilní paliva spálíme úplně, dostaneme se k "původnímu" ppm CPO2, které bylo ( původně kambriu před rozkvětem života) na desetinásobek ( 4000 ppm CO2).
Re: Re: Re: Re: Měřítka?
Florian Stanislav,2025-03-03 20:56:43
Koloběh uhlíku. Zásoby, miliardy tun
https://c226a7c51a.clvaw-cdnwnd.com/4aaa59381a7ced75c2b805c5783c922f/200001878-5e2a75e2a9/awa_kolobeh_uhliku_priroda.fw.webp?ph=c226a7c51a
Atmosféra 597 + 165 antropogenní, povrchová vrstva oceánu 900 + 18, hlubinný oceán 37 000 + 100.
Jak chcete vypudit CO2 z oceánu kromě zvýšení teploty ?
Re: Měřítka?
Libor Hasek,2025-03-04 10:13:54
Vypustit do atmosféry skleníkové plyny patrně nebude v určité pokročilosti civilizace problém. Není potřeba ani fosilních paliv, napadá mě syntéza metanu z vápence a vody za použití energie z jaderných elektráren. Dalších příkladů by jistě bylo dost.
Otázka, která je na místě, je přijít na mechanizmus, jak tyto plyny efektivně dostat z atmosféry pryč. Obávám se, že jejich neprodukce je zatím jedinou a bolestivou cestou kterou známe.
Pohlcování CO2 mořskou vodou je poměrně nezmapovaná záležitost a souvisí nejen s kapacitou rozpustnosti ve vodě, ale předně s povrchovou teplotou vody, v které se CO2 rozpouští a s oceánskými stoupavými a klesajícími proudy.
Re: Re: Měřítka?
F M,2025-03-08 09:51:24
Dostat pryč? Proč, kolik? Kolik je dnes po ustálení optimum? Pro biosféru ... ČR?
Re: Re: Re: Měřítka?
Libor Hasek,2025-03-08 10:18:33
Ta znalost by se hodila prostě pro to, že bychom jí mohli v případě potřeby využít. Prostě pro tu moc.
Jinak ta otázka ohledně optima v ČR je fakt mimo mísu. Jako by za hranicemi neexistoval svět.
Re: Re: Re: Re: Měřítka?
F M,2025-03-08 17:40:08
Ty tři tečky jsou tam právě pro ten záběr od celkové biosféry až po ČR, měl jsem to stupňování víc rozepsat, ale v rámci vlákna jsem předpokládal, že je jasné že se bavíme globálně a ČR je tam jen třešnička na dortu. Samozřejmě k tomu patří to nespravedlivé rozdělení nákladů o nějaké efektivitě se doteď nemluvilo prakticky vůbec (už kvůli neexistenci podkladů a studií dopadů, jak na přírodu tak ekonomiku). Každopádně ty otázky na začátku jsou tam protože nejsou zodpovězeny a v reálu nyní, minimálně v Evropě, jde o slepou absolutně až absurdně černobílou ideologii. Ta znalost ok, ale znalost není masivní nasazení a náklady na úrovni blízké válečným, peníze rozumně vynaložené na výzkum, nezpochybňuje asi nikdo, já určitě vůbec (jen jejich zaslepené směřování). Navíc ta současná "pomoc přírodě" reálnými kroky, ne příslibem, je minimálně pochybná nejméně na hranici kontraproduktivnosti.
Ať si rozumíme, pokud se chcete bavit o mojí uhlíkové stopě (reálné) a ostatních dopadech, tak ta má je s největší pravděpodobností oproti vaší zlomková. Ale opravdu nemám zájem to nutit násilím (ani ekonomickým) někomu dalšímu. Chápu, že dnes člověk, zvlášť na chudším venkově, auto potřebuje (ve městě se spíš jen hodí) a elektromobil v dnešní podobě je prostě pro přírodu kudla do zad. Stejně tak OZE, po započtení opravdu všech doprovodných nákladů (baterie, baterie doma, vodiče, záložní elektrárny, nepůjč-EU-Euro si-továrny na metan či vodík, zásobníky a ostatní infrastruktura, výrobní a dopravní řetězce, údržba), tak jaký bude dopad na přírodu a i ten skleníkový efekt? Doplním dotaz, asi jsem tu odpověď někde přehlédl, protože bez odpovědi na ni se podle mne nedá vůbec nic v tomto směru rozhodnout: Tedy pokud celé ty řetězce budou běžet na OZE, ne jak nyní, kdy je vše zajištěno fosilními palivy, nebo z malé části drahým (oproti OZE levným) jádrem. Tak tedy pro zajištění odběru v každé chvíli a potřebě je třeba vědět kolik z jedné instalované GW lze použít na něco jiného než na výrobu a zajištění těch OZE (progresivističtěji metanu, vodíku). Aneb jinak, kolika desítek-násobek musí být instalovaného výkonu, aby to zajistilo chod civilizace a nějakou rozumnou životní úroveň +-všech, zvlášť s těmi mařiči výkonu ve formě chemiček na metan nebo vodík.
Ruku na srdce, tu pomoc přírodě v těch objemech (třeba hmotnostech vyrobených aut) opravdu vidíte tak černobílou, nebo jde spíše o "přejatou víru" a mantry?
Původně jsem to napsal schválně krátké, aby to tak nějak zavedlo čtenáře na okružní cestu po tom co neznáme a měli jsme znát než jsme se pustili takhle z řetězu a zase to tu musím vše psát znovu :-(
doby ledové
Florian Stanislav,2025-03-02 21:39:21
A)
Kolísání ppm CO2 za 800 000 let vykazuje maxima zhruba za 100 000 let.
https://faktaoklimatu.cz/assets/generated/koncentrace-co2_6000.png
Ochlazení vede k většímu pohlcování CO2 v oceánech.
B)
100 000 let je Milankovičův cyklus excentricity, který ale není konstatná.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/MilankovitchCyclesOrbitandCores.png/880px-MilankovitchCyclesOrbitandCores.png
C)
Současně s ochlazením silně klesá množství vodních par v ovzduší, což je dáno hlavně teplotou (nyní při 15 °C zhruba 6% vodních par na 1°C změny teploty (kapalné vody).Velké množství ledu omezuje výpar). Vodní pára je hlavní skleníkový plyn.
D) Podstatný vliv na spuštění změn ppm CO2 mohla mít fotosyntéza. době karbonu určitě.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Oxygen_atmosphere.png
Podle některých výzkumů byl podíl kyslíku před 800 miliony lety menší než 0,1 %.[2] Podle jiných byl více než 1 %.
Kyslík vznikl v atmosféře fotosyntézou a i 0,1% ( =0,001 představuje obrovský podíl odčerpání CO2, v minulosti byl např. 300 ppm = 0,0003)
E)
Se zaledněním se podstatně mění albedo, bude větší odrazivost slunečního záření o vesmíru. Jestliže tedy je zalednění malé, je tento faktor slabý a startovací efekt Milankovičova cyklu excetricity nestačí na vznik silných pozitivních vazeb vedoucích k většímu zalednění.
F)
Teploty Země za 500 milionů let
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/Teplota_planety_Zem%C4%9B.png
Vykazuje v článku uvedenou závislost teplot a dob ledových po 100 000 letech zhruba od doby před 800 000 lety.
G)
Článek a diskuze
https://www.osel.cz/13864-trendy-teplot-cr-a-klementina-1961-2024.html
Re: doby ledové
F M,2025-03-08 10:10:16
Nevim jak se to odhaduje dnes, ale právě kvůli těm pozitivním vazbám se kdysi uvažovalo, že by ta doba ledová mohla udeřit z ničeho nic v několika málo letech. Když se do toho (i celkové CO2) někdo pokusí započítat změnu proudění oceánů bude to plavat ještě víc.
V absorpce CO2 oceánem také není nijak zvlášť dobře změřena, spíše se ten odhad stále zvedá. Jak to vypadá s výzkumem absorpce mikroorganismy a sedimentace?
doby ledové
Florian Stanislav,2025-03-02 21:39:20
A)
Kolísání ppm CO2 za 800 000 let vykazuje maxima zhruba za 100 000 let.
https://faktaoklimatu.cz/assets/generated/koncentrace-co2_6000.png
Ochlazení vede k většímu pohlcování CO2 v oceánech.
B)
100 000 let je Milankovičův cyklus excentricity, který ale není konstatná.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/MilankovitchCyclesOrbitandCores.png/880px-MilankovitchCyclesOrbitandCores.png
C)
Současně s ochlazením silně klesá množství vodních par v ovzduší, což je dáno hlavně teplotou (nyní při 15 °C zhruba 6% vodních par na 1°C změny teploty (kapalné vody).Velké množství ledu omezuje výpar). Vodní pára je hlavní skleníkový plyn.
D) Podstatný vliv na spuštění změn ppm CO2 mohla mít fotosyntéza. době karbonu určitě.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/Oxygen_atmosphere.png
Podle některých výzkumů byl podíl kyslíku před 800 miliony lety menší než 0,1 %.[2] Podle jiných byl více než 1 %.
Kyslík vznikl v atmosféře fotosyntézou a i 0,1% ( =0,001 představuje obrovský podíl odčerpání CO2, v minulosti byl např. 300 ppm = 0,0003)
E)
Se zaledněním se podstatně mění albedo, bude větší odrazivost slunečního záření o vesmíru. Jestliže tedy je zalednění malé, je tento faktor slabý a startovací efekt Milankovičova cyklu excetricity nestačí na vznik silných pozitivních vazeb vedoucích k většímu zalednění.
F)
Teploty Země za 500 milionů let
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/Teplota_planety_Zem%C4%9B.png
Vykazuje v článku uvedenou závislost teplot a dob ledových po 100 000 letech zhruba od doby před 800 000 lety.
G)
Článek a diskuze
https://www.osel.cz/13864-trendy-teplot-cr-a-klementina-1961-2024.html
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
