Embryonální kmenové buňky jsou v řadě případů pro nemocné požehnáním. Nechají se totiž snadno přemluvit k tomu, aby se přeměnili v novém těle, do kterého jsou transplantovány, v ty buňky, které mu zrovna chybí. Nejen, že embryonální kmenové buňky dokáží nahrazovat poškozené tkáně a tělo se jim nebrání, tak jako je tomu při transplantacích orgánů, ale  v rukách vědců mohou tyto buňky také posouvat naše znalosti o příčinách chorobných stavů mílovými kroky vpřed.

Zvětšit obrázek

Budoucnost získávání kmenových buněk není v blastocystách embryí. (Credit: Hybrid)

Získávání embryonálních kmenových buněk je ale kontroverzní záležitostí a těm co je používají, hrozí v řadě zemí vězení. Používání lidských kmenových buněk z plodů totiž naráží na celou řadu etických a legislativních barier. Nyní se ale zdá, že při hledání dostupnějších zdrojů těchto zárodečných kmenových buněk měli vědci z Pitsburghu velkou kliku – zjistili totiž, že jsou také v placentě.

V odborném časopisu specializovaném na kmenové buňky  američtí výzkumníci právě nyní  publikovali  článek z něhož vyplývá, že primitivní a nevyvinuté buňky, které se mohou transformovat do celé řady typů dospělých tělních buněk, se nachází nejen v embryu, ale i v placentě. Objev těchto buněk v placentě  na sebe nechal tak dlouho čekat zřejmě proto, že se nejedná o celou placentu, nýbrž jen o tu její část, která se nazývá amnion. Právě v tkáni amnionového  vaku našli vědci buňky, které jsou stejné, nebo velmi podobné těm buňkám, které se nazývají embryonální kmenové buňky, a o nichž se soudilo, že jsou jen v embryu. Pokud se ukáže, že výzkumníci z Pitsburghské university mají pravdu, stane se placenta zdrojem buněk, po kterých pasou výzkumná i klinická lékařská pracoviště celé řady oborů, jako jsou chirurgové, neurologové, imunologové, ortopedi,...

Embryonální kmenové buňky
Pravda, někteří vědci se již nechali slyšet, že ještě není  jisté, že se jedná o zcela identické kmenové buňky jaké jsou v embryu ve stádiu blastocysty. Je ale již potvrzeno, že pokud se nejedná o tytéž buňky, rozhodně  k nim budou mít hodně blízko. Nesou totiž  shodný diferenciační znak jako mají „pravé“ embryonální kmenové buňky. Těmito zmíněnými diferenciačními znaky je přítomnost genů Oct 4  a genu nanog. Tyto dva geny nebyly zatím jinde než u buněk embrya nalezeny a proto lze tyto buňky z amnionu považovat za buňky embryonálním buňkám identické (zatím).
Přítomnost zmíněných dvou genů (Oct a nanog)je považována za pluripotentní znak. V překladu to znamená, že buňka s těmito geny se může přeměnit v jakoukoli buňku našeho těla.

Dospělé kmenové buňky

Nahradí je kmenové embryonální buňky z části placenty zvané amnion.

Kmenové buňky, takzvané dospělé kmenové buňky, se vyskytují v celé řadě tkání a v krvi, a to i u nás dospělých jedinců. Tyto  kmenové buňky mají za úkol postupně nahrazovat opotřebené buňky našeho těla. Protože se jedná o buňky z pozdějších stádií vývoje, jsou již částečně diferencované. Soudí se, že již nejsou schopny dát vznik všem buňkám našeho těla bez rozdílu, a nebo, že je cesta k jejich takovému přinucení komplikovanější, než v případě embryonálních buněk. Pokud to jde, dávají proto vědci při pokusech a lékaři při léčbě přednost  kmenovým buňkám embryonálním.

Placenta
Získávání embryonálních kmenových buněk z placenty zřejmě otevře etikou a morálkou zabouchnuté dveře, a znovu nastartuje rozvoj regenerativní medicíny. Lze očekávat brzký pokrok při léčbě juvenilní diabetes, kde již dříve prováděné pokusy s transplantacemi embryonálních kmenových buněk na pokusných zvířatech zaznamenaly úspěch.

.Byl objev náhodný?

Dr. Stephen Strom, jeden z vlastníků akcií firmy Stemnion.

Strom se svými kolegy tedy měli šťastnou ruku, když se ve svém bádání zaměřili na amnion ( konkrétně na vnější membránu amnionového vaku). I když stojíza zmínku, že se o náhodu nejednalo. Určitým vodítkem výzkumníkům z Pitsburghu totiž bylo popsané pozorování jejich kolegů z  Wake Forest University, kteří zjistili přítomnost embryonálních buněk v plodové vodě. I když se nyní ukazuje, že buňky v plodové vodě jsou zcela jiným typem buněk, než  jakými jsou kmenové buňky z amnionové membrány (jsou diferencovanější), jako pobídka Stromovi, aby se zajímal odkud se tyto buňky uvolňují, sehrály svojí úlohu znamenitě.

Nadějné kultivace
Stromovy kmenové buňky z amnionu se již v Pitsburghské laboratoři podařilo vypiplat v buňky srdečního svalu, nervové buňky, jaterní buňky a v buňky pankreatu. Není rovněž důvod, proč by dalším úsilím je nebylo možno přetvořit i v další potřebné typy buněk našeho těla.
Již nyní je tedy zřejmé, že zmíněné objevené buňky čeká bohatá kariéra v léčbě cukrovky, a že se stanou alternativním způsobem léčby nahrazujícím transplantaci jater.
Vadou na kráse je tak trochu fakt, že universita si technologii nechala patentovat prostřednictvím biotechnologické firmy Stemnion. Zmíněná léčba se tedy stane dostupnou především těm, kdož zaplatí.

Prameny:
Stem Cells
Stemnion inc.
Hybrid medical animation