Exprese genu NOVA1 v mozku myši. Vzorec exprese zeleně. Kredit: Darnell Lab.

Jak trefně vyjadřuje tisková zpráva americké Rockefeller University z těchto dní, původ lidské řeči zůstává nejasný. V hrubých rysech víme, co se stalo, ale jsme jediní, o kom spolehlivě víme, že komunikuje složitou řečí. Dokážeme bez větších potíží sdělit někomu jinému, kde se nachází nejbližší zdroj vody anebo jak nás fascinují dramatická hra odstínů rudé při západu Slunce.

Robert Darnell. Kredit: Rockefeller University.

Co říká k původu řeči naše historie? Neandertálci měli takové hrdlo a uši, že by mohli zvládnout mluvit a poslouchat lidskou řeč. Jestli ale skutečně mluvili jako my, nevíme. Fakt je, že lidé mají oproti neandertálcům zvětšené oblasti mozku, v nichž probíhá tvorba a porozumění řeči. Výzkumný tým Rockefeller University nedávno objevil významnou genetickou stopu historie řeči. Týká se genu NOVA1, který vytváří stejnojmenný protein, co je výrazným hráčem ve vývoji nervové tkáně.

Jde o protein, který váže RNA a je specifický pro neurony. Na molekulární úrovni funguje jako regulační faktor pro sestřih (splicing), tedy pro posttranskripční úpravy. Robert Darnell a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že ryze lidská varianta již dlouho známého proteinu NOVA1 mohla zásadně přispět ke vzniku mluvené řeči.

Logo. . Kredit: Rockefeller University.

Vzali totiž tuto lidskou variantu genu NOVA1 a pomocí editoru CRISPR ji šoupli do myší. Frankensteinův experiment zabral. Myši si začaly „povídat“ jinak. Bylo by nesmírně zajímavé sledovat další evoluci těchto humanizovaných myší, i když asi nelze úplně vyloučit, že bychom nakonec my žili v dírách u myších domů.

Výzkum rovněž potvrdil, že naši nejbližší známí příbuzní, čili neandertálci a denisované, tuto variantu genu NOVA1 nemají. Dotyčná varianta se přitom liší jedinou aminokyselinou. Na pozici 197 se v lidské variantě nachází valin namísto izoleucinu. Jak říká Dardnell, okolo tohoto genu se podle všeho točí původ mluveného jazyka. Pokud lze nějaký gen označit jako „gen řeči,“ pak je to tenhle.

Kdysi byl za gen řeči považován FOXP2 a napsala se o něm spousta vznešených slov. Časem ale byly některé objevy spojené s genem FOXP2 zpochybněny a role genu FOXP2 ve vzniku a vývoji jazyka zůstává nejasná. Gen NOVA1 čeká další intenzivní výzkum, například pokud jde o jeho vliv na funkci jazyka a vokální komunikaci.

Video: The 2022 Louis Levine - Gabriella de Beer Lecture in Genetics with Dr. Robert B. Darnell

Literatura

Rockefeller University 18. 2. 2025.

Nature Communications 16: 1542.